2. 7. 2019 BZUČENÍ JEHŇÁTEK 21 km
Běh přináší oběti: málokdo má ponětí, jaké je to prokletí, když do tlamy atletí za večera přiletí člen létavé havěti a dostane se vzápětí průdušnicí do změti plicních sklípků podsvětí – to atlet v pudů vzepětí po přisprostlém souvětí počne svižně kašlati, sípati a chroptěti, by vynětím havěti spasil se od závěti…řeknu-li to básnicky – atlet odnepaměti neublíží zvířeti – ale hmyz s malinkým rozpětím bývá jeho obětí…vždycky, vždycky, VŽDYCKY!
3. 7. 2014 V ABSOLUTNÍ POHODĚ 10 km
Ve víru pohody ploužím se lesem, nedávám závody, odkládám sprinty – vůně je sedmičkou, zpěv ptáků esem, za kopcem zmizely blbounů cinty. Blažený červenec vystrčil růžky, klidně si povyskoč, neboj se výsknout – v čase kdy bobtnají na stopce hrušky, není přec ostuda jen tak si písknout.
4. 7. 2019 KDYŽ HO MILUJEŠ, NENÍ CO ….. 21 km
V tomhle lese běhá to samo. To je ovšem všeobecně známo. Dýchne tu na tebe genius loci, běháš tu rád – a za emocí. Proč tady pobíhaj desítky lidí? Čí formu chtěli by zrovna tu cídit? Kdo je ten vzor, kterým se řídí? Přemýšlet nemusím – já už ho vidím! Tak se znovu nadechni – běhu je dost pro všechny…v cíli si klekni a pomodli k symbolu, Ťopkovi smekni – a dej si fofolu!
4. 7. 2014 V MLADÉM LÉTĚ 9 km
Blíží se poledne, rudý líh stoupá, na pár dní ztracený déšť v Irsku číhá. V peřině kumulu vyrůstá kroupa, krmivo paprsků požírá piha. Na samém obzoru Bezděz se prsí, o bílé podprdě sní letní sen, pod krychlí běhníka usychaj trsy, prázdniny odčítaj školákům den. Tropickým průvanem slepená pusa, červenec odstřihl placentu – šmik…z diáře čtyřka ční – svátek má USA – na tváři solnička,v žaludku fík.
5. 7. 2014 S HAJZLÍKEM V HLAVĚ 8 km
Nikdo mi neřekl, že jdeme dvě kola, tudíž to první jsem klasicky zbabral. Ve druhém jako vždy je člověk za vola – masivní ztrátu zas po chvíli nabral. Jakýsi poltergeist v hlavě se rodí, tahá mi za trenky, v uších se chechtá, všemožně a s gustem hobíku škodí – nejradši stehna až do křečí lechtá. Zanáší filtry, vybíjí baterky, vypouští nádrž a natírá lep…až v cíli zbavíš se protivné příšerky – chvilinku vydrž a spadne ti tep.
6. 7. 2019 2 MÍLE S OBEZITOU 5 km
Mezi hordou velmi hbitých jeden značně kolem zbitý. Mezi svazkem zpuchlých nití jeden soudek zavalitý. Jak to asi mohlo dopadnout? Velmi brzy out – počal žhnout, marně si vzduch do plic dmout…v tempu vlastně na limitu (pro tu značnou obezitu rychle ztratil integritu) pozměnil jsem prioritu: hlavně živý za cíl vplout, zastavit, zout, schnout – a už ani hnout!
8. 7. 2014 CHINASKI PROMINOU 11 km
Nevím, jestli je to znát – asi by bylo lepší lhát, jsem divnej ročník 60. Tak začni počítat…teď je tu jinej stát a já mám pár křivejch hnát. Naši mi vždycky říkali, jen neběž tam, kde tě napálí – a někdy zabojuj sám. Nevím jestli je to znát – možná by bylo lepší lhát, jsem slabej ročník 60 a nemoh jsem si vybírat. Čas pádí, čas letí, těžko ta léta vrátíš zpět – a tak i Chruščovovy děti dospěly do běžeckých let. Čas pádí, čas letí – a je to zvláštní svět…lid stoletím je mletý – a vyčichlý kmet ohýbá svůj hřbet, by očichal květ, jenž v ret mu medu vmet.
