DIAGNÓZA: L 00 – LENOST 1:00 9 km
Proč tuhý jsem jak tři dny stará veka, proč hekám a je to slyšet dodaleka, proč tak zvadlý jsem, že mne ani Tatra nevyleká, proč leností teď připomínám šneka, proč před dveřmi volám zbaběle „heuréka“!? Protože jsem SRÁGORA!!!
DG: KDV 00 – KŘEČ DO VÍČKA 0:58 11 km
Deset tisíc kroků, třicet tisíc mrků – klušu v divné grimase, zavile a zarputile. Když mi ulpí na řase závěj během chvíle – tak poprvé lituji, že nenosím brýle. Prosím, prosím, stačily by eskymácké škvírky, začaly už praskat v bulvě jemné žilky! Nevěří mi Kuba, nevěří ni Anička – jak jsem bulvou škubal – dostal jsem křeč….do víčka!
DG: DzB 00 – DUŠNOST Z BLBOSTI 3:00 30 km
Sibiřským větrem březnovým přilít mi na držku mikroten. Dusím se – sic chráněn před fénem ledovým – však bez dírky dechu jsem neschopen. Ruce se nedají ovládat, promrzly vichřicí na kost, o vnější pomoc chci požádat – však kde? Vždyť venkov dnes osob je prost! Život mi zachránil nápad – mikroten nutno je drápat! Vzal jsem to přímo do ostružin, rozerval téměř vše na cáry…dýchám a navíc se otužím, hlavně že nemusím na máry!
DG: M 54.3 – ISCHIAS 1:16 13 km
Předevčírem prostudil jsem s lehkou myslí cemra. Zcela právem je dnes ze mne poloviční lemra. Jak mám dát už za týden oblíbenou Silvinku – když mé plány dostávají dost podstatnou trhlinku? Teď mi v hlavě zní varovný hlas: „Chceš-li brzy zas lítat jako ďas, koukej zkrotit neodbytný ischias!“
DG: K 49 – TŘÍSELNÁ KÝLA 0:06 1 km
Jaromíre Jaromíre, vzpomněl jsem si na tvůj kříž. Dneska přišla třísel chvíle, seklo to v nich – jak? To víš. Překvapivý bodyček – čumím černě jako puk – běžím jenom kousíček a ohne mne to jako luk. Zasedám včas na střídačku a stávám se sil adresát – bolest přešla, vůle vzešla – švihem mířím nad lapačku neb vzorem je mi: osmašedesát.
DG: C 18.2 – KARCINOM TLUSTÉHO STŘEVA 1:45 6 km
Jsem příliš starý na to, abych věřil na zázraky a křivou hnátou se nedostanu nad oblaky…taky nerad když si někdo přihazuje. Však přesto věřím, že něco v luftě tu je. Přítomně vidím – asi těžko projdu uchem jehly a lesem belhám tak, aby mě šneci nepředběhli – ale kdyby někdo z Vás se na anděla ptal, tak mám jizvy různě…a on při mně stál.
DG: F 10.2 – ALKOHOLISMUS 0 km
Přinesl jsem v láhvi z plastu dva litříky rudé krásy. Chuť a vůně toho chlastu znemožnila délku trasy. Od Vavřince mladé víno po chvíli už hrdlem teče, ó ty mokrá medicíno – sladký život povaleče! Běhoprádlo na dně skříně zoufale se krčí, běhobotky na balkóně bez nohou si trčí. Do kolonky „délka (km)“ píši hrdě nula, touha cválat odsunuta – určitě však nezhynula!
DG: T 73.3 – NADMĚRNÉ VYNALOŽENÍ SIL ( SILVA NORTIKA RUN ) 12:40 106 km
Podlomen a ohnut v pase, na trenýrkách solnou mapu – navzdor svému handicapu po dvou letech jsem tu zase. S trnovou korunou z křečí nesu svůj kříž na Golgotu, severní les zabezpečí běžci zlomit nejistotu. Můžeš padnout tisíckrát, můžeš míti těžkou krizi – koukej vůli posbírat a nepoddej se kříže tíži.
DG: J 06.8 – AKUTNÍ ZÁNĚT HORNÍCH CEST DÝCHACÍCH 1:10 13 km
Nudle jak šála houpá se u nosu, namísto mandlí dva chlupaté knedlíky. Pazoury tahám z hustého džemu. Myšlenky bloudí ztracené v chaosu, nemaje prostor pro ždibec logiky – nerozumím už praničemu. Pohoda, tabáček, krásně se lítalo – najednou blik – a všechno se hroutí, kam jen se měňavá běžecká spirálo – kam jen se právě teď zběsile kroutíš? Bacilu hnusnému naštvaně říkám: „Huš!“ a vzhlížím s nadějí k Lagu di Garda – za týden maraton italský čeká už, tak čajík vařící liji v krk na bastarda.
DG: S 63.0 – MEDIOKARPÁLNÍ VYMKNUTÍ ZÁPĚSTÍ 1:04 12 km
Venku pozor na pasti! Plastové oko ku zpevnění balíků – oficiální název: vázací páska PES. Šířka jeden centimetr. Oblíbenec běhajících tragiků – byl by v tom čert, abych se s ní nezapletl. Levou botou přišlápneš, pozvedneš ji přes hranu – v okamžiku máš tu pravou dokonale svázánu. Maskovaná v blátolistí čeká v dešti přepršce – nežli člověk problém zjistí, letí do něj po držce! Venku číhá tisíc zrad – stalo se co mělo stát…seru na to a jdu prát.
