2. 10. OSTRÝ KOPCE 17 km 1:32
Dones mne, prosím, dones až nahoru, nožičko vratká po noční tuhá, až tam kde z listů padavých z javorů zrcadlí v očích půlená duha……dones mne, prosím, dones až dolů, oko mé bystré kořeny vidoucí, musím to zvládnout bez karambolu, dneska si nesmím natlouci……pakliže noha by klopýtla, neběžela by zase zítra!
3. 10. KONEČNĚ V PODZIMNÍM VLHKU 14 km 1:21
Když se mrak šedý rozestoupí, zůstane po něm ve vzduchu pára – kde že je letní Sahara? Nových sil z vlhka do Šlehy vstoupí – změna se kladná udála…nemusí sípat na žehličce, pálit si plíce zvířeným prachem – jak se fajn běhá v pračce a myčce, když chřípí kochá se houbovým pachem!
5. 10. STEP MEZI KAPKAMI DEŠTĚ 17 km 1:37
Kapkama se proplétám, stepem kroky zní, hledám suchá místa pro svůj krok…v loužích které přelétám, padlý mrak o moři sní – dřív než steče do říjnových stok…na bulvu žlutý list po větru naráží, prozáří mi šedé pozadí – že běžím daleko od slunce a od pláží? To mi ale vůbec nevadí… čvachty, šplouchy, macerace – co je vždycky vyváží? Sprchovací relaxace – a teplé té za zápražím…
7. 10. V OBVYKLÉ SOBOTĚ 18 km 1:38
Není vůbec na škodu začít víkend u řeky. Provádíme klasický rychlý atak na špeky. Scházeje se ospale po páteční noci, myslíme si interně:“To jsme ale cvoci“! …a vydáváme na trati heky, jek a skřeky. 300 ranních neposedů zbavuje se drog a jedů, hřích noci tu odtéká z běžícího člověka. Rozklusem se póry zbytní, otevřou se stavědla – jen pozor na otvor řitní, by nám trasa nezhnědla! Po 2 mílích výklus s plky k uklidnění těla – s kamarády sobota bývá vždycky skvělá…
9. 10. NA POLŇAČKÁCH 17 km 1:37
Dneska samá polňačka. Časy se však mění…člověk se sic nemačká, ale stejně je chlup od zranění…stále více líných hovad vozí prdel v poli autem – fakt si můžu gratulovat, že jsem uhnul před hulvátem. Čert aby to spral – abych se dál v poli bál potrénovat nožní sval. Když si špeci krátí cestu po poli i na nákup, staneme se asi brzy pronárodem ropáků…
10. 10. PRO HERTEPLE 10 km 0:48
Nemusím vůbec na pole – jedu si pro ně na kole. Nemusím vůbec do krámu – krámy já mám na salámu. V tradičním běhu Europlantu čeká mne brambor opravdu kvantum. Nemusím býti na čtvrtém fleku, aby jsem vyfásl přílohu k steaku, neb každý je dneska Gregorem a bere to vpravdě s humorem. Pro fofrníky i pro slimáky – k večeři budou bramboráky!
