2015
POLSKO
ČESKO – POLSKO A ZPĚT 12 km
Vybíhám z Náchoda šíleným kopcem, za zády země krále Miroslava. Občas si ulevím peprným citoslovcem – kyslíku plicím brzy se nedostává…půlnoční království vítá mne sluncem, hluboké lesy voní tu stejně, potůčky lesknou se stříbrným puncem a můj stín vypadá úplně obyčejně. Jihem či severem – nevidím rozdíly, sem tam i Miroslav půlnočně ztvrdne – občas v nás zkamení i křídla motýlí a výběr daní proběhne milosrdně.
CHORVATSKO
VE VŮNI LÉKOŘICE 12 km
Otakárek křídly třepe u hranice mořských vln, fenyklový odér vniká v nos až jsem ho takřka pln. Za hranicí všedních dnů – v zemi s vůní lékořice – na pobřeží jak ze snů chuti k běhu ještě více. V rozeklaném skalisku žárem i plaz scvrk, proběhnout tam nutno rychle – než mi vyschne krk. Po tréninku blahem ryčíc – nalézám hned obranu – tělo chládne, slastně syčíc vnořeno do Jadranu.
ZA SVATÉHO JURE K MOŘI 25 km
Dole šťastné zaječení: „A mám to zadarmo!“ Pokrytecké prohlášení…a co benzín z nádrže jenž umožnil mi jedině sběhnout z vršku přes strže až k jadranské hladině? Nejdříve si vezu šunky do kopečka v embéčku – abych potom bez poskvrnky sťal hřebínek kopečku? Horští vůdci snad mi tuhle nevinnou lest prominou – stoupání jsem směnil za kvalt nakloněnou rovinou. K šestnácti stům výškovým přidám lýtka z křemene – pak ve vlnách si pohovím – a tu krásu nic mi neveme!
VSTŘÍC PINIÍM 19 km
Sílící vlny tříští víry v síti silnic, visící fík civí zplihlým listím – i trsy hlíz chcíply. Dýši – kvílivý síp – i hýždím s lýtky chybí síly…mírný jitřní jižní vítr mísí listí s výřími pírky, i výr spí s línými křídly, i hmyz mizí v dírky. Mílí k míli mířím k výši – již cítím v chřípí vířící miniminy silic, čistících plicní sklípky. Cílím k cíli – k linii pinií.
SPÍCÍ RIVIÉROU 14 km
Není slyšet nic než šplouch, jenom v dáli škuner škytá. Hledám, kudy bych to krouh, kam by dupla noha zbitá. Dneska žádný šílenosti, zmožený jsem vínem silným – kopců dosti v minulosti, nemusím být stále pilným. Teď mne rovná placka láká, ať se občan občas fláká. Ieální příležitost prohlédnout si riviéru – nikde nikdo nebéká neb česká křupka spí. Překonám tím lehoulince jazykovou bariéru – tam kde nikdo není, nikdo nemluví. Pozdravím se s rybáři, pekař vlídně kývá – v rozpáleném oltáři mu voní čerstvá skýva. Hned jak hodím vlažnou sprchu, potěším se horkou křupkou – česká žravost získá vrchu nad skromnosti slupkou!
ITÁLIE
U LAGA DI GARDA 8 km
Nejhorší je když se na trati ztratíš a dlouhý přípravy blbostí zhatíš. Tudíž je dobré nejlépe předem seznámit hlavu s cestičky vzhledem.
MARATHONUS MORIBUNDUS 42 km
Kouknu se doleva – véeeliké jezero. Kouknu se doprava – výýýsoké hory. Kouknu se dopředu – nefňukej posero, předvádíš tady laciný fóry. Hladina Laga jménem de Garda odráží zoufalou supící postavu – do jakého že mne italský maraton, do jakého že mne dovedl do stavu? Do stavu mdlého, k skelnému pohledu, na samou hranici mrzkého života…zase sis naběhl, opět to zvoral, jako bys nevěděl, co běh za robota! Běžíš-li maraton s moribund bacilem, buď rád že živý vyskyt ses za cílem!
Šleha běhá... 