TRÉNINKOVÝ DENÍK – listopad 2018 a listopad 2013

1.  11. 2013                                         ÚKLID GOLOZNI                0:57              10 km

Vyluxuj si palici, vytři z kouta temný šmouhy – a s ruměncem na líci doraž výběh svůj ne dlouhý. Občas třeba vymést z tykve navinulou skládku – nezvýší to sice IQ – však dá hromádku do pořádku.

2. 11. 2018                                            V  OKRU                       0:55             9 km

Dnes obvyklý okruh v padajícím okru. Kupodivu v suchu – nikolivěk v mokru…však on brzy tučňák v mrazu zaklopýtá o kru…

3.  11. 2018                                   NĚCO  NAVÍC                      1:08             12 km

Dvě míle plus přídavek. Dá to dneska desítku? Však proč snižovat poptávek, když lze zvednout nabídku? Kolo navíc neublíží – beztak se jak hlemýžď plížím…vždy udělám o krok více, než mám zhruba v úmyslu – tak přidávám dva tisíce k metrů počtu číslu.

3.  11. 2013                              JOGGING DUŠIČKOVÝ            1:57             20 km 

Případy 1. odděleníOd hřbitova k náhrobku, od pomníku k rovu. Zlomený si holoubku na mramorovém rohu. Nostalgicky běhám krajem v tempu vpravdě slimáčím – když v tom za urnovým hájem někdo s kárkou zatáčí…zpoza rohu vyrazí hned pomáhači – chrániči…dva se leknou, kárkou seknou – jsou to mrzcí lupiči! Hyeny ve špatný čas navštívily rovy – daly u nich brzký sraz – k lovu na barevné kovy…tenhle závod dušičkový skončil jasným plusem – dík rychlému strážmistrovi se stylovým klusem!

5.  11. 2018                                    UŽ ASI ZASE                       1:57             20 km

Už zase vidím nevidět ježky. Zase už javorům meluzí v mozku. Už zase Toronto šimraje čéšky v chladivém večeru oblétá trosku. Asi si sir usnadní situaci, si asi signor nasadí siestu. Asi si položí hodiny přesýpací a stopne dálky v pasivním gestu. Protože není František s Assisi – asi sir hodí bob na kilometry, si asi sundá promoklé tretry a v peří sečte bečící svetry…dobjou noc.

5.  11. 2013                             KRÁSNÁ RUTINA                    1:04             12 km

mozek

 

Nesčetněkrát obkroužil jsem dva domácí háje, cesty změkly gumou starých bot, několikrát zdolal výšku Himaláje, milióny kroků tvoří pevný bod. Nic mi nesebere krásný vesmír soukromý – ač knot mé svíčky zhasíná a prská – seno, sláma, seno, sláma opakuji pod stromy…a vzduch tak sladký je – jak vanilková zmrzka.

 

 

6.  11. 2018                       U TROJMUŽNÉHO DUBU             1:12             12 km

trojmužný dubZdravím ho v Slunci i pod Měsícem. Zapírám o něj líc dlaní – o vlídný trojmužný dub. Stojíc pod severní strání, korunou vidouc až na hranice – hlídá všem běžcům v les vstup. Kolikrát já z něj sál sílu, kolikrát kořen mu zdup – a on za to rozdal mi chlorofylu…tolik, co za bouře krup! Kolikrát já u něj močil, kolikrát kolem běh točil – kolik že vlasů mi rozvrkočil? A on? Vždy mi dal dubovou víru, abych se žitím jen neplahočil. Můj milý trojmužný druhu – vždy, když se něco zlé klube, když korá smích a kmen lásky – setká se dubisko s dubem, obejme prastaré vrásky…a přijme vzpruhu z tvých letokruhů.

 

 

8.  11. 2018                              PO THAJSKÉ MASÁŽI           1:15             12 km

švejk

Před thajskou masáží mé tělo závaží – tak těžké, až nelze zvážit…při thajské masáži ležím jak na pláži – malými Thajkami nechám ho blažit…po thajské masáži běhat se prodraží a ruce musí se snažit…proto se frustrován táži:“Ihned si střihněte – ženy s tváří dítěte – která z vás od zítřka lesem a v parku bude mi za mírnou gáži tlačiti novou kriplkárku?

