JAK SI PEJSEK A KOČIČKA UPEKLI V NYMBURCE TEN VŮBEC NEJDOBŘEJŠÍ DORT

Bylo to zrovna někdy v březnu, když pejsek a kočička seděli u pejska v boudě, dávali si kafe s mlíčkem (výjimečně i s dortíkem) a povídali si taky trochu o běhání. “Nějak se mně ani nechce závodit v tom letním vedru” povídá pejsek, “já mám rád zimu, zvlášť když je skoro na nule, to se mi pak běhá všemi čtyřmi úplně nejlépe.“                                                                                                                                   “To já mám sice ráda teploučko, ale na závod ho taky nemusí být moc,“ řekla kočička. “Víš co,” štěknul pejsek, “pojď, uděláme si radost a přihlásíme se na nějaký jarní půlmaraton. Co poslat psaní děvčatům do Nymburka, že se u nich stavíme a společně se proběhneme? Je to až na konci dubna a beztak nemáš na jaře co jiného na práci – kromě škrábání státnice, učení se na zkoušky, chození do práce, uklízení, vaření, cvičení, pařeb a chození s tím mým nevycválaným štěnětem.“                                                                              „To jsem jako přeslechla,“ povídá kočička, „ale pejsku, máš pravdu. Tak alou, ukliď ze stolu hrnečky, ať můžeme všemi deseti drápky nadrápat email.“

Výstřižek k„Napíšeme jim krásné psaní,“ pokračoval pejsek – a k tvým prvním půlmaratonským narozeninám si v Nymburce upečeme ten nejdobřejší běžecký dort. Sice na tobě vidím, že si evidentně znervózněla, ale na písmu z počítadla to nikdo nepozná…já se svou těžkou nemotornou tlapkou bych totiž ty čtverečky určitě popletl – ale zato ti zas budu říkat, co tam máš napsat!”

I stalo se.

Kočička s pejskem napsali děvčatům do Nymburka hezký dopis. A pak spolu trénovali. Hodně. Pejsek musel kočičce pořád říkat, jak je vytrvalá a šikovná, jak si to odběhne levou zadní a s ocáskem pěkně do vlnovky a s krásně nablýskanými fousky a…a tak dále..aby se toho svého prvního půlmaratonu vůbec, ale vůbec nebála.

Výstřižek15Mezitím přišlo od děvčat z Nymburka pěkné psaní s potvrzením a s úředním razítkem, aby se kočička s pejskem dostavili v den D pro číslo. Že ho jako mají jisté. Kočička znervózněla na druhou – a protože je zodpovědná, začala trénovat ještě více, aby se jí v den D ten vysněný nejdobřejší běžecký dort nepřipálil.

Trénovala a trénovala…až tak, že se jí drápky samy obrušovaly a že si je už vůbec, ale vůbec nemusela zastřihovat. Až tak, že s ní pejsek musel běžet (ne že by to nedělal rád a s chutí) nejdříve 15, potom 17 a nakonec 20 a půl kilometru ( ne 21,1 – protože by prý v den D neměla takovou radost), aby se kočička ujistila, že ten zpropadený půlmaraton i s obroušenými drápky opravdu uběhne.

 

Tato slideshow obsahuje JavaScript.

Aby se ujistila, že si v den D s pejskem na tom nejdobřejším dortu moc pochutnají…aby se ujistila, že – až se podívá doma v pelíšku na výsledky z Nymburka, bude za jménem „KOČIČKA“ číslo začínající jedničkou!

V den D tedy pejsek s kočičkou a s ostatními pejsky, kočičkami, štěnaty a koťaty dorazili za holkami do Nymburka. A bylo tomu opravdu tak, jak si představovali. Žádné velké vedro ani silný vítr, vůbec nepršelo a nebyli vůbec nemocní. Základní ingredience na dobrý dortový korpus byly tedy v pořádku. I hromada kočiček a pejsků v oranžových vestách, kteří se měli postarat o závodníky, byla v pořádku a připravena na správných místech. Nejvíc připraveni museli být ti, kteří stáli na dálničním mostě, přes který musela celá ta smečka dvakrát přeběhnout. Ti totiž museli býti připraveni na všechno. Hlavně museli býti připraveni k poskytnutí první pomoci!

Výstřižek6Výstřižek2

I pojednou se zepředu ozvalo:“START!“ Pejsek slyšel slůvko velmi dobře, protože stál jen opravdu malý kousek od startovní brány. Zato kočička…stála od ní tak daleko, že to důležité slovo vůbec, ale vůbec neslyšela. Kočička se totiž styděla. Styděla se postavit blíž, protože je…kočička. Kočičky to totiž mají jinak než pejsci. Nakonec se ale přes startovní bránu přece jen svými měkoučkými packami překulila.

