2. 5 . 2018 S maratonem v hlavě 10 km 0:59
Absolutně nesoustředěn obtáčím les jako káča. Když už to v duchu vzdávám, pomyslím na to, proč jsem vlastně začal…pochyba mi mozek leptá, když probírám své běhy kalendářem – ale hlas, který mi v duchu šeptá, že to nedokážu, je doufám lhářem.
4. 5. 2013 Stromovka – 2 míle a okolní kopce 16 km 1:20
Rzí ztuhlých ojnic rozhýbávám pár – jak lokálka na zapadlém nádraží – kolem svištíc vzplál cval žíznivých čar, mládí svistem čelo davu proráží. Krátký mžitek opájím se nadějí, že mne vcucne vzduchový vak Xi-Xaů…však brzy vím, že zázraky se nedějí – a zvolna couvám do vagonu cintalů…
5.5.2018 Bez sebepřekonání 6 km 0:31
Říká se mu 2 míle – běh sebe překonávání. Co této idei zabrání? Jen když je druhý den PIM – to potom na beton vím, že hraje příprava prim a kraťoučký závod smím běžeti jen tempem mdlým. Takže jsem pouze promazal zoubky zrezlého Šlehova soukolí – už teď mi totiž vstávají chloupky a divná šťáva vzlíná ven z hloubky – snad mě PIM zítra neskolí.
6. 5. 2018 Kde asi ? 42,2 km 3:33:29
Kdy asi – můžeš si říci: „Ťulpasi, máš běžet podle počasí – takovéhle trapasy ani pivo nezhasí?“ No přece na pražském PIMu! Čím asi – křeči ty krutá vznikla si – a teď zdola (od šasi) před cílem trapně tu hynu! Co asi – Morová Šleha zahlásí, když z ksichtu v rámci grimasy vypouští suchou slinu? „Napříště – až dorazím do Varů, poučen z předchozích nezdarů – poběžím pouze ve stínu!“
6.5.2013 V druhé části velmi rychlý… 12 km 0:59
Každý hafan kamarád? Zjistil jsem, že jeden ne – napadl můj aparát, kdo mne nyní převine? Pochopil já po chvíli, že si s běžcem chtěl jen hrát. Však zkazil jsem mu kratochvíli – nemaje chuť trencle prát – a beze studu zdrhnul. Doma přesto drahnou chvíli cvrnklé prádlo drhnul.
7. 5. 2013 Kalimantan 13 km 1:07
Sloní mládě džunglí běží vprostřed vůně plísňové, lístky květů na něj sněží – jak bílé, tak růžové.V lůně tůně pulčí nožky pučí, slůně vůně saje – májem zmámené, v hlavách stromů z kapek hmyz si bzučí, vlhké tlení pokryl výron zelené. Na pokraji nebe nabíjí se jarní blesk – doma nutno z chobotu smýti potu lesk.
9. 5. 2013 Na lovu klíšťat 10 km 0:51
Podívej se na tu trávu. Svou výškou s čéškou zápolí. Dupeš po ní – roní šťávu, klíště se jí batolí. Uhni šmejde, uhni z cesty – nezhatíš cíl o němž sním…to to letí, jsi můj šestý? Už jsi tady – další PIM.
10. 5. 2018 Paranormal activity 14 km 1:23
Běžím se podívat na tajemné místo. Prý nejtajemnější v Praze. Pomaratonský turisto – to je ale mazec! Rozpadlé hrobky s šlahouny břečťanů skrývají kosti bohnických bláznů. Sotva se skrz ně přes hřbitov dostanu, na každém kroku v té změti váznu. Studený pot zasvrbí do temene – ještě se nestmívá…ještě že ne! Podělán měním běžecké plány – pozdravím skřekem hřbitovní vrány, s přeúzkou hýždí chopím se brány a s vrzáním přivřu – bych prchl v lány.
12. 5. 2018 Běžel jsem na hrad 18 km 1:41
Nádvoří prázdné je, davům se brání. Jen vítr fouká sem skrz bránu boční. Přináší puch běžců…hle, další ročník. Pod hradem probíhá rytířské klání.Rytíři běhu neútoční, zato však poměrně skoční, klušou tu turnaj každoroční…co všechno možné je, nemáte zdání…za cílem v klídku dávám si moučník, když v tom…hle – chvilka emoční…se z toho po…., podejte nočník! Čumí i sponzor z banky Hypoteční…vyhrávám 1.flek v běhu na Točník!