8. 7. 2019 POZDĚ DO PRÁCE 22 km
Obíhám stage trávou a šípkem…ochranka žene mne pryč, má v ruce gumovou tyč! Prodlužkou zbit a zchvácen, ztuhlý a potupně vrácen, přibíhám pozdě do práce. Pondělní výběh rozvrácen jakýmsi zrzavým týpkem…musím si pozměnit nástup do směny – minutáž výběhu doznala změny. Večer nám s kytarou přišel Ed zabrnkat – a já si můžu rozpis směn nabrnkat!
10. 7. 2019 ZÁKAZ ZASTAVENÍ 21 km
Dokud můžeš, nezastavuj, nepřemýšlej o sedu. Rozpohybuj únavu a val
svý hnáty dopředu. Dokud můžeš, drž se svislý, čechrej v běhu všechny
smysly a nelituj, žes závislý. Dokud můžeš, utíkej – vždyť za značkou Svět
velikej.
12. 7. 2014 VŠEMI POVRCHY 10 km
Běželi jsme po hlíně, běželi jsme na písku, zhlédli plátno v letním kině, za ním přešli do trysku. Klusali jsme po jehličí, klopýtali přes kořen, tamž se tělo okysličí, další lesík pokořen. Domů vnáším lesní vůni…mám však matný dojem…v nos mi divný odér funí – já vůl prolít hnojem!
13. 7. 2019 RUN TOUR LIBEREC 11 km
Kdybych si oči vyplakal, jak moře byl můj žal, nikomu tím nepomůžu, závod běží dál…na diskvi zatím je moc brzy, jen slaboch by to v půlce vzdal, vždyť nářky skrývaj planých slzí, závod běží dál…nevěřím, že kopce nepřebolí, ten zázrak už se stokrát stal, vždyť cesta míří do údolí – a život běží dál. I pro tvé oči vyplakané dav v cíli lék svůj uchystal – jen ten, kdo běhat nepřestane, žalu moře staví val.
14. 7. 2014 BROMOVÝ EXPRES 14 km
Sedím si na koupáku a vyhlížím přes okraje. Po řádném běhu fláku šátrám, kde flaška je – a píseň falešných zpěváků v golozni mi dozraje. Máčím ztuhlé hnáty do chladné hladiny – náhle síly ztráty nahradí vjem jiný – pro dědy a táty předvádějí obliny. Soustřeď se proboha na klidný výklus dom – radši jdi pomalu, hledej stín tam kde je strom – a pokud jsi dál tuhý ve svalu, použij, prosím tě, z lékárny brom.
14. 7. 2019 VEČEREM DO PRÁCE 21 km
Když měsíc rozpárá krátery oblaka a Mare Humorum prozáří les, stín na zem načmárá: „Ten Šleha se nefláká, navzdory doktorům obléká dres.“ Do čapky zastrčím klas zralé pšenice, v měsíční záři probíhám snem, ač občas zachrčím, běhám rád velice – mám heslo v snáři: „Musíme? Chcem!“ O sny mě připraví nejspíš až zubatá, nemůžu zastavit, vždyť mám dnes noční – vystoupám úžlabím ke kruhu ze zlata, navždy ho zataviv do čočky oční……mrak opět zastlal zlatý kruh do peřin a Břitký Humorum do černi vnořen……neb jsem se nasral – vždyť i sniví blogeři ztrácejí dekorum – když ukopnou kořen!
15. 7. 2014 NA VEJVODU 9 km
Škóódáá mejdláá, které jsem vypáátlaláá, škóódáá vodýý, kterou jsem vycintaláá, próó téén kouséék, zbytééčný bylóó jít ven, na puchýř mi zbýýla v botěé, krvavá vzpóómínka jen. Škóódáá šancéé, kteróóu jsem promáárniláá, próó kus žvancéé, výběh jsem pokráátiláá, níízkéé pudýý, zhatííly běžéécký den…zase Šlehu láákaj sudýý, slintavýý, chméélový sen.
