Na třiapůltém kilometru běžím doprava. Většina ostatních doleva. Oni ví proč. Zato já nevím proč. Nevím proč neběžím taky doleva. 70 lidí to má do cíle jen tři a půl kilometru. Já – a ostatních asi 95 masochistů ještě půl a jedenáct k tomu. Taky nevím, proč téhle taškařici říkají MFB (B jako běhu) – KOLÍNSKÁ 14ka. Když je to 15ka. Po letošku by se měla jmenovat MEZINÁRODNÍ FESTIVAL SOLI – KOLÍNSKÁ GRILOVAČKA.
Ještě před startem je zataženo. Rozbíháme se s Kájou, Lujzou a Honzíkem slavnostně oděným městem. Koná se Kmochův Kolín. Dobíháme na náměstí ke kašně, mokří – jako kdybychom se v ní rovnou vykoupali. Džungle. Džungle stánků, reklam, vůní a zvuků. Uhlíř zpívá Dělání, Ani k stáru a Statistiku…statisticky by mělo být chladněji. Kdyby alespoň zazpíval Severní vítr.
Chladíme se vodou z kašny. Slunce – jak jinak – odstrčí mrak někam ku Praze a my jdeme na start.
Na pokyn Rakušana – Čecha jak poleno, závodníka a starosty Kolína – držíme minutu ticha za skvělého člověka a skvělého pořadatele skvělé Veltrubské desítky, pana Ivana Kašpara. To mně nemile překvapilo – před tři čtvrtě rokem jsme se spolu v jeho vlastníma rukama načinčané vesničce skvěle pobavili:
Startuje nás olympionička, kolínská kladivářka Kateřina Šafránková. Tu bych nechtěl naštvat…další bývalá olympionička – v první řadě – Zuzana Kocumová si dnes dává jen decentní sedmičku…
Takhle líný jsem snad na závodě ještě nikdy nebyl. Tempo klesá společně s profilem trati. Startujeme od sv.Bartoloměje, pak sešup přeplněným městem mezi davy návštěvníků Kmochova Kolína. Začínám na 3:45/min. Bodejť ne, běžíme přece z kopečka. „Zadarmo“ k řece.
A to je z mé strany ohledně závodu asi tak všechno…postupně vadnu a před cílem jsem na 4:40…není co řešit. Tučňák na rovníku. Naprosto nesmyslná kombinace. Ale pro milovníky závodů v teploučku ideální. Žádné převýšení, jen přenížení. Startovné za kilčo s pivkem a steakem po závodě v ceně. Navrch kulturní program v podobě světoznámého festivalu. Jako rodinný výlet ideální.
Doporučuji. Vřele.