1. 4. 2014 NEBYL TO APRÍL 10 km 1:00
Pokládám otázku na konci stezky: „Nebyl ten klus dneska setsakra hezký?“ Uzřel jsem rozvírat kaštanů vějíře, překřížil letu směr čerstvého běláska. Vlaštovky sviní satelitalíře – čučím a větvička pružná mi za ucho napráská…jaro je jemné jak pel z křídla motýla – okouzlí běžce už na hraně apríla.
2. 4. 2019 ZATRACENÉ BIORYTMY 16 km 1:34
Přiběhl letní čas. Se zrádnou hodinkou dopředu. Proč jen ho rok co rok, zas a zas, fyzicky zvládnouti nesvedu? Když já se vracel z trav horních plání, když stvolům čerstvým stíral jsem pel, přepadla náhle mne únava, spaní, víčka se sklápěla a mozek mdlel. Pajdal já z kopce, kulhavě klopýtal v hodince pozdní spacího běhu – toužíce po tom, jak vyspíc se dosyta, rozetřu pel z pláně odstínu sněhu.
4. 4. 2019 VLTAVSKÁ ODYSSEA 23 km 2:20
Jaro se vzmáhá k vrcholu již, řekou pyl mračný bouřlivě víří. Kolem van prohřátých skal, úzký pruh hlíny…tu muži dva cestou obecně známou od Kralup míří, skráněmi šedými směr údolí pod Klecany, kam van je vhnal…vyhánivše z nich žaly a splíny. V tom pozdním večeru, poničeni ostny a šutry, paúdy tvrdé, necítě chroptu, sípotu ze suchých hrdel, nejsou as bytosti na sebe hrdé…křičíce do skal i nad ně dál: “Běh opravdu – ale opravdu není žádná prdel!“
5. 4. 2014 UPROSTŘED ENERGIE 21,1 km 1:57
Barevná hadice městem se kroutí, podivné staccato z asfaltu stoupá, tisíce hrudí nad srdci zřím dmouti, houbičky padají, kelímek chroupá. Za šmouhou z Xi-xaů pět minut nic, vytuhlý Evropan kysele mléční, modrému koberci běžíme vstříc…a černí i bílí jsme za zdraví vděční.
6. 4. 2019 BÍLÝ KŮŇ V DAVU 21,1 km 2:10
Ta loňská zima, krutý čas. Teď jarní světlo hřeje nás…a známou skladbou zavane, první ji slyší Keňané. Zas na rtech čekám slaný pot, slyším i mlaskot stovek bot, mé oko tóny zjihnělé zazří husinu na těle…kůň bílý cval svůj otáčí, však stovkám dalších nestačí, to přece všichni z města ví, že vodič výhry neslaví…bílý kůň pádí cíli vstříc, nastavujíce vánku líc – koho včas v cíli uvidí? Komu že rekord zařídí? To přece kdekdo z města ví, že vodič výhry neslaví…snad váháš nad tím, proč on tu? Král veškerých mastodontů? Je tu všem duším pro zdraví! Kůň bílý couvá v stopách svých…na hořké pivo – sladký hřích.
7. 4. 2019 VE ZLATÉM DEŠTI 16 km 1:35
Slova jsou zbytečná, stačí mít oči – vůz jara drncá
k nám, jsme jeho kočí. Je slyšet trávu růst i šum
prutů zlatých – kde že je barev půst? Paprsky sťatý.
Rozprostovlasatila se i Zlatovláska. Co jí k tomu
vede? Absence šedé, třpyt květů s medem…a ku
běhu láska.
8. 4. 2014 RAPSÓDYJE V ZELENÉM 11km 1:03
Podívejte na tu barvu – jak rychle zas vypučela. Zeleň listí hostí larvu, zima dávno oněměla. Nad rybníkem v proutí vrby získal vodník mimikry, nadobro už zhasly krby, hlínou sémě pronikly. Z brčálové bomby lesa nový kyslík do plic prýští, závoj smogu rychle klesá, stovky běžců grýnem sviští.
9. 4. 2019 V PAMPELIŠKÁCH 14 km 1:21
Boty šustí v pampeliškách, v špuntech duní Buty. Obé musím brzy sundat – k obému je duben krutý. V loukách tudíž jako myška běžím tich a zutý. Než-li míti žlutý buty a kvůli pampeliškám kverulovat u pračky – obuji si křusky smíška…Zahálkovy plácačky.
10. 4. 2014 MEZI TROSKAMI 10 km 0:58
Byly jednou trosky tři…evidentně stále z formy. Říkaly si: „Sakra – dři!“ Však dubnem klušou nemotorní. Toporný si našli důvod, proč běžeti pomalu – asi jak májový průvod, jako parta slintalů. Je-li třeba stále žvanit, prožvatlati každou kauzu, není nutno tempo hranit – od sprintů si dali pauzu.
