Runwayrainrun Prague – aneb fatální závady letu MŠ 818

Zážitek. Originální a surrealistický. Nevšední a silný. Takový se pravděpodobně už nebude nikdy opakovat. Závod na přistávací dráze (utlumeného) mezinárodního letiště. Závod na 5 km. Závod, celý se odehrávající ve vodě. Ve vodě zespodu, kolem dokola i svrchu. Přitom v rudé záři nad Kladnem.

Poté, co dorazíte na letiště, zjistěte na tabuli odletů čísla odbavovacích přepážek (check-in) pro svůj let a zavazadla – pokud máte něco k odbavení. Připravte si občanský průkaz nebo cestovní pas, vytištěnou letenku, případně vízum. Odbavte zavazadlo u dané přepážky.

Poté, co dorážím na letiště, zjišťuji číslo odbavovací přepážky (check-in) pro svůj běh a batoh – neboť ho mám k odbavení. Připravuji si lítačku…a u přepážky č. 289 pro let SUNSET RUN 750-950 – oznamuji své podivné jméno plus startovní číslo 818. Odbavuji se bez problémů.

Přejděte k bráně bezpečnostní kontroly. Pokud máte s sebou jídlo pro dítě nebo léky, vyjměte je ze zavazadla. Umístěte je společně se svrchním oděvem v plastové přepravce. Do přepravky vložte také kovové předměty, které máte na sobě – opasek, hodinky, klíče, mince a elektroniku – mobil, tablet atd. Projděte detekčním rámem. Pokud vydá zvuk, zkontroluje vás zaměstnanec letiště. Ten vás může poprosit o vyzutí bot.

Přecházím (za bedlivě přísného pohledu bezpečtnostních zaměstnanců) (asi kvůli řádnému rozcvičení) pětisetmetrovým (asi kvůli řádnému rozcvičení) potkaním bludištěm zapáskované přístupové cesty k bezpečnostní kontrole. Nemám s sebou ani dítě, ani jídlo pro něj, ani léky – nevyjímám je tedy ze zavazadla a neukládám je do plastové přepravky. Ukládám do ní pouze pásek od kraťasů s kovovou přezkou, batoh a nové sportovní hodinky nejmenované profláklé značky, které jsem dostal od mé milé rodinky k šedesátinám. Procházím bezpečnostním rámem. Rámaři se usmívají. Pískám. S rádoby vtipnou poznámkou: „Aha, to bude umělá kyčel z ocele 18/10“ se vracím, z kapsičky kraťasů vyndávám zapomenuté mince a jdu zpět do rámu. Opět pískám…vracím se, s ještě rádoby vtipnější poznámkou: „Aha, ještě umělé koleno z války v Indočíně“ odkládám do přepravky mobil profláklé nejmenované značky, jenž jsem dostal od mé milé rodinky k pětapadesátinám. Procházím bezpečnostním rámem…a pískám…pískám na pusu. Teď už se neusmívají. Teď už jsem obsluhu u rámu nasral…přesto jsem vpuštěn do závodu!

Po bezpečnostní kontrole vezměte své věci společně s doklady a vydejte se k dané bráně v odletové hale. Tady si můžete koupit nápoje, které si můžete vzít na plochu u strojů. Před vstupem na plochu ke strojům musíte znovu předložit palubní lístek. Budete nasměrováni přímo do chodby, kterou přejdete na plochu nebo do autobusu stojícího na letištní dráze, který vás dopraví přímo ke strojům.

Vydávám se s Karlem a batohem k bráně v odletové hale. Žádný nápoj si nekupuji, neboť jsem svůj před pár minutami celý vyprázdnil do útrob. Šplouchám. Nepředkládám už palubní lístek…není komu. Pouze šplouchám. Nikdo mne neuvádí a nesměruje. Následuji tedy dav. V kraťasech s úzkým nohávem vstupuji sterilním rukávem (s Karlem v trenýrkách a ostatními cestujícími taky v trenýrkách) na letištní plochu. Vzápětí se vtěstnávám do poloprázdného autobusu. V dalším vzápětí jsem davem připleštěn na okno autobusu. Zevnitř.