12. 5. 2013 PIM! 42,2 km 3:16
Běžím ulicí – barvu modrou snad nevnímám, a nohy se šoupaj, běžím ulicí – jsem jen mírně vyždímán, jako propocenej dres, běžím ulicí – tam kde zle je zlit chodník – a všichni se koukaj, běžím ulicí – trochu divný závodník – a spínací špendlík do prsou píchá mně horkým ránem.
13. 5. 2013 Vyklusání po PIMu 8 km 0:48
Je-li občan tuhý, měl by rychle změknout – a proto v den druhý chyba ven je nevyběhnout. Malinko to sice drhne – občan chce se pár dní válet, však kdo dnes během opovrhne, zadělá si na lazaret.
14. 5. 2018 V dialogu 13 km 1:16
Něco je v hlavě přikryté pod čepicí. Něco z té hlavy vylézá ven. Co? Slovíčka lezou z dírky pod lící – za chvílí budu as umluven…Tomáš má slovíček snad ještě více, mohl by povídat celičký den, líce ho bolí než nohy více – i ret má z keců překrven…je toho k probrání na ultra, zbytek si necháme na příště – přesto je mozeček z životních ran po běhu částečně pročištěn.
16. 5. 2018 Konečně! 13 km 1:14
Když pět týdnů nezaprší, když pyl do plic lidem buší, jistě asi každý tuší – vyschlé kupy lidských mršin v čekárnách se fofrem vrší. Když svatý Petr konvičkou máchne a fronta náhle pyl v louže spláchne, jen barbar který v podpaždí páchne zklamaně vzdychne: „Zas prší? Ách ne!“ S vlhkem a pokleslou teplotou čekárny zejí prázdnotou. Každý je pojednou nějaký živý a chtivý rozproudit své zdechlé čivy…už zase ve frontě křepčíme po lese – chcípácí všech zemí, spojme se!
16. 5. 2013 Do Kolbenky a zpět 23 km 2:07
Dvoufázovost píli značí – do fachy a zpátky z ní, patnáct mílí zatím stačí, tempo spíše komorní. Ráno chladně s rosou vstává – příjemné proběhnutí, odpol. potím se jak kráva – letních teplot líhnutí.
19. 5. 2018 V kontrastu 23 km 1:46
Minulou sobotu kochám se chrámem, stromová klenba mi zakrývá leb, probíhám trylky a v lese zmámen s hoboji stromů ladím svůj tep. Ve Varech pro změnu davy a shon, do lbi mi tepe disko i punk, švitoří děti a nad hlavou dron snímá jak chrčím co raněný skunk. I vrchní s tácem lehce mne předběhne – a to si jako já ionťáčku nešlehne. Před týdnem na čele v stromovém porostu, sedmý den slintám lázněmi na chvostu. Jeden den vítěz, druhý fous od koliky – život je pestrý. Bohudíky!
18. 5 . 2013 Kolo kolem okolí 21 km 2:00
Prší…lepí se mi mokré trenky, změkly seschlé podkolenky. Na slizské cestě překážejí hlemýždi, H2O PH7 laská centrum mezihýždí. Julča juká hlavou z prsti, čvachtot slyšet v meziprstí. Zoufalé křusky dávaj inzerát: „Zbavte nás už páníčka! Vyplnil nás macerát – a na rozdíl od trička nesmíme se prát!“
21. 5. 2018 V zámeckém parku 13 km 1:16
Dnešní z běhu veršovánku skládám v klusu poblíž zámku. V méně známém terénu tělo nikam neženu – spíše koukám po kachnách – bych nešlápl na ženu. Běží volně vedle Šlehy – ladný pohyb, ladné běhy…návštěvníci parku hledí na trs řídké z lebky šedi, kolem níž se točí diva, jejíž plavá hříva divá řídkou lebku rozehřívá. Jeden chcíplý, druhá živá, první chrčí, druhá zpívá. Tak to chodí, tak to bývá. Ještěže jsou doma piva!
20. 5 . 2013 Zelenou stěnou 12 km 1:08
I když máš revma v kolenou – kluš májovou květenou, trávou větrem sečenou, v patách s místní zvířenou, nad sebou sovu pálenou (jež klimbá s hlavou učenou) – a skrz stěnu zelenou dvě myšlenky se přiženou…..na šťavnatou roštěnou s chladivou plzní točenou – tvým potem běhu rosenou.
