Příbram zrovna není město zralé na rychlý městský půlmaraton. Jediná jakž takž rovinka je na něm jen jedna. Běží se z centra od nádrže Hořejší obora na Příbramském potoce přes Náměstí T. G. Masaryka, na němž je rozeseto i celé zázemí závodu. I cíl. Kdo Příbram zná, ví, že náměstí je na kopci. Ten si závodníci vychutnají celkem 5x. Ani další průběh jednotlivými koly (jsou čtyři – s délkou necelých pěti kilometrů)
ovšem rozhodně není nic placatého. Stoupání a klesání se pravidelně střídají a jediná opravdová pohodovka je seběh z Náměstí 17. listopadu – po pro závodníky příhodně nazvané ulici – Třídě osvobození…
…mám kliku, že běžím jako vodič na 1:45 – z předchozích závodů jsem ještě malinko „rozbitej“. Nezávidím lidem , co si tu chtějí zlepšit osobáčky. Mají jen jedinou výhodu. Můžou si obléci, co jim vyhovuje. My – vodiči, jsme vyfasovali bílý dres, přes který ještě navlékáme vodící rozlišovák. Vařit se ve dvou vrstvách – nic moc…normálně bych běžel v nátělníku – nejraději „na Krupičku.“ Je fakt hnusně. Pro závodníky. Diváci si jenom chrochtají, jak se pěkně opálí.
Závod z mé strany proběhl bez problémů. Jako vodič se tu ale můžeš řídit pouze zkušeností a hodinkami, které nikdy neukáží přesně uběhlnutou vzdálenost. Zvlášť v kopcích. Kilometrovníky totiž na trase chybí. Ani rovnoměrné tempo se běžet nedá. Spíš je potřeba držet rovnoměrnou zátěž. Spousty závodníků se přesto v kopečcích „uvařilo“. Zvlášť ve třetím a posledním kole jsem jich spoustu „poztrácel“ a jiné zase postupně „nabral.“ Za týden poběžím jako vodič na 1:40 OLOMOUCKÝ PŮLMARATON, takže tento závod byl na něj ideální přípravou. Zátěží je zhruba srovnatelný. Jen doufám, že za týden bude trochu chladněji :-).