17. 7. 2019 FANÁNKŮV SEN 21 km
Diogene, opusť sudu, ku běhu si příprav půdu, za soumraku cestou k noční procvič chabé čivy oční, na polňačce s dvěma pruhy dodej tělu během vzpruhy – za průletu křídel éra končí čtvrtka denní éra – a ty mysle, že as hbitě, přitom jak plaz šnekovitě, sbíháš dolů ku Kolbence, nad níž dohřměl kombajn žence…výběh číslo deset tisíc, věku navzdory – i když Damoklův meč visí…vyvěs fábory!
17. 7. 2014 PŘED KONZUMACÍ 12 km
Půl roku uteklo. Byla to fuška…neztrácím kontakt se sportu světem. V kapsičce trenek mám Anežkobůžka…rozmlouvá s běžeckým nemluvnětem. Buňky se trhají, mozek se pere, občas se zvrací, někdy i blije – už mně to vážně malinko sere. Za tři dny startér však na start mně vrací – konečně konec chemoterapie! Vyhrává jenom ten, kdo se s tím pere – začíná život s konzumací!!
20. 7. 2019 BĚHEJ LESY BRDY – MOŘE KLIDU 23 km
Uprostřed lesů napjatá Florida, Buzzy a Neil trůní na žhavé střele. Až pnutí hřmot a jek motorů vystřídá, brána a rampy zbudou tu osiřelé. Čekajíc v tichu na mysu Canaveral – na návrat snílků a hazardéra. Od moře modři až k Moři Klidu, od Skořic k Padrťským a zase zpátky, od černi vakua do jasu na Floridu – na počest kulaté padesátky! Každý z nás pilotem Apolla, každý rád k tobě zpět, Houstone. A ač občas mají tě za trolla – kdo nikam neletěl, zpustne.
20. 7. 2014 MEZI MÁKEM A ŘEKOU 20 km
Když makovičky zrály, všichni běháči vesele se smáli, když makovičky zrály, zpívali halelůja. Když punťa šajny kálí, uzenky nahaté u břehu se válí, když zimě dny se vzdálí, sládne i maracújá. Když uzříme cíl v dáli, prolítnem polesím, kde se mlha válí…krásu jsme letní vsáli, klušem do alelůjá.
22. 7. 2014 NA ROŠTU BEZ SOLI 9 km
U zábradlí dítě stálo, ťukalo si na čelo:“Vosolils to trapně málo!“ z plna hrdla křičelo…na slunečním žhavém roštu prskám jako kotleta, ztráta soli v hojném počtu do zbytku sil zakleta. Vysílám vzkaz vcelku jasný: „Zalijte už uhlíky!“…aby dítě se sarkasmy vystřídaly deštníky.
23. 7. 2019 PROČ VLASTNĚ BĚHÁM? 21 km
Blížím se k reklamě na cyklostezce. Jak je text čitelný, promnu si oči – vůbec si nalevo nevšimnouc kóči, která se lascivně culí na běžce…nevím už co bych menšího sněd, abych ze sádla vyloupl kost – tak proč já vůl vlastně obíhám svět, když stačí taková maličkost!? Seru na BĚHÁNÍ pro lepší fazonu, jdu se cpát domů jak na poli sysel – vždyť stačí seance v Beauty salonu – a LEŽENÍM skrouhnu špek o třicet čísel!
24. 7. 2014 TOUR DE LAVIČKY 11 km
Lákají k posedu, natřeně čisté. Usednout nesvedu, dnes je to jisté. Hledí si do dálky, každá svým obzorem, pro chvíle zahálky staly se trezorem. Nebudu kasařem – nenosím paklíče – obzory obhlédnu v poklusu svislý, lavička nebývá lákadlem pro dříče…myšlenka usednout prchla mi z mysli.
25. 7. 2014 V OVÍNĚNÍ 7 km
Vínéčko bílé, vyprchej prosím, neb během chvíle v čele se rosím. Vínéčko rudé, nevzlínej trubicí, nerad bych na cestě vystřílel munici. Vínéčka obě, netrapte sportovce, třeba mu ještě dnes vyběhnout do kopce. Veni, vidi víno, vici – po tahu je forma v ….!