DG: A 84.9 – VIROVÁ KLÍŠŤOVÁ ENCEFALITIDA 2:00 21 km
Čumím jako blázen…a jsem velmi zvědavý, s čím přiběhnu příště. Je sic vskutku mrňavý – však má značný vliv na zdraví – z běhu v lednu přes kluziště přinesl jsem domů klíště !
DG: F 20 – SCHIZOFRENIE 1:35 18 km
„Hele vole, vyprdni se na to a běž domů,“ láká mistr Hyde. „Až zdolám půlku maratonu,“ odpoví Dr.Jekyll….mr.H: Bolí tě kyčle a bedra a držka tvá je odporně zšedlá!“….dr.J: „Nikoli! Plním tvrdý tréninkový plán, jenž je mi pro dnešek dán!“….mr.H: „Jdi se s tvým plánem laskavě bodnout, s tebou se nemůžu na ničem shodnout!“…. dr.J: „Tvé hnusné myšlenky cizopasné nezhatí mé plány jasné!“….mr.H: „A co se vybodnout na stalking stopek a doma vyklopit do chřtánu škopek?“…. dr.J: „Pravdu díš, pane Hyde, už tedy běžím – málem bych zapomněl na pitný režim!“
DG: S 76.3 – NATAŽENÍ STEHENNÍHO SVALU 0:01 0,2 km
Už před dnešním vyběhnutím cítím v levém stehně krůtím podezřelé svalu pnutí…po pár krocích je vše jasné – elán k běhu prudce hasne. Myšlenka smutná dozrála – nastává týden lehára…dvojhlavým svalem zostuzen budu teď o sport ochuzen – opouštím běhu zaběhlé cesty a kulhám dokončit prastaré resty.
DG: E 66 – OBEZITA 0:55 9 km
Sto roků vleže žil – papal jsem – sto roků kynul jsem ztuhlý. Za sto let v oblasti nad pasem narostl mi objem truhly. S tím sádlem tahal se do práce, k robotě kulhavě kráčel, z podpaždí zpoceným koláčem to sádlo nad žebry máčel. Sto roků vleže žil – léčil jsem – kdo mi těch sto roků vrátí? Dnes ale sádelně oblým rtem počínám opět se smáti. Dobíhám zvadle se potáce v zpoceném sportovním hadru – zas běžet lesem je senzace – a proto křičím: „Smrt sádlu!“
DG: G 57.2 – MONONEUROPATIE DOLNÍ KONČETINY 0:45 8 km
Jedna noha neběží, je pro druhou přítěží. Ta první si válí šunku, druhá kulhoškube v punku. Podle toho běh vypadá – kde jsou krásný časy, kdy běhaly dvě (naposledy zamlada). Už nelítám jako šíp. Diagnóza? Jasný tip – něco jsem v ní asi skříp a nerv živý náhle chcíp. Od té doby každý trip vypadá jak blbý vtip.
DG: M 17 – ARTRÓZA KOLENNÍHO KLOUBY 0:58 10 km
Ó kolena, kolena, blížíte se k důchodu – pravé čelí bolesti nejasného původu. V klidu bolí, v běhu ne, je jakési záhadné. V oběhaném lůně kloubu stále něco mocně chrastí – marně prstem do něj dloubu, marně čéšku mažu mastí. K vyléčení svého šrámu dám raději tři dny klidu – na záhadu kloubolamu do té doby možná přijdu.
DG: S 059 – PORANĚNÍ OKA A OČNICE 1:02 11 km
Smůla! Co je smůla? Muška jenom černá, která za večera ve tvé oko vlétá a za řasou se kryje. Smůla – moje družka věrná na sklivci se zatřepetá, křídlem rýhu ryje. Dlaně v bulvy vkládám, slova slangu střádám a lesem zní věta dlaždičského kmeta…huba slovy hnije. Zvíře rozdrceno vzdechne, zdechne, v soli život ztratí. Snad se se slzami moje štěstí vrátí, muší smůlu smyje.
DG: T 350 – POVRCHNÍ OMRZLINA VÍCE ČÁSTÍ TĚLA 1:55 21 km
Mmmmmmmmám zmrzlou hubu. Nnnnnnnemůžu mmmmluvit – tudíž jen píši, jak s ním rád běhám po jeho říši. V kabátě starého mmmlynáře utíká se mnou přes louky, štípe mne rozverně do tváře studeným pařátem od mmmouky. Sype mi drogu přes cestu, chce – abych bruslil bez bruslí, učí mne vlídně a bez trestů sprintovat ledem jak Bruce Lee. Držím se jeho jasného kréda: „Běhání v zimě – žádná věda.“ Mmmráz? Mmmůj nejlepší děda!
DG: J 20 – AKUTNÍ ZÁNĚT PRŮDUŠEK 1:00 10 km
Hledáš azyl v tělních rourách, trousíš spory do sliznic – než mi zdraví zcela zbouráš, provedu běh revizní. Uvařím tě v slaném potu, bacím rychlým kolečkem, zavalím svou tučnou hmotou a dorazím pivečkem…než zalezeš do hobíka, radši si dej s jiným sraz – před tebou on neutíká, běží ti jen zlomit vaz!
DG: G 311 – STAŘECKÁ DEGENERACE MOZKU 1:50 20 km
Včera jsem lítal málo, dneska zase moc – co se stalo? Nevim – každopádně pořád brousím štreku. Občas jsem fakt mimo trať a říkám si: „Tak ať“ – vždyť všechny cesty vedou mosty po stý přes stejnou řeku. Včera jsem běhal málo, dneska zase moc – co se stalo? Nevim – každopádmě jsem fakt v blbym věku. A tak zatvrzele brousíc rodnou hroudu, běžím vstříc poslednímu soudu – a jsem radši vám všem pro smích, než abych byl sobě k breku.