
30. 4. 2015 V NOVÝCH BAČKŮRKÁCH 11 km
Padnou jako ulitý, vůbec nikde netlačí, přes cesty i přes pažity jeden s nimi skotačí... ...jsou sice jen ze slevy výběhovým modelem, přesto všechno jsem si jistý - budou věrným přítelem. Běžet s nimi míním rád právě teď a dneska (bez veškerých diskusí) - neboť včerejšek už není a zítřek být nemusí.
23. 6. 2015 KONEČNĚ BOSOBĚHEM 10 km
Je mi líto, milé krychle, musíme se rozloučit, nelze s vámi běhat rychle - mohu se jen plahočit. Do žraloka vniká špína, jazyk plandá natrhlý, v ponožkách zle řádí hlína a dole jsem navlhlý. Děkuji za vaše služby, byly jste mi kámošem - teď však plním svoje tužby a běžím bos...za košem.
5. 2. 2019 V NEVHODNÉ OBUVI 10 km
Terén není běžcův, spíše však sobův. Nazouvám do něj nevhodnou obuv. Místo bych v krajině ledové nadvlády nasadil promptně bruslařské kanady, podnikám v rámci komické estrády v slajkových silničkách stranové výpady. Zvědav jsem - zda zítra třísla v chvíli nepěknou nervem svým v prdel ostře mne seknou a ústa zkřivená bolestí štěknou: "Hemisféry ti ale fakticky měknou!"
18. 2. 2016 ZMĚNA JE ŽIVOT 13 km
Co mám nazout na chodidla, jakou zvolit taktiku - když mi půda dnes nabídla všechno - jen ne klasiku? Krásné lesní matrace, hnusné břečky tečky, maxipestré mutace - měkopad i šutrů léčky, ledu, sněhu, bláta dosti, stejně tak i travičku - všechny stupně náročnosti běžeckého chlebíčku. Nahlédl jsem do botníku, nasadil ksicht bědný... ...a pak obul klasiku. Vždyť mám jenom jedny!

7. 12. 2015 BRZY ASI BEZ NÍ 12 km
Jen s ní, jsem svůj když opouštím sluj... ...neztrácím z křídel pel... ...jen s ní, se dá, skákat jak zamlada - a rychlost mít ostrých střel... ...a mám ji rád, a mám ji rád... ...jen s ní je byt místo, kde chtěl bych mít v lednici čerstvý chmel... ...ale už...se s ní...noha nepolaská, neb mi ve švu praská... ...má nejmilejší...adidaska.
4. 8. 2014 S KOUDELKOU U PRDELKY 13 km
Tisíce kiláčků podrážky cítí, hodinka běhu, hnáty jsou tuhý, kontrolka pružnosti červeně svítí - kup si už skrblíku škrpály druhý! Do cíle tlačí mě polední rizoto, zrychluji - bolí to, skáču a vrže to, ve svalech narůstaj kyslíku dluhy. Vycmrndlý večeřím rýžový zbytek, puchýřem oteklý nálitek vytek. Ješito, Ješito, sic to máš ušito, však vesel běhej dál - i když jsi kopyto.
23. 6. 2014 VE FUNGLOVKÁCH 19 km
Novotou svítí. Je v nich jak v mechu. I kořen nejtvrdší je mi dnes pro potěchu. Však terén dnes vedlejší. Neb botky jsou podlejší... ...poprvé na nohou a budou as k pechu... ...končím hned na špíčku a přicházím k bebíčku... ...přitom jen o cenťák delší maj špičku!
8. 12. 2018 V ODRBANÝCH SILNIČKÁCH 19 km
Dnes mám tykev skoro plnou. Myšlenek, co dlouhou vlnou jak tsunami ven se hrnou z mozku cestou strastiplnou. Přemýšlím o slunovratu, o období po salátu, kdy uškubnut ze špagátu chtěl bych opět závoditi s lehkonohou srnou. Dnes mám tykev plánů plnou - v kešeni však meluzínu - a myšlenky se náhle shrnou jen v jedinou, zlomyslnou: "Srny rychlost nevyvinu!" Když z portmonky meluzína může vzít jen účty, vytrvalec ruce spíná, a ztrácí kus sebeúcty... ...do tykve však stvrzenka přináší mi nápad: "Toť famózní myšlenka - co s módní vlnou šlapat?" Místo platby za trailovky zdarma zvednu morálku... ...po Vánocích v bosých krocích poběžím na Zahálku!

13. 12. 2015 V ORANICI 24 km
Stalo se, co jsem dlouho tušil. Známou cestu přes pole s vyježděnou kolejí kdosi orbou zrušil. Tvar běžeckých botek v poli mírně otek. Staly se z nich pecny bláta, lezoucí až na kaťata. Počkám tedy do zítřka a knackeboty ztvrdnou zcela. Pak bez kartáče, bez vody oklepu je o schody... ...a vběhnu do podvečera.
24. 4. 2019 JEN TAK – V BOTÁCH NA TRÁVĚ 11 km
Ráno jsem obul blankytný boty. Abych se jaksi oddálil od dřímoty. Abych měl znovu ten skvělý pocit, že jsem se v trávě šťavnaté ocit. Až nám kdos navlíkne ty černý z papíru, až pod ní slehnem ve věčný noci, až duše naplní prázdnotu vesmíru, nebudem již ji pošlapat moci... ...bude už pozdě na anekdoty. Tak hybaj ven, vy běžečtí cvoci!
