Běžecký deník – březen 2025 až listopad 2025…aneb čísla za 4 roky

23. 3. 2025 13 km

Nervózně přibíhám kolem zdi zámku k severnímu úpatí Trojské lávky. Tentokrát to určitě vyjde! Zdálky vidím, že displej na bráně svítí zeleně. Hurá! S radostí zrychluji. Posledních 50 metrů. Na blízko vidím prd, ale na dálku stále jako ostříž…ouha…v obdélníčku jasně svítí 299…mohutně zrychlím…posledních 20 metrů…blik, displej zčervenal…300!!! Na letenské straně kdosi vplul do Stromovky! Závora pomalu klesá, brána skřípajíc a vrzajíc přibližuje křídla. Sprintuji jak Bolt…náraz do hrany železa. „Jauvajs!“ Zoufale a zbytečně přikládám levé prso obložené funkční mikinou s našitým čipovým znakem NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ ke čtečce…ještě jednou…zase dlouhé dvojí pípnutí…no nic. Mám smůlu. Dnes jsem si mohl za ostrovem ve Stromovce trochu v běhu pokecat. Svěsím ramena…takže opět sám, potichu…jen s podcastem. Otáčím to a funím zpátky…5 kiláků nahoru…přes Bohnice…domů.

1. 4. 2025 20 km

Konečně můžu znovu vyběhnout. Nejdřív jsem si ale musel šmiknout ty šílený třícentimetrový nehty na nohou. Minulý týden mi píchli druhou dávku proti 23ce bělánadradbuzoucké variantě…a za těch pět dní, co jsem nesměl běhat, mi narostly jak čínskýmu aristokratovi. Horší to ale bylo třeba před měsícem, po pigáru proti 24ce kropáčovovrutické mutaci – nemohl jsem nazout běhalky celý týden, jak mi svrběly plosky. Jen jsem seděl doma a celý hodiny se drbal drátěným kartáčem. No, už je to dobrý…než mi za pár hodin nehťáry znovu o cenťák narostou, budu zpátky doma. U nůžek.

Jinak ale – dneska prostě super. Celou dobu jen v FFP 3ce. Už tři neděle se nic nemění, takže vím, na čem jsem a nemusím číst před během 30 minut manuál. Nikoho jsem nepotkal. Akorát před školou třídu malých šklebáků. Asi šli na oběd do krytu. Než mi přešli přes trasu, držíc se za smyčky lana, přiuzlované na něm v třímetrových intervalech, pěkně jsem vystydl. Přece jim ho ale neroztrhnu…kromě těchhle pěti minut jsem ale mohl celou dobu běžet! V kuse! Hlídka mne nezastavila ani jednou, dokonce jsem žádnou ani nezahlídl!

Jo, ještě jsem si vzpomněl – ve výtahu leknutí. Nějaký vtipálek tam totiž vylepil canc, že v něm čistička vzduchu maká jen na 20%. Minutu a půl jsem zadržoval dech…a když jsem nahoře celej modrej vystoupil, naproti na stěně chodby druhý canc: „APRÍL!“

26. 4. 2025 21,1 km

Není možná…závod! V Kardašově Řečici se toho nebojí…sbalil jsem si do báglu athletzorbingovou kouli, závodní botky a sebevědomí, nabourané pěti lety poklusávání bez čísla na prsou…a do Řečice se nenápadně prodral přes klenovskou hájovnu lesama na kole.

Půlka ale pěkně bolela. Na dvanáctým se mi totiž z blbě nafouklý koule odlepil FFP5ka filtr a zbytek do cíle jsem trnul. Ještěže jsem si kouli i filtr pořídil na postavu o dvě čísla větší a o dva plicní litry objemnější – těch pár litrů kyslíku navíc se sakra hodilo. Na devatenáctým mi ale stejně došlo. Saturace šla tak rychle dolů, že jsem vlastně nedoběhl, ale sípavě došel…kluci mi to za cílem přimontovali zvenčí zpátky na poslední chvíli. Díky moc, Pepíku, že jsi se s tím podělaným neforemným filtrem tahal celých devět kilometrů až do cíle…až zase propláchnou pípy, máš u mne schovaný pivčo! Super bylo, že jsme si pak mohli po závodě tlumeně pokecat a zahrát si fotbálek. Stejně jsem to ale musel zabalit a odjet zadem přes skládku dřív (i když filtr už makal naplno), protože tu opravenou kouli mi trouba Franta hned po poločase proděravěl pod vylučovací rourkou bodlem. Ale běžel jsem závod!

