2. 4. 2021                                   DO  MODŘAN  K  FIALKÁM                                          14 km

Jediným kopečkem na stezce u řeky 
je násep vlakové trati. 
Zeleně travnatý - až na fleky, 
které dnes běžím vypátrati. 

Prochladlým ránem promodrán 
funím k nim z Braníka do Modřan - 
neboť se jim říká fialky, 
v zeleni vidím je zdálky. 

Nebudu tu krásu trhati, 
ponechám v růstu ji u trati. 
Stačí mi přec jednou do roka 
sametu flek pro potěchu oka...

...však stačím jen vyfotit mobilem 
pazouru pozvedlou debilem, 
jak si v ní pyšně odnáší 
trs krásy, jenž právě vyrašil.

6. 4. 2021                            NIKDY  NEODSTOUPÍM !!                                 13 km

Zima se letos nehodlá vzdát. 
Ne a ne padnout do kolen. 
Nutí mne brodit se přes fosfát, 
maže mi pěnu na holení 
přes ztuhlé chlupy na holeni 
a funí fest do očí polystyren...

...já ovšem zcela naivně věřím, 
že na má lýtka z pološeří 
přistává koks...a prachové peří! 

Řeknu to asi takto: 
"I kdyby padaly vlády a trakaře, 
i kdybych stal se nadobro hloupým, 
tak z běhů sněžných (natož z těch na jaře) 
nikdy...nikdy a nikdy neodstoupím!!"

9. 4. 2016                          VRAŽDĚNÍ  SÁDLA                           9 km

Sto roků vleže žil - papal jsem - 
sto roků kynul jsem ztuhlý. 
Za sto let v oblasti nad pasem 
narostl mi objem truhly.

Se sádlem tahal se do práce, 
k robotě kulhavě kráčel, 
z podpaží zpoceným koláčem 
to sádlo nad žebry máčel.

Sto roků vleže žil - léčil jsem - 
kdo mi těch sto roků vrátí? 
Dnes ale sádelně oblým rtem 
počínám opět se smáti...

...dobíhám, zvadle se potáce 
v zpoceném sportovním hadru...
 běžet zas lesem je senzace -
 a proto křičím: "Smrt sádlu!"

12. 4. 2021                          OSPALÝ                              14 km

Ještěže zavřeli lokály.
Jenomže máme večerní fotbaly, 
kdy člověk se spánkem otálí. 
A toť špatné pro oči, pro svaly - 
neb první se klíží a druhé běh zpomalí.

Víčka níž spadla, ramena klesla, 
na bulvách promítám divany, křesla, 
ni louka travnatá svalům plyš nepřinese... 

...takže zpět v křeslo - 
neb musím ctít heslo:
"Když spánek oddálils, 
doma seď s dresem.

  14. 4. 2016                              JAKO  V  DUBNU                                      11 km

Tento způsob dubna zdá se mi poněkud obvyklý. 
Kde nejsou nacpáni běžci, překáží novoučké bicykly.
Tento způsob dubna jednoho poněkud rozjaří, 
zvláště když z ohybu řeky mávají nadšení veslaři...

...na tento způsob dubna se letos upřímně těším, 
neboť jsem naprosto nadšený - že opět nepatřím k pěším.

14. 4. 2021                        STÁLE  NEPROBUZEN                          12 km

Na prvním km 
lautr nic nevidím. 
Na druhém zjišťuji proč. 
Vždyť víčka padají, ani se nestydí, 
skrývajíc bulev veletoč. 

Na pátém km 
stále neprobuzen.
 Myšlenky na spaní neúprosné. 
Do hajan svaly tvrdě jsem puzen - 
též mozku zdá se to téma nosné. 

Desátý km? 
Nemyslím vůbec na špacír - 
nedumám o něm ni na vteřinu - 
myslím jen upřeně na blízký cíl, 
za nímž se složím pod peřinu.