 

9.  11. 2018                                MEZI HROUDAMI               1:35              16 km

Moje chromé nohy drolí vyorané hroudy polí. Dneska nemám v úmyslu běžet kolem průmyslu. Radši (snad je to moc nezabolí) zničím pár nor od syslů. Přibíhám sic zaprasen se zátěží z biomasy – hlína ale pro klouby předzvěstí je spásy…však už bylo na čase pozměniti trasy.

9.  11. 2013                                VE SVĚRÁKU DEŠTĚ          2:05               22 km

Když máš mundur zmoklý, když máš potíže, přilož jazyk čoklí, on tě olíže…uteč domů třeba, bláto z boty smeť, sprcha kosu vstřebá, začni s tím hned teď, začni s tím hned teď…..běhání, běhání, všechny smutky zahání, běhání, působí co lék….běhání, běhání, to nám úsměv zachrání, běhání…odřízne ti špek!

11.  11. 2018                              NA KONCI SVĚTA                2:38               26 km

Nedělní ráno…e e e e….e e e e….pane Mopadži!………e e e e e e edrrrrrrn,drrrrnnn,pšouk,drndrdndrdndrddrrrrrrrrrrrnnn…čoudící Xi-Xao s lahví od coca-coly v ruce startuje starý propálený nožní motor…probíhá příměstské satelity…zahrady s auty, auty, auty…domy, sekačky, auta, auta, auta, věci, domy, plast, xixaobazény, míchačky, klouzačky, věci, věci, domy, beton, sklo, auta, auta, auta, železo, plast, beton, domy, auta, auta, auta…bohové jsou šílení…věci, věci, vě…konečně les…listí, kořen, kmen, koruna, stoupání, klesání, stoupání, skála, stop!! Konec Světa. Xi-Xao hledí do propasti…husy táhnou do prázdna – za Svět…máchne pravačkou…zaleskla se – fííííí…letííííííííííííí…Xi-Xao se otáčí a…šťasten běží…                 domů…na husu!

12. 11. 2013                            AŽ DO ROZTRHÁNÍ            1:10              12 km

Okamžitě vyměnit fusekle! Na levé vylezl palec, na pravé – ač je to k nevíře – vylezl paleček pravý. Co na to vyčichlý vytrvalec? Na obou zalepí puchýře a v souladu s dobrými mravy vysype pár korun z talíře…zas bude v ponožkách po díře.

13.  11. 2018                           CO KROK, TO PRD               1:40              17 km

Dnes můžu být náležitě hrd. V duchu již jsem výběh škrt, neb po práci bývám tvrd a kanapem bych nepohrd – vždyť posvačil jsem husy čtvrt. Nejsem sic žádný tlustoprd a nahoře se obejdu bez podprd – ale přesto – stylem „co krok, to prd“ zvlád jsem co běžecký šprt proprdět se až k rybníčku do Koztoprt! A protože teď píšu tyto řádky – proprděl jsem se i zpátky!

14.  11. 2013                           BLBÁ FRAJEŘINA               1:26               15 km

Maliníkem, ostružiním prodírám se skloněn. Jehličkami modřínů pak zátylek je roněn a ostnů vzniklý chuchvalec pod hadry prsty honěn. Neustálým drbáním teď ztrácí běžec pýchu – na otevřeném prostranství je stylem opa k smíchu. Proč já vůl si nevyberu občas cestu snadnou…možná až se ostny pýchy vyvléknou a zvadnou.