Po vstupu na plochu si vyberte místo. Pokud máte konkrétní místo uvedeno na letence, můžete o pomoc s jeho nalezením poprosit kompetentní osoby v uniformách. Příruční zavazadlo umístěte do prvního volného prostoru, který je k dispozici (podle typu a ochoty personálu).

Autobus následuje žlutý vůz follow me…až k oplocené ohradě 100×100 metrů, v níž se ztrácí asi padesát bečících cestujících v trenýrkách. Po vystoupení trenýrkářů a jednoho kraťasáře z dorazivších autobusů se prostor zahušťuje. Vítá nás druhý pilot Dan. Vítá nás s mikrofonem v ruce. Vítá nás s berlemi. V podpaží. Prý byl běhat. Hodně mě tím povzbudil…chci odložit zavazadlo se sundanými kraťasy, civilním tričkem a mobilem nejmenované profláklé značky (k pětapadesátinám od mojí milé rodinky) do avizovaného vozidla, určeného pro batůžky. Ochotný palubní personál mi oznamuje, že vozidlo stojí u letištní haly před rukávem…umisťuji tedy batůžek podle vlastního uvážení…(po delším váhání, zda jej umístit nad dřevěná sedadla či pod ně, případně na jakékoli místo v kadibudkách TOI-TOI či v popelnicích na plastové lahve) – pod tři sražené dřevěné lavice, kde ho (důkladně obalen igelity z obalů na plastové lahve z popelnice č. 3) přivazuji ke konstrukci nohou tak, aby neležel v případné nastávající louži.

Přibližně dvě hodiny před odletem nastoupí posádky na letiště. Kapitán všem jejím členům sdělí základní skutečnosti ohledně chystaného letu…dobu letu (toužebně očekávanou), počasí na trase letu (a jeho očekávaný vývoj při něm), další informace o jeho pravděpodobném průběhu…a vtěsná se společně s posádkami na ranvej. Tam se všichni věnují kontrole přístrojů, jejich funkčnosti a nastavení. Doplní si palivo (pokud daná společnost ještě vůbec něco takového nabízí) a vypočítají parametry svých strojů, které budou nezbytně potřebovat k tomu, aby mohli správně nastavit tah motorů, výchylku kormidel, a zajistit tak bezpečný a co nejrychlejší start, let…a hlavně přistání. Zkontrolují také bezpečnostní prvky a čistotu svých uniforem, strojů a orgánů. Po dojetí na vyčkávací místo vzletové dráhy pak po ukončení všech předletových přípravných a kontrolních úkonů požádají posádky dispečera o povolení ke vzletu. Pokud právě nepřistává jiné letadlo, na odlet není ve frontě před ním už žádné další, dráha je volná k závodu a není žádný jiný problém, dostanou posádky od dispečera povolení ke startu.

Zbývají přibližně dvě hodiny do vzletu. Všichni členové posádky i všichni cestující už stojí či sedí na ploše. Hledáme v mobilech informace o počasí na letové dráze, neboť již pouhým okem vidíme, že poletíme do bouřky. Ta se naštěstí letišti obloukem vyhýbá, pravděpodobně přivábena na obzoru se rýsujícími věžemi ocelárny Kladno-Dříň. Je přibližně hodina do vzletu. Všichni se již dávno dověnovali kontrole přístrojů, jejich funkčnosti a nastavení. Doplnili si palivo (daná společnost jej nabídla měrou vrchovatou) a vypočítali parametry svých strojů, které budou nezbytně potřebovat k tomu, aby mohli správně nastavit tah motorů, výchylku kormidel, a zajistili si tak bezpečný a co nejrychlejší start, let…a hlavně přistání! Zkontrolovali již také bezpečnostní prvky a čistotu svých uniforem, strojů a orgánů.

Je 45 minut do vzletu. Další pruh černočerných mraků dorazil. Začíná pršet. Po pěti minutách začíná lít…jsme v číně s malým č. A v Prdeli s velkým P. Otevírají se dveře přibližovacích autobusů…jsme s Karlem blízko prvního…vzápětí jsem připleštěn na sklo autobusu. Zevnitř. 300 mokrých, velmi hubených cestujících, v autobusu pro 100 lidí žertuje. Převážně o jakési neviditelné potvůrce, která způsobila, že čekáme dvě hodiny v ohradě 100×100 metrů, uprostřed letištní plochy mezinárodního letiště, na start závodu v běhu na 5 kilometrů.