12. 4. 2014 STATISTICKY VZATO KOUSEK 14 km 1:19
Je statisticky dokázáno, že dobří běžci každé ráno, když zdrhaj lesem jako štvanci, nedaj obezitě šanci. Statistika dobrá je, dává cenné údaje, kdo se v hvozdu zamyslí, správně si klus vyčíslí. Když klusač z nosu páru pouští a kanec na něj číhá v houští, pak statistika předpovídá, že Bivoj dříve než chce snídá. Vyřiďte to ctěné choti, výčitky ať lehce krotí, záleží to čistě na ní a její spánkem teplé dlani – kdy uklohní mi snídani. Něžně Bivoj pohlédne na ni, zpocen dá hubičku do dlaní a potom jednu ještě sladší a statisticky zaharaší. Proto běhej po ránu – a zažiješ nirvánu. Nejen během živ je kmán – len ať viac je takých skvelých rán.
13. 4. 2019 PROBĚHNI SE! 13 km 0:58
Probíhám cílem a dávám si předsevzetí, bych se již nemusel nikdy tak potáceti: „Nechci se dožíti anginy pectoris, nechci si vyběhat bajpásy – radši si mrkví osekám bokorys, nepozřu nikdy již chipsu či klobásy!“ Probíhám cílem a ryji si do paměti, bych neměl důvodu ku závěti: „Nechci se dožíti tepenné trombózy, nechci by srdce zrasila dírka – z pódia totiž zní prognózy od guru Jeňýka Pirka!“
14. 4. 2019 NAPROTI OČÍSLOVANÝM 10 km 1:02
Jen tak se mrknout, nožičky protočit…do očí trknou mne funiči v úbočí. Na svazích lesíku pár prvních v úniku, za nimi peloton a řídké publikum. Že by mi vadila absence? Že bych se opět stal zájemcem? V závodě za humny dnes jaksi chybím – že za rok budu tu? Těžko si slíbím…
16. 4. 2019 V MOCI MORIBUNDU 15 km 1:28
Slunce hřeje stará záda. Již není třeba vláčet bundu. Přesto bacil moribundu pocit z běhu kazit zvládá…nezrychlím ni o sekundu a dalek tempu Zátopků pokouším se ovládnout hrtanovou záklopku. Takže – běh žádná hitparáda. Tady marná každá rada…prostě běžím, tělo strádá – a pak opřen do sloupku plivu chrchle na kopku.
17. 4. 2014 ŘEŽBA ATOMOVÉHO MÁSLA 19 km 1:48
Za řekou v Řeži svítí reaktor. Stěna pěkně doběla. Běžíme – cestu zryl nám zlý traktor a v hlíně botka zachvěla. Ve zvýšené radiaci dva maníci zazáří, co zpocení maniaci funí v jarním herbáři. V Máslovicích u muzea másla nikde ani človíčka – pouze kráva se tam pásla a mušky bzikly do víčka.
18. 4 . 2019 OD HNOJE KE HNOJI 21,9 km 2:13
Dnes jsem to zase pohnojil. Umřu já u cesty ve smradu závoji. Kdo se trasy nebojí – a maje velké oči včas neodbočí – skončí na hnoji. Ještě kousek, ještě aspoň malý – dorazit znavené svaly. Kde se vzaly, tu se vzaly, okolo mne hnoje valy – zleva, shora, zespodu, zprava, zdáli – i zblízka se sem valí. Ať se vrtnu, kam se vrtnu, zemědělci nastřádali – s prominutím hovna zralý. Co přišlo po hnojích? Vůně třešní sladká? Řeknu vám to zkrátka…hovno! Nakyslá ďáblická skládka!
20. 4. 2019 V KVĚTECH 11 km 1:04
Vida, svět je v květech k světu…ale škodí atletu…obíhám květ vedle květu coby pilná včela – ale můj nos ku zánětu pylu zrna rozedřela. Frkám, sípu, kýchám:“Hepčí!…kdy to bude lepčí? Až do světa níže vtrhne, tekutinu na květ svrhne a prach světa trochu zvlhne…pak i Šleha počne křepčit.