0170 - kopie - kopie

Potom se pejsek a kočička pustili do vaření. A oba začali do nymburského dortu – každý podle svého – přidávat drobečky. Pejsek má nejradši, když je v dortu všechno. On totiž taky všechno sežere. Tomu je jedno, co žvýká, hlavně že se pořádně nacpe. Zato kočička – ta je vybíravá…musí to býti hlavně zdravé a nutričně vyvážené. Aby jí to nezpůsobilo komplikace. Aby jí po nějakém nezdravém drobečku třeba – nedejbože – nezhrubla hebká srst a drápky aby se nepřestaly lesknout! Kočička je však učenlivá…pozorně se dívala kolem sebe, občas se jí ocásek rozverně zamrskal a fousky zavlnily (to jak usilovně přemýšlela)…a než se kiláček s kiláčkem sešel, zjistila, že vaří tak rychle, že rychleji snad ani vařit nechtěla!

 

Tato slideshow obsahuje JavaScript.

Vzali tedy řeku, čerstvý vzduch a víru ve své schopnosti a míchali to dohromady. „Dort musí být sladký,“ řekla si kočička a nasypala do toho úsměv. „A trochu slaný taky,“ řekl pejsek a začal se potit jako kráva. „A teď tam dáme jeden pomalejší kilometr,“ řekla si kočička. „To já ne“, myslí si kdesi víc vepředu pejsek,“ to já nerad. Dám tam místo pomalejšího jeden trochu rychlejší, to já tuze rád.“  „Mně se zdá, že je trochu nuda“ řekla si o chvíli později a o kousek víc vzadu kočička, „musím tam dát několik vět se spoluběžcem.“ No  – a chvíli si jen tak povídala. „A schody, abychom nezapomněli,“ řekl si zrovinka v tu chvíli pejsek a nasypal tam 72 rychlých skoků nahoru. „Schody nejsou moc dobré,“ durdila se zanedlouho kočička, „ale když už to pejsek takhle vymyslel, ať je po jeho,“ doplnila chlácholivě. A dala tam 72 schodů taky – a ještě jednou.. „A křeče!“ zakřičel s křivou mordou pejsek, „musíme tam přece dát nějaké křeče!“ Tak do toho dortu dali trochu křečí. „A přece nějaké myší pištění tam dáme – do těch schodů, myší pištění já tak tuze ráda!“ vzpomněla si kočička a na schodech si čtyřikrát zapištěla. „Tak, a teď několik kilometrů hodně pepřovatých, to je něco pro mne,“ řekl pejsek a dal tam několik pálivých kilometrů.

 

Tato slideshow obsahuje JavaScript.

Tak do toho svého dortu dávali a míchali všechno možné, dali tam i volné nebe a vůni jara a namíchali tam bolest i nadšení, škleb na těch schodech nahoru a „jupí!“ na schodech dolů,  v prvním kole: „Ještě dobrý“ a ve druhém: „Blééé,“ jedlou tubu s humusem, lepkavý ionťák a kousek banánu, inu všechno možné do toho dortu dali.  Jen chleba tam nedali, protože pejskové a kočičky chleba zrovna tuze moc rádi nejedí a možná by je i udusil. Tak do toho svého dortu dávali a míchali všechno možné tak dlouho, až pejsek vytáhl tu svou první upečenou půlku dortu z trouby ven. Připadala mu na chuti normální. Dobrý – jako vždycky…

…jenže, když čekal na kočičku v cíli, uslyšel ji už z dálky nahlas mňoukat:“A teď to hlavní! Šlehanou smetanu tam musíme dát! S třešničkou!“ Nuže – i dali do té druhé půlky v cílové rovince ještě velký hrnec šlehačky, ušlehané z nadšení, úsměvu od ouška ke slechu a s třešničkou vzájemného plácnutí uťapkanýma packama! Pak to teprve byl ten nejlepší a nejsladší dort na celém kočičím světě!

 

Tato slideshow obsahuje JavaScript.

Pejsek pak kočičce moc pogratuloval, protože první půlmaraton se přece běží v životě jen jednou…zvlášť, když večer ve výsledcích našla kočička za jménem KOČIČKA číslo opravdu začínající JEDNIČKOU!

048659093852_2807864672587306_7992976915730268160_nVýstřižek8Výstřižek10GKDG4790IMG_1166

 

U NYMBURKA NA SCHODECH

Před schody, před schody,
vnímá čas pohody,
jen ho trochu jímá hrůza –
jak vyběhne nad vody?
Zatím pleskot podrážek,
brzy se však ukáže,
kdo na schodech podá důkaz,
že se s půlkou nemaže.

Na schodech, na schodech,
sám sebe tu sotva chápe
a rozjímá o důvodech,
proč se vlastně do nich drápe –
proč na jiných závodech
nedá něco na oddech?

Za schody, za schody,
je jen dílem náhody,
že udrží integritu
a se silami na limitu
neupadne do lodyh.

Nad schody, starý muž,
hýbe se přetěžce
a nejradši by (kvůli rýmu)
ustlal si ve vojtěšce,
však pod schody ví vždy už,
čo sme kto za běžce!

                                                                                                                                   Morová Šleha

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s