PŘÍBRAMSKÝ PŮLMARATON

Nejen vlastním závoděním živ je klusomuž. Stejným potěšením pro ortodoxního pobíhače jest  možnost pomoci jiným běžcům (a hlavně běžkyním =)) k jejich vysněnému času.

19274763_432452050459892_1877317376406124767_n

Tak tedy hupky šupky  do Příbrami – koná se zde 2.ročník městského půlmaratonu, který je zařazen do Brdského běžeckého poháru. Není to obří akce, ale pár stovek závodníků se na náměstí schází.

Naší milou povinností je určovat pokud možno rovnoměrné tempo a povzbudit běžcovu skomírající morálku. Případně mu(jí)  závod „lehce odlehčit“ nějakou rádoby vtipnou poznámkou, aby alespoň na chvíli zapomněl(a) na fyzické utrpení, které je jistě s každým útokem na osobáček spojené.  Mně připadl úkol dovést do cíle borce(kyně) na 1:45. Zajímavé bylo, že téměř celou trať se kolem mne „motaly“ téměř samé ženy. Čas 1:45 je pro závodnice už slušným počinem. Asi mají holky opravdu větší vůli, protože zatímco většinu kluků jsme během závodu „poztráceli“, děvčata se mne držela téměř do posledního kopce před cílem. Příbramský půlmaratón totiž není žádná placka. Kdo zná město, ví, že rozhodně neleží na rovině. Jedno menší a čtyři následná zhruba pětikilometrová, hodně zvlněná kola, dobře prověří připravenost půlmaratonců.

Tato slideshow obsahuje JavaScript.

Kdo ovšem opět neměl se závodem žádný problém, byla Otylka s Nelinkou. Jen tak si na městském asfaltu a kostkách pomlaskávaly a ukrajovaly kilometry jako by se nechumelilo. Jejich pružnost a vytrvalost se kladně promítá do mých pozávodních pocitů. Nohy nebolí, žádné otlaky, natož puchýře. Vlastně o nich při závodě ani nevím. A tak to ma byť! Jednou se sice malinko „rafly“- jenže to bylo mou vinou. Nedával jsem pozor při přebíhání přes obrubník, zakopl jsem, načež špička Nelinky napálila Otylku do paty. Konec incidentu obvyklý – zatímco se holky rychle srovnaly, bolelo to mně.

19225624_432453317126432_3642828650078198731_n

Pořád čekám na první krizi…kdy na holkách najdu nějakou opravdu větší vadu. První zamilovanost je ta tam, ale už si nějak život bez ONek nedokážu představit. Blíží se však letní monzun, příležitost k jejich dokonalejšímu prověření. Pořádné deště, bouřky, loužičky a blátíčko – to bude to pravé ořechové pro zjištění hlubších povahových rysů Otylky s Nelinkou.

 

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s