6.6.2016 8 km S DÁRKEM NA NOHÁCH Novoučké botky na rohu ulice, to není nějaká lecjaká věc. Svítí modře, vážím si jich velice - vstupuji do nich ze dvou stran přec. Podrážky jsou bílé jako pel, čekajíc na hlínu, asfalt a jehličí, abych jak čmelák je do dálek rozesel - až tam, kam slunce dosvítí a vítr dofičí. Pokud tam botky mé nové doletí, podlehnu okamžitému dojetí... ...však to, co z nich trčí, je na nic - divně se klátící běžecký panic.
9.11.2019 20 km V PŘÍLIŠ JETÝCH BOTÁCH Proč má klenba uvadá na podešvi ze dřeva? Odpověď mne napadá - už vím, co je potřeba. Nejsem sám, kdo ničí hnáty, nejsem jistě jediný, koho jetý boty trápí - samy zcela bez viny. Proč zas tvrdá kanada do pat, nártů bodá mi a ztuhlá klenba uvadá pod dutinou ze slámy? Protože jsem lemra líná s nákupy na salámu! Dřevo k slámě z klenby vzlíná... ...a já musím do krámu.
15.2.2013 18 km V NEVHODNÉ OBUVI Koukněte na toho fintila - na hnátách nových bot flotila, svítících z modra až do bíla, vyrazil s nimi ven hned... ...jenomže byly to silničky - ichtyla tak během chviličky poslaly ty jeho hůlčičky stokrát na držku o led.
21.9.2017 15 km S PÍSKACÍ HRAČKOU Mám ji v levé botě. Mrchu. Na jakémkoli povrchu. Pořád. Na slunci i ve slotě. Zespodu, ne svrchu. Neřád. Pískající kačenku z koupelen i bazénků. Už mě ruší asi měsíc, v údolích i pohořím. Kvičí stále, Šlehu děsíc - asi brzy zmagořím. Jestli brzy nepřestane, botky půjdou do koše. Vždyť teď pískáš, veteráne, jak bys obul galoše.
24.1.2019 16 km V ANTIGRAVITACI Desítky such a desítky deštíků čekaly na Šlehu poslušně v botníku. Čekaly na dnešek před soumrakem, než o ně zavadím stařeckým zrakem... ...jsou tak vděčné! Pán jal se vznášet, z prodlužek tvořit bleskové zkratky, nad měkkým prašanem bolesti zhášet, vracejíc tělo své třicet let zpátky. Když pílím mladicky odpočat k cíli, není tu něco, co vždycky tu je... ...lidičky, Einstein se fatálně mýlil! Gravitace občas neexistuje.
28.1.2018 10 km JÚÚÚ, TO JE MĚKKÝ! Běžím lesem, běžím luhem, zimou svítí zelená. Lebedí si kyčle tuhé, lebedí si kolena. Brčálová perka měkká, podrážka jak čerstvý mech - platforma ta pro člověka úsměv vyloudí na rtech. Tělu blahé pocity, peněžence průvanu, v nových botkách já i ty máme více elánu.
15.9.2015 25 km V POSLEDNÍM TAŽENÍ Dnes jakýsi zdřevěnělý, komfort klusu rychle klesl. "Vtipné" řeči oněměly, nějak nemám co bych hlesl... ...nazul obuv - mrkl - ouha! Z podrážky mi něco čouhá... ...rozervaný z cárů dezén odkryl divnou konstrukci, bolest starých ztuhlých hlezen hlásí běhu obstrukci. Ajajajajajajaj! Trhlina až po okraj. Z ní si kousek drátu trčí, míříc rovnou do palce, jenž se před ním marně krčí ohnut vůlí zoufalce. Před domem pronáším větu: "Botky, já měl vás rád, však jděte!" Vyrvu plačky zrádný drát, do koše jej ruka vmete... ...a zakrátko... ...jdu rozmlátit prasátko.
27.2.2018 14 km V ZÁBĚHU Zabíhám si nové boty, zabíhám je s rozpaky- neb jsem plný nejistoty, zda nezískám otlaky. Ztvrdly víc než diamanty, vržou jako zrezlé panty, na hlíně zní dunivě, nárt svírají drtivě... ...krásně svítíc pod kaťaty. Však jak mám sladit slavnou značku - kvůli které ze dna váčku poslední jsem vyndal kačku - se svou schránkou ubohou? Já blb jsem jen zaujatý - ony za to nemohou... ...tvrdý korund houževnatý mám v nich totiž od nohou!

15.8.2017 15 km V NÁHRADNÍM ŘEŠENÍ Podrážky ztrácí na pružnosti, z hlavy mi mizí obvyklý klid - jestli se chrupavky promění v kosti, nač nové botky vybalit? Přebíhám z asfaltu do trávy v bláhové myšlence šetření kloubů - dle mojí utkvělé představy měkkost prý oddálí zhoubu... ...kdyby to bylo tak jednoduchý, brousil bych jenom golfový greeny - jenže mý klouby jsou skoro suchý, takže je mažu jen endorfiny.
15.3.2015 15 km V NEOBYČEJNÉM OBYČEJNU Pod obyčejnou modrou oblohou, v obyčejných sešmajdaných škrpálech. Tu na mne ouřady nemohou, jaro zas cuká mi ve svalech. Masivní reklamu nežeru, přiblblý seriály nemusím - není nad pupenců nádheru, radši dnes ze rtů sůl okusím... ...ono se neříká nadarmo: "Nejlepší věci jsou zadarmo!"