16. 4. 2021                          S  BÝVALÝM  SPOLUHRÁČEM                        15 km

Kdeže loňské sněhy jsou. 
Léta běží, léta jdou.
Místo gólů sečtem léta, 
místo: "Přihraj!" vlasy vzkvétaj...

...jen ty fauly nám ze světa 
asi nikdy nezmizí. 

Takže zbývá v lesích létat
a místo přímých kopů věta: 
"Kdo hledí vpřed bez vizí, 
kdo na zadek doma sed 
a sází fauly v polštáře 
otlačené od tváře - 
ten v nich pšoukne naposled."

17. 4. 2016                                NA  DŘEVĚNÝ   NOZE                                    12 km

Našel jsem si ve snáři, 
co značí sen o dřevěný noze. 
Prý velmi dobrou zprávu - 
ukrytý trumf v rukávu.  
Že se teď vše podaří...
...že by sprintu exploze?

Realita je však prostá - 
noha pružnosti je prosta. 
Místo fofru sprintera 
pajdám tady neboze 
s tuhým sukem na noze...


...tvrdne hnáta dřevěná
kmána Johna Silvera, 
běží bezběhý čas
neměknoucí nikterak
a hlavou zní datlí hlas 
Lou Fanánka Hagena:
"Starej král je v depresi 
když nad lesy letí drak. 
Tak nestůj jak dřevěnej král, 
řekni co chceš...a jdi dál"

19. 4. 2021                    MANDLE,  MANDLE,  SAMÉ  MANDLE                       10 km

Mrazy a vítr na běžce padly. 
Jen v dáli řídce čpí květen. 
Duben tak dlouho načichlý mandlí, 
že květ snad ani neodkvete. 

Alergik nejsem...přesto tu funím, 
sajíce lístků bělavých vůni... 
cpoucí mi do hlavy poezii, 
s níž zhusta cítím, že nejspíš žiji.

21. 4. 2016                                  FAKT  FAJN  KLUS                                    21 km

	Ach! Jak lze marš přes prach, 
     drn trav a cák vod mít pln krás! 
Ne jen furt buch a bum, 
též glo, ham a mlask. 

Pak kos neb drozd pod strom vlét 
a střík svůj hnus trus 
ťip ťop švuňk před můj kšilt. 
Brrr! 

I roj včel tu bzik. 
Jen tak tak, že ne pích.
 Jau! Dál už flus such - 
tak šup end dup.
Fakt fajn klus.

25. 4. 2106 SÁM, DOMA A NADUTÝ 11 km

Klusačů přesvatý grále, 
dvou hájů klasická aréno 
v tisíckrát prolezlým rajónu, 
ty jsi můj hit...

...běžím tu v obvyklém rituále, 
rutinní osmu podrážkou kreslenou, 
od šajnu dotěrných xenonů 
za kmeny příjemně skryt...

...však nic není dokonalé...
...z luštěnin přežrané poleno 
vypouští desítky krakenů...
...a tak to má po čočce být!

28. 4. 2016 NA ZNÁMÉM KOPCI 17 km

Každý rok je stále delší. 
 Klušu hroznou podlahu - 
i když nejsem z nejsvěžejších, 
mám naň přesto odvahu.

Každý rok je stále prudší 
navzdor půdní erozi - 
i kdybych byl sebechudší, 
bezbolestnost nehrozí...

...jestli budu za rok schopen 
spatřit z vršku úpatí -
zařvu z kóty potem zkropen: 
"Běhati se vyplatí!"

30. 4. 2016                         V ČARODEJNÉM  DOPOLEDNI                         15 km

Pohled na pučící ratolesti 
běžcovi nikdy nezevšední. 
Pro mladé kvačící bez bolesti 
čas poupat jest vcelku všedním - 
však ročník, jemuž již kosti chřestí, 
říká si : "Vstaň - a svůj zadek zvedni!" 

Naklepu půlky za rozbřesku - 
v čarodějnickém dopoledni.
V místech, kde vatry už stojí, 
kde večer v čase ohňů a blesků 
oběhlé kosti samy se zhojí.