OTYLKA A NELINKA – 1000 km

Ne, ještě ne!                                                                                                                                              Holky, nebojte se, ještě vás na hřebíček nevěším. Nevděk sice světem vládne, jenže pro vás mám slabost. Běžeckým životem jste sice otřískané až dost, ale pár kiláčků a pár závodů jistojistě ještě zvládnete. Do zaslouženého běžeckého důchodu se nechystejte! Pravda, nějaké mouchy by se na vás našly. Nebo spíše kačenky – pískací. To, co mi provádí Otylka posledních zhruba sto kilometrů, je velmi komické. Při běhu po asfaltu (hlavně kopcem dolů) neustále píská…něco se stalo s jedním z jejich obláčků…připadám si jako malý kluk, sedící v napuštěné vaně, mačkající žlutou hračku a….písk…písk…písk…spoluběžci nahlížejí do kočárků nebo vyhlížejí v okolí nějaké hravé dítě. Polštářky Otylky i  Nelinky prostě jaksi ztrácejí pružnost, vzduchový polštář mezi podrážkou a polštářkem se zmenšil…a zmenšený prostor mezi nimi je akorát tak veliký, aby Otylce pískal jako kačenka.

Na patách (stélka) se začíná trhat látka. Zatím poškození při běhu necítím, netrhá ani ponožky a netvoří puchýře. Asi jsem neměl nosit kompresní ponožky s našitými „čočkami“ – za poškozením mají „prsty“ asi ony. Nedělám si iluze, že po dalších x kilometrech problémy nezačnou.

Několikrát jsem také „sebral“ mezi polštářky šutr, kamínek nebo oblázek. Zastavit se ovšem nemusí (kromě jednoho případu, který se může státi maximálně….jednou za 10 let) – stačí v běhu škrtnout o zem a je po problému. Pravda, na 40.kilometru závodu je každé škrtnutí o zem nebezpečné, protože zcepenělé nožky nejsou už příliš obratné. Takže opatrně.                                                                                                                                   Ale jinak vás musím jen a jen chválit! Naprosto bezproblémové a bezbolestné běhání, na kterém se velikou měrou podílíte, je toho důkazem. Podívali jsme se spolu do bláta, šotoliny a betonu Jizerské 50ky, do lomu Velká Amerika, na chorvatské ostrovy, odběhli 6 půlmaratonů atd. A další závody nás spolu ještě čekají… myslím si, že vydržíte v pohodě do City cross Prague, nějakých 2 mílí, Vinařského Maratonu na Slovácku – ba až do kultovního 50 km dlouhého „k0oloběhu“ Říp – Praha…rád bych, aby váš běžecký důchod započal až v letopočtu 2018.

Budu s s vámi loučit velmi nerad…takže se po důkladné první koupeli můžete těšit na mnoho dalších chodeckých kilometrů…

 

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s