22. 4. 2014 POD PTAČÍM BALDACHÝNEM 11 km 1:03
Sporý oblek značky Bo – tri – tre – po. Koňadra trusy své trefuje za ňadra a rotunda lesa jak odérů depo vypouští do kraje voňavá chapadla. Vrcholem kupole zní kosí koncerty, straky jim po hnízdech štípají vejce, jaro se naplno oklépá z puberty a s údivem zírá na divného strejce. Bodlem nakopávám zbloudilý vlašák – překrásným obloukem přistává v lůně chroští…pod dřevěné logo sámošky „VEVERČÍ ZTRÁTY A NÁLEZY.“
23. 4. 2019 VČAS A NA SPRÁVNÉM MÍSTĚ 15 km 1:27
Jsem tu včas. A na správným fleku. Je to
paráda, střílí mi na záda – do terče šípů,
jimž tak rád neuteku. Do ruda barví
vybledlou pokožku a s potem mi kreslí na
hrudní kosti srdce tvar rostoucí k
vytrvalosti…právě teď – kdy čas míří
přítomně do kroužku, právě tady – ve
chvilce budoucí minulosti.
24. 4. 2014 PŘED BOUŘÍ 10 km 0:57
Přes otevřené prostranství kluše starý bleskosvod. Zbytky vlasů nábojem se topoří, arytmie srdeční vydává se na pochod, bleskem v dáli obloha se rozhoří. Vzduchem srší energie, níže lechtá na břiše, vzpomenu bez ironie na Prokopa Diviše. Prchám zemdlen z drsné zóny, nemám zájem bouří býti poničen…neb až v zem slétnou žhavých voltů trilióny, jen líný trouba stane se jim svodičem.
24. 4. 2019 V BOTÁCH NA TRÁVĚ 11 km 1:03
Obul jsem ráno zas blankytný boty. Abych se jaksi oddálil od dřímoty. Abych měl znovu ten skvělý pocit, že jsem se v trávě šťavnaté ocit. Až mi kdos navlíkne ty černý z papíru, až pod ní slehnu ve věčný noci, až duší naplním prázdnotu vesmíru a nebudu již ji pošlapat moci – bude už pozdě na anekdoty…tak hybaj ven, vy běžečtí cvoci!
26. 4. 2019 VE VŮNI ŠEŘÍKU 10 km 1:00
Dnes běžím okouzlen ve vůni šeříku. Kéž bych tak mohl schovat ji v šuplíku. Uzamkl bych si jí na horší časy pospolu s odérem ostatní biomasy. Schoval bych do něj i čmeláčí bzučení, voňavý svist větru v zeleném ječmeni, šplouchání malého potěru na sádkách a žlutý skřek z krku řvoucího holátka. Pak – v čase plískanic – zastrčil klíček, dychtivě otočil, vypustil duben…cvak…ucítil šajn a van na kapce z víček…a líc zas by vyhrál souboj nad rubem. Prozatím schovám vše do hrotu pera, bych mohl zítra číst, co cítil jsem včera.
28. 4. 2019 NA SCHODECH U NYMBURKA 23 km 1:46
Před schody, před schody,
vnímá čas pohody,
jen ho trochu jímá hrůza –
jak vyběhne nad vody?
Zatím pleskot podrážek,
brzy se však ukáže,
kdo na schodech podá důkaz,
že se s půlkou nemaže.
Na schodech, na schodech,
sám sebe tu sotva chápe
a rozjímá o důvodech,
proč se vlastně do nich drápe –
proč na jiných závodech
nedá něco na oddech?
Za schody, za schody,
je jen dílem náhody,
že udrží integritu
a se silami na limitu
neupadne do lodyh.
Nad schody, starý muž,
hýbe se přetěžce
a nejradši by (kvůli rýmu)
ustlal si ve vojtěšce,
však pod schody ví vždy už,
čo sme kto za běžce!
29. 4. 2014 BĚH PRO SVĚTLUŠKU 5 km 0:27
(:Představte si,představte si,co jsem měl dnes k večeři:) Kulturu s charitou, hlavu dojmy naditou, Vavřince Hradílka, s trikem svalů nadílka, Gábinu Soukalku, vždycky skromnou kuňkalku a Evču Samkovic, bez knírku i bez helmic, ve vlasech tykadla, vůbec z tykve nespadla, na čele čelovku, světluškám blik na krovku, přes oči škrabošku, nevidoucích kámošku, paprsky v zátylku, v cíli vyzunk butylku…každý hned uvěřil, že se tu čas neměří – to koukáátééé, to koukáátééé – co jsem měl dnes k vééčééři!
30. 4. 2019 MEZI OHNI 12 km 1:13
Říkám si:“Tak pohni!“
Nazuj botky, čéšky ohni,
ať už běžíš mezi ohni,
v nichž si buřty děcka klohní.
Večer mírně větrný
čechrá vlasy stříbrný
a za zvuků ryčných kapel
po lesích se hezky šlape…
…až k ohňům, kde vůně kouře
poštípe mne v nosní rouře
a kde skrz jiskry oči mhouře
zazřu čarodějných rejů bouře.
Šleha běhá... 