26. 7. 2019 ZA STÍNEM 11 km
Už zase pod nohou šustivé strniště. Co se kde šustlo, myši mi zapištěj. Po noci Kuby, za jitra Anny, den stínem ubyl – senem, slámou osekaný. Svítání střílí do terče zad tříštivou kulku, bortící chlad – a šipka z města v předlouhém gestu měří můj vzestup k Everestu…od města v zádech nejeden šrám – já dál slámu v botách mám.
26. 7. 2014 V ŠACHOVNICI LESA 21 km
Zelenými čtverci listů kyslíkem hvozd nádrž plní. Kolmé cesty běhálistů zatáčky včas nerozvlní. Chceš-li zahnout do oblouku, skopneš ihned pařez spící, tahem střelce na g9 mizíš lesní šachovnici. Dva kiláčky klusem rovně, jeden sprintem doprava – šach-mat hlásí černí koně, kde zůstala únava? Klánovické věže dubů kryjí běžců extáze…jen blázen by potil hubu v letním parnu na dráze!
27. 7. 2019 NOVĚ POSTARU 17 km
Starej pán navlíkl sepraný ponožky, sjel novým výtahem do přízemí. Trenkama umně skryl jetý kus pokožky – nestojí venku o pozdvižení…starej pán běží houpavej džez, potí se a smrdí jak vlhkej skunk – jako by bylo to včera či dnes, co jinoch bláznivý běhával punk. Starej pán výtahem vyjel pak zpět – jezdí vždy rychle a spolehlivě – nebude jak mladej na schodech lpět, vnímá je už značně bolestivě…starej pán sedí u retro přístroje a za zvuků punku klopí v chřtán beer…tohle mu zůstalo, tímhle je odkojen – džezový nátisk a punkový knír.
28. 7. 2014 KOLEČKA BIKROSU BEZ KOLEČEK 10 km
Klopíme zatáčky, hrnem krev do hlavy. Kazíme otáčky cyklistické zábavy. Bikrosovou dráhou vlní se tři bez kola, celou těla značnou váhou dupou kolem dokola. Přeskakují vlny, boule, jako hrby velbloudí, v klopeném na plné koule – do pat přetlak zabloudil. Jestli tohle někdo viděl, zaťukal si na čelo…proč by se však jeden styděl? Hlavně když je veselo.
29. 7. 2019 S NÍZKOU SPOTŘEBOU 22 km
Nač točit volantem, sedět nad kolejí – lepší je plouti s pomocí údů. Sic občas úpím, že údy bolejí – ale co, zpomalím, nebo jen půjdu. Nemusím poslouchat banální stížnosti na dusno, smrádek a řídký grafikon, vyběhnu do práce – jest to mou předností? Řídím se běžeckou logikou: netřeba cálovat horentní sumy za litry nafty či tramvajenku, my si ven neberem peněženku…kdo umí, umí, kdo ne, ať čumí – na ty, co netratí za jízdenku.
30. 7. 2014 ZA KULATÝM NESMYSLEM 17 km
Parné letní odpoledne. Přepadlo mne nutkání – co když běžec opět zhlédne kopálistů utkání? Osm a půl kilometru k obdélníku pažitů, pod kapkami proti větru v podnebí jak od Britů. Jako fanda kopných sportů čumím tam co trubka, pěkný nápor na aortu – jedna hrubka, druhá hrubka…sudí třikrát dlouze foukne a já v půlce letní mise krotím divné pocity – oko na výsledek koukne – fakt jsem nebyl na tenise? Šest čtyři – první set jak vyšitý! Domů cválám se soumrakem, jsem rád, že už nekopu…místo sprintů za hadrákem křížím cvalem Evropu.
31. 7. 2019 V ZÁZRAČNÉ PROMĚNĚ 15 km
Je úplné sucho. Prach, troud, štěrk a popraskaná hlína. Běžím vlhký s tuchou: „To je ale psina, brzy proměním se v mouřenína“…naštěstí se příroda po měsíci umoudřila a blahodárnou bouří Šlehu z prachu oprášila. Prach a troud se zvolna mění na bahnité tůně…a místo Šlehy – chrochtaje, mlaskaje a funě – přibíhá domů zadělané čuně.
Šleha běhá... 