Je 25 minut do startu. Za skly autobusu je pořád čína, S větším č. než před chvílí. V autobusu pro 100 lidí se mezi 300 hubenými, převážně domorodými cestujícími, cosi děje. Nějaká šuškanda…prý se máme dostavit na start. Ihned. Druhý pilot Dan prý hlásil, že se za pět minut odlétá. Nejprve tomu nevěříme. Fáma…vzápětí jeden cestující u dveří nevydrží…a strhne lavinu. Do minuty je autobus prázdný. Všichni jsme zpět v Číně. S obřím Č. První cestující měl pravdu. Na startovací ranveji už je husto. A mokro. A kluzko. Dokloužu mezi zábranami do zhruba desáté řady. Dál ne. Co bych tam dělal, že. Karel jakbysmet….

pracovník pozemního personálu vystřelí nebo zahouká, letušky otevřou dveře, aktivujíc systém pro únik na dráhu. Ti, kteří je dle své nátury pozorně poslouchali – a nehovořili se sousedy, necivěli na letušky nebo do blba, vystřelí z předních řad též…celým tělem...

…kdosi zahoukal. Asi před pěti vteřinami jsem se začal rozcvičovat. Na dvaceti centimetrech čtverečních…

…vzhledem k možnosti přeplnění vzletové dráhy na letišti nebo letových cest na trase či náhlé změně počasí v trase letu může být skutečný čas odletu od plánovaného času…odlišný. Nepozorní nebo nerozcvičení piloti mohou potom zjistit, že jim „ujel vlak“ nebo „uletěly včely“ – že jim prostě ostatní éra „vzala dráhu.“

Celý stroj se třese. Zcela nepřipraven roztůrovávám studené motory na maximální otáčky. Pneumatiky kloužou na hraně aquaplaningu po vzletové dráze…vzlétám s naplno vytaženými klapkami jen pár metrů před koncem startovací dráhy…v motorech cosi vrže, skřípe, klepe. Palivo, kontaminované alkoholem pochybného původu, mizí ve víru bleskově z poloprázdné nádrže…

mechanická závada ocasu kvůli špatné údržbě…selhání šroubovice ovládání horizontálního stabilizéru kvůli nesprávné údržbě…otevření spodních nákladových dveří za letuchyba pilota, omylem zapnutý obraceč tahu

…stěrače nestíhají. Levý se zasekl, pravý nedoléhá. Pilot – ať dělá, co dělá, není schopen udržet křídla v horizontální poloze, neboť těsně kolem něj, za mohutných turbulencí, prolétají silnější stroje s mnohem mladšími daty výroby…

…chyba pilota – zmatení v převodu imperiálních a metrických jednotek…sjetí z dráhy kvůli aquaplaningu…vyčerpání paliva, chyba pilota a údržby…polorozpad motoru vedoucí k poškození trupu, podtlak…

…ranvej Ranvej R2 měří 3250×45 metrů. Docela široká řeka…pluji nad ní s nejvyšším úsilím, s propáleným motorem a natrženým, špatně zasunutým podvozkem. Po obrátce ale vidím úžasný obraz. Přímo surrealistický. Asi je to způsobeno nefunkčností mého softwaru. O hardwaru nemluvě…motor vynechává, přístroje v kokpitu si dělají, co chtějí…a monitor zkresluje…mezi černými mraky na obzoru totiž vidím…slunce…jak je to možné…rudá záře nad Kladnem…

…ranvej je strašně dlouhá. Trvá mi o skoro dvě minuty déle než obvykle, co těch 5 kilometrů po ní zdolám. Bez rozcvičení jsem závod ještě neběžel. Naštěstí, i přes všemožné závady letu MŠ 818, jsem doběhl nezraněn. Zrakven, ale nezraněn…

…ranvej R2 na letišti Václava Havla je určitě nejdelší ranvej na světě…no – v takové číně určitě! A to jsem ji musel obletět tam… zpátky…a zase tam!

Stroj byl těžce poškozen, a přesto – den po incidentu kupodivu uveden zpět do služby!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s