LEDEN                   23. 1. 2018
                        V  MŇAMŇÁNÍČKU                17 km                                  

Leden nám navařil mazlavé menu.
 Letos je úplně bezzubý.
Namísto ledu blátem se připomenul,
stříká ho od bot až do huby. 

Prázdnými dásněmi plive v zem pyré, 
průjem a protlak, kaši i hnus - 
chtít po něm čiré? Pošetilé! 
K čistotě ztratil dávno už vkus.

Patláma, patláma, paprčála, 
čvachtáme podrážky v mňamňáníčku - 
bažina zimě ukázala 
pár vzhůru zvednutých prostředníčků.

         ÚNOR                     25. 2. 2015       
V  KAKOFONII  ZIMY     14 km  

Něco tady klape a nejsou to ventily...
na větvi mi havran drzý bubnuje na cestu. 
Dopolednem míjím v běhu opeřené čumily - 
mezi hejny přesouvám se od vesnicí k městu.

Předjařím si zobák ztuhlý ladí kosí bratři, 
sýkoráci na krmítkách pípaj píseň lásky, 
oko zblízka v křídle sojky rádo duhu spatří, 
v polích hejna černých teček tahaj klíčky za ocásky...

...káně píská fanfáru nad ulovenou myší, 
datlí poplach na tympán všechny ptáky pojí, 
vábení té perkuse i čápi z jihu slyší - 
  pod činelem Sahary jich šiky křídla zbrojí. 
                    
                    

                        BŘEZEN                              23. 3. 2015        
V  NEOBYČEJNÉM  OBYČEJNU               15 km  

   Pod obyčejnou modrou oblohou, 
v obyčejných sešmajdaných škrpálech - 
tu na mne ouřady nemohou, 
jaro zas cuká mi ve svalech...

...masivní reklamu nežeru, 
přiblblý seriály nemusím - 
není nad pupenců nádheru, 
radši dnes ze rtů sůl okusím...

ono se neříká nadarmo: 
"Nejlepší věci jsou zadarmo!"
            

             DUBEN                       14. 4. 2013
VDECHOVÁNÍ  HMYZU                 7 km

Pučícím jarem opojen 
stávám se surfařem prsti. 
Březnem zněl zvon, 
duben je hobojem - 
hebký tón nepustím z hrsti? 

Nad fjordem vznáším se v přepršce 
stébel co zelených vln... 
v tom mi cos přistává na držce - 
nádech...a brouka jsem pln! 

S jarem pak ze Šlehy uniká 
 brutální držková lyrika.

KVĚTEN                     18. 5. 2017
 V  RÁJI                              11 km

V květnu mi nic nechybí. 
Jindy přece bývá hůře. 
Ať si něco políbí, 
kdo v něm chce podlehnout chmuře. 

V květnu dobře v týhle zemi. 
Běžím sice jako šnek... 
stejně se má pusa tlemí.
Nemám proč bych se pryč vlek. 

Když nastolí vládu máj, 
v srdci plném po okraj
najde běžec v Čechách ráj.

     ČERVEN                           24. 6. 2016
MEZI  MASAJI                              11 km

Ty má věrná kšiltovko, 
z hadrů bílá helmo, 
jsi poslední záchranou - 
dnes potí se i bělmo. 

Když zvedám pohled k vrcholku, 
kde pražádný sníh není a 
pod kótou Ládví proudy tečou z hára, 
mám pocit, že ocit jsem se v Keni...
u horkých svahů Kilimandžára.

Ač doma, v žádné cizině, 
dálky zasněn nasaji...
a v božské české pastvině 
běžím mezi Masaji.

      ČERVENEC                    22. 7.  2013
PODTATRANSKÁ  ZOO             12 km

Nad Tatrou se zvolna šeří, 
kdo neviděl, neuvěří...

...nad polem orel křiklavý
překvápko ti připraví.
Na strništi za kombajnem žáby v cárech zmírají,
stovky čápů pragmaticky tyhle cucky sbírají.
Liška kousek proti větru přibíhá žít sytou noc -
předvečerní příroda má fakt kouzelnou moc.
Nakonec si nevěřícně protřeš kalný zrak -
sedm tisíc netopýrů nad hlavou ti tvoří mrak!

Lepší tudy klusat večer nežli v jasném po o - 
nepřijdeš tak o zážitek z podtatranské ZOO!

SRPEN                   29. 8. 2018
TEĎ  A  TADY               14 km

Právě teď 
v barvy mění se šeď. 
Právě v tom jediném okamžiku 
- když kapr plácá kruh do rybníku -
nacházím správnou odpověď
 a dávám si hlavu do richtiku... 
právě tady 
štěstí se ujímá vlády. 

Právě tu, 
na mechovém sametu,
uprostřed lesních podnětů, 
nacházím přesnou parketu
pro soulad ladů s protiklady. 

Zapomeň na to, co bylo, 
nemysli na to, co bude - 
na toho štěstíčko zbylo, 
komu jen přítomnost zbyde.

ZÁŘÍ                    29. 9. 2016
V  DRSNÝM  NEBI                    11 km

Mám rád když slunce svítí, 
mám rád na louce kvítí, 
mám rád i křupot sněhu.

Mám rád tón varhan lesních, 
když listím kroky běsní, 
mám rád ten podzim v běhu. 

Na nohách puchýře, 
z těla šrot, sůl po tváři...
a přitom...
výhled pro malíře 
a hlavu na polštáři.
 
Díky své manýře 
znám výron na díře 
i kopců hřeby...
a přesto...
jsem hlavou v nebi.

                        ŘÍJEN                                  24. 10. 2012
                 ŘÍJNOVÝM KVÍTÍM                             11 km    

Netrpím snad očním klamem 
při tom běhu za elánem? 
Na okraji Prahy samém,
tam kde končí temné houští,
mladý javor duhu pouští...

...a hned vedle jabloň stará 
vesele si kvete!
Nemůže se dočkat jara, 
tlačíc touhu do poupěte?
Jsem zvědav, zda na jaře 
vzkvete stejně bujaře.



             
    
LISTOPAD                            5. 11. 2015 
V  NOSTALGII                          14 km     

Když ráno mlhu rozpouští,
k podzimu točí tvář vlídnou, 
splíny a chmury mne opouští, 
myšlenky mdlé rychle řídnou...

...když mámy tlačí kočárky, 
sypajíc mi rýži v ústrety, 
i v tempu stoleté lokálky 
nepřipadám si stoletý...

...když zvadlí žluťásci sněží, 
do mělkých příkopů tekou, 
zlatěnky z peřejí těžím, 
brodě se peřinou měkkou...

...ač pako šedivých skrání, 
je mi to úplně jasný - 
kdo běhá pod modrou bání, 
            má život setsakra krásný!            

PROSINEC              14. 12. 2014
NAZDAŘBŮH            34 km

Zabouchnu zlehka vstupní dveře, 
naperu víko na kadeře, 
vyběhnu jen tak pro radost. 
Času je dost - až do večeře.

Válet se, to mne neláká.
Raději s elánem školáka 
řeknu si: "Dost!",
 přeběhnu k obzoru most 
a proženu plovoucí oblaka. 

Toulám se odkudsi nikam, 
když šimrá slunce, tak kýchám, 
když padá voda, šplíchám, 
když voní květ, tak čichám.
Nikam už nepospíchám - 
jak Země dočasný host 
nasávám života košatost...

             ...tepu a zhluboka dýchám.