4. 7. 2019 KDYŽ TO MILUJEŠ 22 km
V tomhle lese běhá to samo. To je ovšem všeobecně známo. Dýchne tu na tebe genius loci, běháš tu rád – a za emocí. Proč tady pobíhaj desítky lidí? Čí formu chtěli by zrovna tu cídit? Kdo je ten vzor, kterým se řídí? Přemýšlet nemusím – já už ho vidím! Tak se znovu nadechni – běhu je dost pro všechny. V cíli si klekni, Ťopkovi smekni, pomodli k symbolu…a dej si fofolu!
21. 7. 2012 ZLATÝ ZÁTOPKŮV TÝDEN – DESÍTKA 10 km
Milý Emile! Na tvou počest včera v šest lítali jsme ostošest. Zanechali chlastu, kroužili po gumoplastu. Přišla velká úleva, mám to zdárně za sebou. Příště už to nezkusím (nebo s řádnou prodlevou)…jsem rád že zas nemusím padesátkrát doleva!
12. 8. 2018 U SUCHÉHO EMILA
Když bory rozprostřou stíny své v jehličí a startér kývne: “Máte čas startu,” sním v nich sen skromný, byť vpravdě jepičí – o tom jak svištím s Emilem v kvaltu. Ze sna mne probudí hned první stoupání, hvízdání nozder, vařící hlava – blíženec starý s povahou beraní, pořád by bráti chtěl, aniž by dával. Pod bílou čepicí – potem mým smáčený, prolétá cílem pramínek vlasů…Emilem stáčený, od Šlehy maštěný – v lyrické neděli, v Suchého času.
25. 7. 2012 ZLATÝ ZÁTOPKŮV TÝDEN – PĚTKA 5 km
Z měst velkých i z malých obcí seběhli se nám pohrobci…by vzdali hold Ťopkovi. Hořce by však zaplakal. Za tu přesnou kopu let jaksi nám ten běh vybled. Jedno, jsi-li Jan či Věrka, pěkně by všem natrh perka! Kde jsou noví Zátopci?!
29. 6. 2014 POD KŘÍDLY EMILA
Borová šiška, jehličí, průsek. Nade vším vznáší se Emilův duch. Stopy už zavál jemňoučký písek, v dáli se ozývá dálniční ruch. Z olova oblohy snáší se kapky – londýnské slzy a helsinský pot – do kůry borovic zatíná drápky vzpomínka na Ťopka, v půdě má zrod. Na každém kořeni otisk je vyryt, přetěžké baganće poslalo vzkaz – nasákni tělem svým Emilův spirit…v posvátném místě, kde běžci maj sraz.
20. 7. 2016 ZLATÝ ZÁTOPKŮV TÝDEN – DESÍTKA 10 km
Padesát oblouků, všechny jsou doleva, padesát přímek, všechny tak bolí. Už první zatáčka pochyby zasévá – proč já jen radši nezajel do Podolí? Příště se rozmysli, bláznivý chlape, zachraň se předem před trapasem – v bazénu nebyl bys sušeným masem, které teď z tartanu po vzduchu lape. Nejsi přec Zátopek, jen chromý hobík, nechtěj dnes sázet rekordy. On válí se smíchy ze záhrobí – když vidí – jak ti flus visí od mordy.
24. 7. 2016 ZÁTOPKŮV ZLATÝ TÝDEN – PĚTKA 5 km
Dvacet pět oblouků, všechny jsou doleva, dvacet pět přímek, všechny tak bolí. Když je mám za sebou, přichází úleva, těším se na rege do Podolí. Už „jenom“ maraton a potom stopka – vezmu si mustr od Zátopka.
27. 7. 2016 ZÁTOPKŮV ZLATÝ TÝDEN – MARATON 42 km
Asi sto oblouků, většina doleva, asi sto přímek, všechny tak bolí, už první kolečko pochyby zasévá – které že z deseti mne dneska skolí? Záchrana přichází jako vždy z nebe, vymodlil jsem si z něj zahradní deštíček – příjemně chladí a nijak nezebe – běžím sic pomalu, ale jak na klíček. Vzdávám hold Ťopkovi – král byl jen jeden, poddaný však to ví…běh jeho Eden.
12. 8. 2017 ZÁTOPKOVA DESÍTKA – STARÁ BOLESLAV 10 km
Co by tomu řek Emil Zátopek? Z jeho lesa sportoviště šustící jak mraveniště. Nikde ani metr klidu, všude lítaj šílenci – jak by asi mluvil k lidu, kdyby neměl absenci? Závod vlídně posvětila žena jménem Dana, která dříve za Emila byla dlouho vdána. Pomaleji nežli Emil proběhlo les 300 hostů – pod stromy a na porostu vzdali jsme mu poctu.