15. 11. 2018                         MÍVAL JSEM ČAPKU              1:36              16 km

deštník

Míval jsem trička, však ony teď nezahřejí – zlý podzim je vzal a v šuplíky nasoukal…míval jsem trenky, leč i ty nás opouštějí – říkám vzal je ďas, já najdu je jarem zas. Jenomže když se večer stmívá a šedé stíny plynou v dál, na léto myslím a vzpomínám – na teplé čelo, které mi chladný vítr vzal…kdybyste našli mou čapku – tak to bych byl rád – ten mdlý podzim však si můžete nabouchat…

 

17.  11. 2013                HOBÍKŮV  17. LISTOPAD              2:20              24 km

V provlhlé ledvince klíče rzí cinkají, mlhavé jitro zle ovládá sliz, ze zplihlých krepáků rudé sny stékají – do dálky nevidím snad vůbec nic. Ze žerdi vlajky pták modrý klín trusí, odleva doprava a zpátky dá skok – kabátec špinavý měnit se musí, nejlépe rychle a co čtvrtý rok. Rychlokvašní doktoři práv polévaj nám trasu – 24 kilometroků v poli běžců na ocasu. Ovšem výběh jako vždy byl prima – byli krásní -vlhko, sliz i zima. Kdy už konečně sport a upřímnost zvítězí nad leností a vychcaností..

17. 11. 2018                                              DĚKUJI               1:15               13 km

Ráno je cukrově sladký, natřený vrstvou jinovatky – a světa nadšený host běží si jen tak pro radost. Má čas se zamyslet nad krásou vůkol – nad zemí, kde jeho komory svobodně tlukou…děkujíc mámě za povytí, děkujíc tátovi za skvělé žití…děkujíc choti za doživotí a že mu úchylku malinko krotí, děkujíc dětem za vtipné poznámky, když občas přeháním běžecké dýchánky…děkujíc doktorům s rukama ze zlata, že klidný tep může ránem si nahmatat a v lesích, horách i v březích moří knot mi sic prská, leč stále hoří…děkujíc běžcům všem, že v klusu dumají – proč z peněz tělo jen, však mozek se nenají.

21.  11. 2013                    JEN TAK SI VRZNOUT              1:23                14 km

V posledních hodinách chromého běhání zvuk divný uniká zespodu – odrážen od škarp a od strání – zjistil jsem, kde že má původu. Pisklavě hekavé vrzání podrážka modrých bot troubí – do tváří červeň zvuk vyhání a vysává ji z mužné chlouby. Potkávám důchodce mračící, na pusách vidím hek zmrzlý – závidí dupání zajíci, taktéž by rádi si vrzli.

22. 11. 2018                                  V UPLAKANÝM DNI       1:34            16 km

Den pláče, nebe je totálně šedý, mlha má v kapičkách fúzi. Plačící občané svolali schůzi – třesouce halí se v plédy a kráčejí plačtivě do koledy…pláče i česká politika, slzičky roní klienti hypoték, pláčou i popelnic nafouklá víka, slzí vdov okna bytových jednotek. Pláče i poslední lístek na haluzi, pláče – letos naposledy. Zaslzel z haluze na plešku, spadl pak do terče z čelenky – na květák ze samých prohřešků, do vany pro jiný myšlenky…i když je šedo, hnusně a sviní, běžící občané jsou prostě jiní – tlemíc se na tváře za plédy, sklem, klušou si zvesela plačtivým dnem.

22.  11. 2013                 DŮVĚRNĚ ZNÁMÉ KOLEČKO      1:46             18 km

Všechno je zdá se úplně v pořádku – šklebáci u školkydráty větrali draka, ozimy vylezly ve sponu na řádku a tučňáka pastylu smála se straka. Pod úlem nebeským bzučely dráty – pohyb mdlý pod nimi vypadal směšně. Sice mi ukrutně zatuhly hnáty – však do sprchy blažené skočil jsem spěšně.

 

24.  11. 2018                            PONĚKUD OHROŽEN         1:36            16 km

Přibíhám od rovin do rokle – a vypadám poněkud promokle…v rokli mi zas potok z meandrů poněkud překáží při vandru…potom jsem v poklusu prkenném poněkud ohrožen kořenem…pokud se poněkud neuhnu z rokle, budu mít co činit z Damoklem – meč jeho nad mojí misí poněkud varovně visí! Kdo sláb a promokle namíří do rokle, tak domů vrací se s monoklem a sem tam i nechá se křísit.

