ZROZENÍ TUCTOVÉHO BĚŽCE

Další rok skončil. Člověk se za ním jen ohlédne. Čím to je, že letopočty mizí v propadlišti času čím dál rychleji…čím to je, že jsem už skoro zavalen listy z kalendářů…

Tato slideshow obsahuje JavaScript.


paperartist_2015-05-08_19-43-47

…čas pádí stále rychleji. Stovka za 9,50…až tak. Tenhle týden mi došlo, že s fotbalovou mičudou jsem praštil už před dvanácti lety. Šílené! Naštěstí mně před dvanácti lety taky napadlo, že ač jsem právě pověsil kopačky na hřebík, nemusí to ještě znamenat konec s pravidelným sportováním. Mladší fotbalisté obecně běhání moc nemusí. Je pro většinu z nich poměrně nudným, nezáživným sportem. Nutným zlem k udržení fyzičky v letním či zimním období přípravy. V pravidelných přestávkách mezi zápasovými obdobími nutí kondiční trenéři své svěřence funět po l10409483_694217110637764_8770708414938413807_nesích. Nutí…bodejť by to pak mladíky bavilo. Je to prostě na befel. Z vlastní trenérské zkušenosti to mohu potvrdit. Trénovat prcky je fajn – i se s nimi vyvětráš – ale je to málo. Když se pak černovlasáči ožení, když jim zešednou skráně, když jim zachutná pivko ještě víc než obvykle, když naberou zbytečná kila a přestanou nadupaným holobrádkům na hřišti stačit, najednou část z nich změní názor. Nikdo – žádný ambiciózní trenér 🙂 – je k tomu nenutí…a tak vezmou za vděk i „podřadným sportem.“ Ještěže jsem jím vzal za vděk i já, zkrachovalý fotbalista a vyčichlý trenér. Ještěže!

 

p1060630-1

Kolektivní sporty jsou sice super…skvělý tým a parta dokáží zázraky. Kamarádství, přátelství na celý život. Ale běhání? Vždyť je to sport čistě individuální…co natrénuješ, to máš. Co si „ošolícháním“ navaříš, to si taky hned sežereš v podobě špatného času či umístění v cíli. Přesto můžu po dvanácti letech pobíhání směle říct, že běžecká parta drží při sobě snad ještě víc než ta fotbalová. Neznám jinou „sociální bublinu“, v které by se vyskytovalo tak vysoké procento přemýšlivých, přátelských, klidných a nezávistivých duší.                                                                                                                                                           Jestli ono to nebude běháním. Jestli ono to nebude tím, že se při něm sice odrovnáš fyzicky – ale vyrovnáš psychicky. Je krásné přijít po vyhraném zápase do šatny a společně si zařvat na oslavu vítězství…ale je stejně krásné doběhnout předposlední, sotva se dobelhat do sprchy…a v duši si zařvat, jak je ten svět skvělý…i když se zrovna ani nemůžeš ohnout pro upadlé mýdlo.

Kolikrát já jsem si za těch dvanáct let zařval!

Tato slideshow obsahuje JavaScript.

asi 3000x po tréninku…

v lese, v poli, v horách, ve městě, na venkově. Ve sněhu, ledu, v blátě, na troudu, na asfaltu. V Česku, Německu, Polsku, Maďarsku, Chorvatsku, Slovensku, Itálii, Rakousku, Holandsku, Řecku, Egyptě, Maroku, Tunisku, Turecku. Ve vinici, mezi banány, olivami, kaktusy, dunami, ostružinami, borůvkami, smrky, duby, buky, polomy a řepkou. U potoka, řeky i veletoku. V rokli, v jeskyni, tunelu, ve vyschlém korytě, na prknové stezce v oblacích, jednou i na páse! Fuj – v řepce, v hnoji, v koňských koblihách, v močůvce, ve špitále (fakt pomalu). Přes oranici, přes čerstvě vylitý polotekutý betonu.  Po schodech, ve sklepě, v garážích, na střeše, skrz hrad, skrz zámek, skrz tvrz i skrz zříceninu. Skrz chemičku, skrz pivovar, autobazar, nemocnici, psychiatrickou léčebnu, vinný sklípek, chrám konzumu, nástupiště vlaků, nástupiště autobusů, taxíků, metra. Okolo letiště, rybníka, jezera, přehrady, dolu, propasti, ostrova, města, kopce, hory, pohoří a skoro zeměkoule…

…250x po závodě kratším než 10 kilometrů…

Tato slideshow obsahuje JavaScript.

…48x po desítce…

….kvůli desítce se nevyplatí plahočit moc daleko – tak je běhám hlavně v okolí…

Tato slideshow obsahuje JavaScript.

…párkrát po 12tce, 14tce, 15tce, 18tce, 20tce a jim podobných taškařicích…to jsou velmi specifické závody v zajímavých lokalitách…a proto velmi zábavné. K nim si už klidně zajedu někam dál…

Tato slideshow obsahuje JavaScript.

…45x po půlmaratonu…

…půlmaratony…ze začátku pro mne nejtěžší závody. Teď pro mne mají díky vodění nový rozměr a kouzlo. V podobě nezapomenutelných zážitků se spoluběžci, které vodím. V podobě skvělého pocitu, že můžu pomocí svého kulhání někomu pomoci k radosti.

Tato slideshow obsahuje JavaScript.

…27x po maratonu…

…královská disciplína, královské pocity. Jestliže po půlmaratonu je člověk vysmátý den, po maratonu třikrát déle. Je to prostě pokaždé svátek běhu.

Tato slideshow obsahuje JavaScript.

…a 9x po ultramaratonu…

…jednou zkusíš…a…nezapomenutelné…kdo ultra nikdy neběžel – nepochopí…vysmátý jsi po něm nejmíň 14 dní…

Tato slideshow obsahuje JavaScript.

12 let…30000 kilometrů. Rovných. Tak to už asi nejsem hobík. Už jsem tuctový hobík!

Hobík, který se prozatím nerozsypal. Proto furt běhám. Až se začnu sypat, sednu na kolo. Až z něj spadnu, budu chodit. Až úplně zchromnu, budu plavat. A až si loknu,začnu hrát šachy…a až úplně lehnu, budu stejně sportovat…hrát člověče nezlob se.

 

 

 

 

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s