ABECEDA VÝBĚHŮ – volume 2 – I až Q

Individuální                                      MAGICKÝCH 22222                                        10 km

Trvají dlouho a jsou vždy skvělé, i ty co v křečích zběsile koušou – jdu do nich po hlavě, jdu do nich směle – natáčím seriál skečí pro svou show. Ukládám dílky z běžecké sbírky – mám na to dvě oči, dva slechy, dvě nohy, dva plicní laloky a dvě nosní dírky. Během časů kostitřasu dvojnásobně vnímám krásu – v běhu má má duše spásu. Mám 22222 vzpomínek a kam se v nich vracet. Tož dám další maraton…a bude jich dvaadvacet.

 

Jihnoucí                                                            DOMA                                                 10 km

Tato prezentace vyžaduje JavaScript.

Na každý pád mám to tu rád…pražádný krpály ni žádná rovina, jen stará hvězdárna výhled mi protíná. Kdo tudy sviští, nikdy se nesplete – hrozí mu leda tak kusadla klíštěte. Když běžím po louce pospolu s kluky, má pumpa jihnouce zrychluje tluky. Je to jen emocí či příznak nemoci? Bez křečí svalů a bez srdcí komat každý běh píše tu životní román – nohopis s prostinkým titulem: „DOMA“

 

Karlštejnský                                             V ANDÁCH                                                 20 km

Studenou hladinou stíny se dlouží, v kamenných stěnách ozvěna, cementem cesty lemrouši plouží tělíčka v soli, závodem raněná. Panova flétna, sametu chór, perkuse ladí srdeční sval – indián v ponču od andských hor dodal nám síly, běžíme dál. Můžeš být na beton na sračky – vbíháš-li do Velké Ameriky – v závodě do útrob míchačky staneš se maltou romantiky.

Tato prezentace vyžaduje JavaScript.

 

Líný                                                   V LÍNÉ NEDĚLI                                                  13 km

I když ráno chtěl bych vstát, mozek nutí tělo spát – peřina mne objímá a bulvy se mi klíží. Pak s očima kalnýma, s pazourama chromýma počínám ji stlát – vždyť nedělní výklus už se blíží. Vstanu značně s nechutí a svý ruce donutím do bot hnáty obouvat…co bude dál? To je trochu matný. Nemám žádný migrény, problémy s koleny, ekzémy, hleny, alergeny, geny, nic utržený – jenom s během je to dneska prostě špatný.

 

Moravský                                                    HLEDÁNÍ                                                  17 km

20170826_114300Cesta je prach a troud a vysušená vegetace – a skrz kalný čmoud z rozdupaných hroud ztrácí se orientace. Bez legrace. Hledám v něm cestu u Moravy, hledám v něm cestu u Kyjovky, hledám jí bez pití, bez potravy – uondán, ovíněn, svěšený krovky. Lužní les chladný za svítání jen pískot dravce ruší…máš krásu běhu sevřenou v dlani a mlžné slunce ohřívá duši.

 

Nejbohatší                                                      V LUXUSU                                         21 km

20140823_062635-1Hamty hamty, máme víc než tamty! Drahokamy, drahé kovy, hromadíme každým dnem, v luxusu jsme premianty, není pro nás žádným snem. Do trezoru paměti nahamtáme stříbro řeky, náhrdelník pověšený na krk matky Země. Chudokrevným špatně spícím sic kasa šustí šeky – ale praví běhavci jsou trošku jiné plémě. Máme slunce zlatý pruty, brilianty z ranní rosy – beze strachu z daní, lhůty, bez mdlých schůzí s bossy. Dividendám bereme dech trylkem kosů prostým stesku, lomem světla ve smaragdech mladých listů za rozbřesku. Ani šustot palem z Baham a vábení hamtocechů nepustíme k mozku drahám – natož k svému slechu…s kapsou prázdnou a zduřelým srdcem jsme totiž nejbohatší z Čechů.

 

Očistný                                               V LETNÍM VĚTRU                                       10 km

Tato prezentace vyžaduje JavaScript.

Byl letní čas, očistný vítr vál a já dívku čilou potkal u hvězdárny. Říkám jí: „Rád bych se v kraj širý v bok s tebou podíval“…a ona: „To není nápad úplně marný“ Teď nohu v noze bloudím s ní, drtíce spolu kilometry – a tam, kde les s loukou smíchem zní, kmitají modrý a modřejší tretry. Větrný metronom tiká mi před zraky – v copánek plavý vlasy si splétá – i širý kraj míhá se před mraky, vidíme v dál – až za obzor léta. Vítr a červenec přináší zázraky.

 

Plechový                                       SEVERNÍ PROTIVÍTR                                         20 km

42210388862_157a268cc3_bZde běží ten blázen, chtěl rekord, byl zrazen, orosil zarostlou tvář. Má plechový nohy, pohled mátohy a na hrobu vyrytý snář. Jde s velkou ztrátou, s hlavou přehřátou, shrben a sláb, propocen. Stehna ho pálí, Thermal je v dáli – srdce bije divoce. Protivítr bývá krutý, počítej lásko má s tím – hnáty teď mám ochrnutý, čilý se domů nevrátím.

 

Qartál č. 2                                             VE VŮNI MANDLÍ                                         13 km

IMG-20130609-WA0001Z obrovských kapek na koncích tažně za sedmým očkem hlavičky tramínku vypučel duben. Běžím kol piánko – neboli vlažně – a mrkám očkem, jak se z těch kapek vínečko klube. Milión miriád třešňových květů lechtá mi chřípí mandlovou vůní, na vršku větve má se kos k světu – pyšně a se zlatem v hrdélku trůní. To neběžím já – to jen jaro, jež kolem mne kypí…to nezpívám já – to jen krása, kterou jsem dnes chytil…to se nesměji já – to jen víno, jež jsem kdy vypil.

 

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s