26.  11. 2013                 V ASTRONOMICKÉM ŠERU          1:04             11 km

šachyOsm hodin na výsluní, šestnáct dílků temna – dvaatřicet možností jak lehce skončit v prachu. Prdelní tma novoluní probíhá se zjemna – je dvě na šestou důvodů, proč tma nás drží v šachu. Srdce běžců prosí pilně: „Zemská oso, vrť se vilně – ukaž brzký zvrat, obrať rychle sklon své osy, ať zas slyším zpívat kosy a jaro dá tmě mat.“

 

26. 11. 2018            V MAXIMÁLNÍM PŘEDKLONU           1:37              16 km

Stává se to leckomu, kdo má špatnou motoriku. Podlehl jsem symptomu – padat k zemi, rychle, v mžiku. Na asfaltové cestičce (zcela hladké, zcela rovné) padlo tělo v botičce – byvše značně nešikovné…teď mám rudé jablko, na dlani strup v kruponu a před běžeckou pomlkou věnuji se tamponům…

28.  11. 2013                UPADNEŠ? ZVEDNI TO!                     1:02             11 km

Jakmile zakopnu, poztrácím morálku – na obou haksnách mdle vyhlížím totálku…jakmile upadnu, hutně to zaduní – bedna bez náplně k rozumu imunní…jakmile ležím tam, v trusu a blátu – potápím svalstvo svý do tůně od laktátu…jakmile vstanu zas – oklepu špínu…a vyrazím užívat běhací medicínu.

28.  11. 2018                PŘED VYHŘÁTÝM PELÍŠKEM             1:50            18 km

pelech

Venku je mráz. Řekl bych konečně. Sluneční jas chce kalendář zmást a na chvíli částečně zastavit čas – naprosto zbytečně! Zima dnes vložila na louži lesk…dupnu v ní – a místo „plesk“ ozve se třesk. Měl by se v duši vkrást žal, splín a stesk? Nikoli! Sic leze za nehty, zmenšuje měkkýše, nutí ke zrychlení a pálí do bříšek – však poznáš v něm bezpečně, jak se máš báječně, jaká to slast – že DOMA můžeš přestat se třást, že jsi z těch, co mají vyhřátý pelíšek.

30.  11. 2013                 STÁLE POD TLAKEM                           1:48            18 km

Jsem jen obyčejný rychlokladeč hnát – celý rok pro srandu králíkům. Kdosi stále chce mne z placu odehnat – v patách běží nechápavé publikum. V zimě z vlastní blbosti běžkařům jsem zničil stopy – běží, větří po mé maličkosti, zatáčky už vztekle klopí. Na jaře pak nimrodi cení z pysků tesáky, že mne z lesa vyprovodí – prý jim plaším březňáky. Při letní dávce za putykou štamgasti maj z běžce bžundu – utíkají od výčepu: „Poběž sem a překlop s námi rundu!“ No a dneska? Hospodyně česká (mimochodem velmi hezká) těsto v dlaních pleská – sekne s prací, zahodí knedlíkovou hmotu a vece: „Táto, poběž rychle k plotu, Šleha se už vrací – mrkej na to tempo spací – připomíná mrákotu!“ Nemáme to vůbec snadný, majorita divně čumí – převládá však kalkul chladný: „Za pár let nám porozumí!“

30.  11. 2018            2 MÍLE PLAVBY SNĚHEM                     1:19               14 km

Už tu stojím pěknou chvíli. Už bych radši slyšel „Start!“ Vše kolem je čistě bílý, v řadě se mnou samý bard. Všichni koukaj k ledu pláni – a i když jim v tom Vláďa brání, za chvíli se zbaví pout. Už by chtěli sněhem plout! Pak plují jak bárky v mlze, patky víří bílý prach, předbíhajíc Šlehu drze – po desítkách, po vlnách. A ti bardi, a ten prach, a ty dálky, chromost zim – to je osud, Šleho moje, to je osud, já to vím.cíl

 

 

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s