17. 5. 2025 30 km

Na tuhle sobotu jsem si naplánoval noční long run +25. Tudíž jsem po 22.hodině nenápadně – přes sklep a starý shoz na uhlí vzadu za barákem – vyrazil na sraz s Karlem. Baterky v čelovce mi už předloni vytekly, takže jsem večer před tím strávil hodinu čištěním kontaktů. Naštěstí jsem jí rozhýbal. Na srazu u závory jsem ani moc dlouho nečekal, Karel to zvládnul kabelovým kanálem od rozvodny včas. Mohli jsme v lese zase po dlouhý době pokecat bez FFpéčka…

…ale přesně o půlnoci, na 20tým, uprostřed lesa, najednou nahoře za sebou slyšíme tiché bzučení…dronohelikopotvora s termovizí! Než se ocitla v dosahu, normálně jsme museli nasadit 400ku naplno! Ještěže jsem se vloni nenechal Lojzou ukecat k čipování…tvl, 10 minut v betonový rouře pod cestou, po kolena ve stoce…a když jsme pak celí mokří a prostydlí vylezli druhým koncem roury ven, ždímou si tam v roští na břehu ponožky Hanka s Emilem! Úplně jsem zapomněli, že v letním období od půlky května jsou sudý dny bez zpěvu a sportu, abychom do kyslíku nenafuněli moc sajrajtu…

25. 5. 2021 2 km

Dneska jsem se vrátil fakt nasranej. K lesu to mám kousek, tak jsem si myslel, že se v něm k večeru na pohodu chviličku „prokysličím“…že si dám slabou fartlek 10ku. Prd. Přibíhám k lesu a už zdálky vidím…že tady něco nehraje. Napříč zelení stromů svítí podezřelý žlutý proužek. Les je zapáskovaný! A na mém oblíbeném památném dubu canc. Vypadal asi takhle…

…běžel jsem zpátky otrávenej jak houbař-optimista…a přemýšlel, jestli bych jako potenciální prdůch přece jen jen neměl uvažovat o té nabídce z minulého týdne?? Dostal jsem totiž od hajnýho Voháňky mail, že shání místo svačináře pro lesáky.

3. 6. 2025 32 km

Sláva! Nejlepší dárek k 65nám! Přišel mail z Atén! Listopadový Athens marathon se konečně poběží! Mé číslo z roku 2020 platí! Tenkrát jsem si myslel, že na něm budu slavit trochu mladší jubileum…budu muset přeřadit na vyšší kvalt. Hned jdu pořádně potrénovat…5 let navíc – to není v tomhle věku zrovna málo…

13. 6. 2025 19 km

Pátek 13. …klasika. Nezklamal. Přišel další, upřesňující mail z Atén. Řekové to zpřísnili. Poběží se v athletzorbingu. 10 dní před karanténa na hotelu (budu si muset vzít měkký botky běhalky, často prý mají na pokojích pěkně tvrdý, mramorový podlahy), 5 dní po v monitorovacím stanu…

…musel jsem jít rozběhat zklamání. Pěkně se ochladilo a mrholilo. Dokonce jsem asi 5 kiláků měl pod stromy respáč nenápadně na bradě…aspoň něco…vždyť stále ještě běžím…

6. 7. 2025 28 km

Zkusil jsem to – na risk, i v sudý den – ale humus. Všichni jsou zalezlí, dronohelikopotvory hlídají hlavně u hospod. Všichni jsou vyprahlí a doma kropí…vyšlo to – ale vedro jak sviňa. 35 ve stínu! Cítil jsem se přesně jak Honza Husů před 610 lety. Nanooveral s maskou sice trochu luftoval, ale měl bych radši běhat jen v lichých dnech, kdy venku stačí FFP3ka. Celou štreku zamlžené průzory – takže jsem sebou dvakrát říznul o kořen a jednou o elektrický ohradník, co ho loni obtočili okolo stanoviště dalekohledu nahoře u hvězdárny…

16. 7. 2025 9 km

Dneska jsem to úplně po…. . Zamyšlení na polňačce u lesa se mi stalo osudným. Na rohu, 5 metrů za značkou okresu: „Stop!“ Hlídka…šup se mnou do antonu, nasadit sledovací náramek a eskorta domů. Teď budu 14 dní tvrdnout a kynout v mezistění na 60ti metrech čtverečních…za pitomý opuštění katastru! Přitom je od pondělka FF3ka přípustná i v sudých dnech…mohla to být taková paráda…

1. 8. 2025 zase 0 km

Když se to se.., tak se to se..! Sotva jsem pobledlý, zvadlý a s 5ti kily navíc vylezl „na vzduch“, už jsem zase zpátky…

…jdu do krámu doplnit vyžrané zásoby…v tom mi pípne mobil a čtu SMS:

Urgentní zpráva MV a MZČR – vzhledem k odhalenému včerejšímu 1mu výskytu mutace Mcov/25/7/311 (tzv. kobyliské -varianta Prosek) ve vašem okrese oznamujeme všem občanům okresu Praha 8, že je nutné do 12ti hodin po doručení této zprávy ukončit veškeré venkovní aktivity a předzásobení. Po uplynutí avizované doby budou na občanech, porušujících zákonnou vyhlášku MV a MZČR cmut-3/2025 o povinném antimutačním pobytu v interiéru vyžadovány, vymáhány a uplatněny příslušnými orgány příslušné sankce. Veškeré bližší informace si budete moci v klidu doplnit v karanténě – v následujících 14ti-28mi dnech. Děkujeme za pozornost a pochopení. Nikam nechoďte a dýchejte mělce! A pamatujte, že náramků je dost!