23. 5. 2018 Dámy, takhle vznikají fámy! 16 km 1:33
Kroužím lesem vymydlený. V dáli spatřím obrys ženy. Krouží také – pomaleji, tudíž obrys doběhnu, k pozdravu své mluvy měji, gentlemansky přiohnut. Navazuji oční kontakt, z boku slušně pozdravím, jenže právě v téhle chvíli hazarduji se zdravím! Ona doma nejspíš řekla: „Dnes jsem sebou málem sekla a div že smíchy nevyjekla…přiběh úchyl, smál se vilně a vrhavše se ke mně pilně, domníval se asi mylně, že mne sbalí nenásilně. Nehledě pak na svůj věk chtěl mi sáhnout na zadek! Potom chlípně mrk do očí – skopl kořen, tělem flák, válel se jak podsvinče… nečekal ten úchylák, že se role otočí…to máš za to, zločinče!“ Promiňte mi, milé dámy – ale takhle vznikaj fámy!
23. 5. 2013 Velký Kosíř 14 km 1:20
Ač se zove Velký Kosíř, kosa na něm vskutku není. Vodou sirnou teřich nasiř – Slatinické láznění. Večer obleč běžeckého, na vrchol se vydej směle, vypij si tam lok sirného – a fofrem dolů s pěnou u —-le.
24. 5. 2013 Slatinice – keltská svatyně – Kníničky – Velký Kosíř 20 km 1:55
Proč se pořád tvrdí, že je Haná placka? Hanáci só hrdí – majó kopce – a facka! Nad Náměští na Hané boule lesů trčí, skrz Terezské údolí trouba starý frčí. Zhlédne keltskou svatyni, překoná val Kosíře, vyplaší pár bachyní a výron získá na díře.
25. 5. 2018 U kanálu 13 km 1:17
Běžíme oba pomalu. Oba v sešmajdaném sandálu. Ale to je v normálu. Okolo trojského vodního terminálu. Kolem vodáckého personálu, věnujícího se svému rituálu…v randálu berou diagonálu, někdy i vertikálu uprostřed kanálu. My v cvalu bereme pár intervalů – a v zápalu vzniká ve svalu tvrdost metalu.
27. 5 . 2013 Na šrot 11 km 1:07
Předevčírem prostudil jsem s lehkou myslí cemra. Zcela právem je dnes ze mne poloviční lemra. Jak mám dát už za týden oblíbenou Silvinku – když mé plány dostávají dost podstatnou trhlinku? Teď mi v hlavě zní varovný hlas: „Chceš-li brzy zas lítat jako ďas, koukej zkrotit nezkrocený ischias.“
27. 5. 2018 V odmítání 11 km 1:04
Ráno je ještě mladé, když v očích pálí pot. Nabídek je spousta – když běžím lesem nadél – však žádná mi není vhod. Tonda zdraví od lavičky, nabízí lok z krabice – musím s díky odmítnouti, přece jen jsem uřícen…jeho družka v obluzení nabízí své tělo – odmítám a mizím v hvozdu – no, komu by se chtělo? Odmítám i jasná gesta od sjetého huliče…co nabízí okraj města? Drogu, sex a kaliče. Jediný co neodmítnu, je vstřícný úsměv maminky – vždyť nabídla mi vůni mládí a parfému od plínky.
29. 5. 2013 V dešti 8 km 0:47
Meditační tempo hlemýždí, za fusekli bláto zajíždí. Pomaleji už to nejde, snad mne nikdo nepředejde. Uvidím,co z toho vzejde. V sobotu mne sranda přejde!
29. 5. 2018 V dalším zámeckém parku 14 km 1:22
Když chybí v dusnu síla i kondice, po troše chládku znaveni toužíce zkušeně uhneme z žehličky silnice do stínu parku na zámku Ctěnice. Uprostřed bosquetu mohutných stromů není kam spěchat, natož pak domů. Od zdí se táhne vůně levandulí – běžci to náhle poměrně kulí a ještě se k tomu přiblble culí. Zvláště když slečna mi po boku běžící uprostřed parku zří svatební altánek. Rychle však střízliví z holčičích ambicí, vkládajíc z potůčku studené na spánek. Má totiž nápad skvělý a přímý:“V zámecké krčmě roztáčí pěnu.“ Jenže já vůl mám jen přiblblý rýmy…a v kapse trenýrek pražádnou měnu…
31. 5. 2018 V odkvétání 16 km 1:36
Nevěří mé oko, nevěří mé chřípí – u Vltavy odkvétají lípy! Stalo se, co představit si nesvedu – příroda je čtyřicet dní dopředu. Jediné, co představit si pro mne snadné a každým rokem je zcela neodkladné – že v červnu má forma jak květ lípy zvadne!
Šleha běhá... 