12. 10. V DOPADU 18 km 1:42
Staříku, máš špatnou běžeckou techniku. Podcenil jsi elementární fyziku – jak překročíš míru tření, nezbude ti nic než klení a líbání chodníku. Majzl tě do hrudníku a zmáčkl obsah pytlíku. Komiku. Postavil se ti do ksichtu. Snad dneska dojdeš na šichtu…to si dopad, básníku…
15. 10. MĚSTSKÁ KŘÍŽOVÁ CESTA 18 km 1:31
Jak pozdravit léto babí, které přišlo znenadání? Dělat, co tě právě baví – provést krásné provětrání. Napříč městem zažít spěch – však bez honby a bez stresu, po vinici poznat běh…i ve žloutnoucím pralesu. Kdos vymyslel tenhle závod – slyš od nás všech jasné:“Bravo!“ Chvála letí ze všech stran – za jedna pro City cross run…
17. 10. V NASÁVÁNÍ
Nasávám déčko, nasávám lumeny, nasávám luxy. Běžím – botičky tlumený – nehrozí mi tedy haluxy…maminky vytáhly nátělníky, nasávám pohledem vnady, bedly zas roztáhly slunečníky – kde že jsou podzimní chlady? Slunce se podbízí k akumulaci, jenže v něm běžec síly fest ztrácí…způli však schovaný ve stínu porostu v teploučku doufám až k formě dorostu…
18. 10. V KONTRASTU 13 km 1:16
Mlha v hnusný krajině. A fakt hnusný počasí. Hnus skládky to nespasí – jedině běh po hlíně a po boku dívčině. Blond háro šeď rozsvítí, ladný krok zas náladu – člověk radost pocítí a nos ztrácí puch rozkladu…za hromadou starých plastů dochází ke kontrastu – k běžeckému souznění dvou nerovných gymnastů…
20. 10. V DOBRÉ VOLBĚ 10 km 0:56
Růže hlavy sklonily, modrý ptáci nelítaj, třešně jsou zas prohnilý a účtenky nesčítám…extrémy se nevolí a ufoni jsou na hovno, další cosi blábolí – kam se řítíš, sněmovno? Jediný, co mám dnes jistý – lehký výběh na vzduch čistý. P.S. Je tu partaj, pro níž planu – volím BPS – běžeckou po-krokovou stranu…0
21. 10. UDĚLAT SI ŽÍZEŇ 21 km 1:56
Proč se jen tak nevyvětrat, proč si nedat do těla, když je ještě dosti světla a vedle běží gazela? Proč si nedat půlmaraton s jednou dívkou po boku, když s ní mám chuť doběhnouti kol letiště na louku? Proč si dáseň nevysušit, dřív než přijde deštivo? S kráskou tedy říjnem kluši – a dělám si chuť na pivo…
22. 10. MEZI ŠPUNTY 11 km 1:04
Běžím mezi mokrým listím, kapradím a vřesem. Pojednou však též Pohádkovým lesem…přeskakuji Vochomůrku – plete se mi před tělem, velká klika pro Karkulku, že jsem dětem přítelem…uskakuji do porostu – ústa silně vykvikla – ostrá špička letorostu do kůže mi pronikla…za kočárkem maminka bojovně se vztyčila – „Děti, pozor! Z křoví právě útočí rozzuřená Godzilla!“
24. 10. V (NE)PÁLENÍ 17 km 1:34
Dneska mě to nepálilo – kdyby mě to pálilo, nesežral bych hřeben s mákem, špatně by mi nebylo, neběžel bych s marnou snahou, nespálil si jícen žáhou a vzal bych trénink hákem…dneska mě to nepálí – kdyby mě to pálilo, srovnal bych si ponožku, nespálil si pokožku a nefňukal nad puchýřem…jsem fakt blbý – a jsem s tím smířen…
25. 10. JEN TAK – V LEHKÉ KONVERZACI 8 km 0:50
Pojďme si jen tak povídat. Bez konkrétní idey, bez konkrétních dat…jen tak v suchém listí šustit v nezávazné konverzaci – jen tak hlavu slovem čistit v myšlenkové integraci. Vše, co tebou řečeno, bývá v běhu vítané – po tvých větách, Heleno, něco v hlavě zůstane…při tvé jemné recitaci úsměv se mi na ret vrací!
28. 10. U STAŘEČKA PAGÁČA 43 km 3:38
Packujem mezi vinohrady, čabráme blatisko – ščágá až k řiti, děvčica, šohaj, stará i mladý – šecky nás ozýbe, šici sme zbití…šecko je řádně posoplené – járky i kotáry, pangejty, střapce – na toto nikdo nezapomene – endorfinů jako po lysohlávce…ve sklípku plky k maratónu, intoši ztrácajů poslední zábrany – šici sme rádi v regionu, kde vždycky krásný i závod zbabraný…
31. 10. V INFARKTU !! 11 km 1:05
Po Vinařském maratonu v maximu mám tepů zónu – v komoře je zřejmě dírka! Na hodinkách bliká 200, to musí být asi mýlka! Kde teď budu v polní cestě shánět Honzu Pirka?! Když jsou tepy na limitu, jsi jen ždibec od exitu! Byl to jenom poplach planý. Usmálo se na mne štěstí – zapípání na zápěstí obrousilo hrůzy hrany. Proudí opět řečištěm krev ze šoku stydlá – exitusem prošla baterie čidla!