9. 9. 2025 12 km

Jsem venku! Kotník otlačený od náramku…a 10 kilo navíc. Kulhám, ale běžím! Víc nedám!

13. 9. 2025 26 km

Jsem zase venku. Tenhle měsíc už podruhé! Zase běžím…víc teď ale opravdu nedám!!

Nevím nevím, jak v Aténách dopadnu…jestli vůbec dopadnu…začíná se rozvíjet šuškanda, že od října prý definitivně končí civilní letecká doprava. Ještěže jsem už rok v důchodu a mám dost času…

17. 9. 2025 5 km

Poslední zkouška ve fungl nový závodní athletkouli s výkonnějším virofiltrem…a hurá! Vyrážím do Atén! Pozemní cestou. Bude to fuška. Všechno špatné je ale k něčemu dobré – alespoň (doufám) po cestě nějaké to kilo shodím. Našetřeno něco mám, Rakouský, Slovinský, Chorvatský, Bosensko-Hercegovský, Albánský, Černohorský i Řecký covidový pas taky, tak se snad do Atén do 8. 11. nějak protlačím. Ať počítám, jak počítám, bude to ale ťip ťop, rezerva je necelý týden…14 dní karanténa v Rakousku, po 7mi dnech ve Slovinsku, v Chorvatsku, v Bosně i s Hercegovinou dohromady a 10 dní v Černé Hoře i Albánii…to je výzva.

19. 10. 2025 21 km

Ta zpráva WHO mne zastihla při ilegálním tréninkovém oběhu bosenského Prijedoru…euforie! Normálně se mi dojetím zamlžily průzory od masky! Když mi pípla v mobilu, hned mne napadlo: „I když nejsi zrovna u Kyjova, nemohl sis vybrat lepší místo!“ Okamžitě, zhruba na metě půlmaratonu, mířím do nejbližšího stavení, ze kterého se line pro dnešní den ten nejdokonalejší odér. Tady je připraven každý…a koukám, že lípy tu taky rostou…

Mimořádná zpráva WHO, valného shromáždění OSN, MZČR a 208mi vlád celého světa! Dnes – 18.10.2025 v 8:00 UTC byla schválena tato celosvětová deklarace: Po intenzivním výzkumu se prokázalo, že inhalační tekutina z 2%ho roztoku slivovice s příměsí macerátu z čerstvého nebo sušeného lipového listí má 100% účinnost proti nákaze Covid 19 a všem, opakujeme všem jejím mutacím a variantám. Osoby, které po inhalaci zmíněného roztoku a negativním PCR testu se tímto prokáží, jsou osvobozeny od veškerých restrikcí, jejichž seznam obdržíte v následující zprávě.

22. 10. 2025 18 km

První trénink v Řecku. Jen tak – v trenýrkách, starém tričku, s prázdnými kapsami, volným nádechem, výdechem, výhledem…a myšlenkami. Od moře vane slaný vítr s křikem racků, z pevniny čpavá vůně kvasících švestek, sušeného listí a…

…volnost…svoboda!

9. 11. 2025 42,2 km

Doběhl jsem mezi posledními. Těsně před limitem. Byla to fuška – ale nezastavil jsem! Teď stojím sám na nejvrchnějším stupni tribuny olympijského stadionu. Všichni závodníci, pořadatelé i demontážní a uklízecí čety už odešli. Stojím za cílem posledního životního maratonu…a myslím na všechny doktory, sestřičky, záchranáře, vědce, učitele atd., na děti, zajaté dobou…i na všechny ostatní, co toho v posledních 5ti letech moc nestihli. Na všechny zaneprázdněné, kteří si – ač třeba sami běžci a sportovci – moc nezaběhali a nezasportovali. Na všechny nemocné…a nepřeživší…

…myslím na to, že kdo sportoval, měl výhodu. Posílil psychiku, fyzičku i imunitu. Kdo se nezastavil…měl větší šanci…a zůstal svobodný. Alespoň uvnitř.

Mám teď dost času. Přece jen už jsem v důchodu. Balím fidlátka…a vybíhám. K rodině, kamarádům, do kraje plného lip a cestiček lemovaných švestkami. Zpátky do Čech. Po svých.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s