Víš, s během je to jako se životem. 
Když nás obé moc nešetří, 
nestěžujeme si na maličkosti.  
Zato když jde všechno jak po drátku, 
fňukáme nad každou prkotinou... 

...teď, když už jsem jen běhošrotem,
běhám jak šnek, v závětří,
poposedám od soboty do pátku
šetříce své ztuhlé kosti
a nefňukám nad ničím...jen trošku nad češtinou.

2. 8. 2021                      PO  DEŠTI                       12 km

Vlhko - jak v nejsladších snech.

Co na tom, že ze mne slůně,
které se zvedá co čuně 
z bahnité cesty, z prostředka tůně,
plněné z dešťů v pralesním lůně?

No a co? Tak jsem si leh...

...poběžím dál, klidně před děvčaty -
odshora dolů šupinatý,
na ksichtě irsky puntíkatý -
král mezi lidskými dobytčaty,
zralý pro sprchu a saponáty.

Hlavně, že jsem si šleh.

Vždyť je to jen flák sterilní hlíny
se směsí bobků a rašeliny,
max. trošku rozmázlé proteiny.
Nač si tu hrát na manekýny, 
stačí, že nazul jsem mokasíny.

Po dešti? Nejlepší běh!



                            

                       3. 8. 2016               PŘED  ODSTÁVKOU                16 km 

Po dnešku je celkem jasné - 
nadchází krátká odstávka,
 běhání stálo za houby. 
Chuť k poklusu prudce hasne - 
zatuhla každá chrupavka 
a dost drsně bolí mne klouby.

Aby si bolesti s vrzáním odvykly, 
pošlu je na rande pro Šlehu obvyklý - 
na rande s vodou a bicykly.

Křenem jim bude sulc z gumových medvídků,
milenkou pevná i třaslavá tlačenka, 
bratrem i sestrou kdovíco v rosolu. 
Udržím-li všechny pár týdnů pospolu, 
vrátí se snad i troufalá myšlenka - 
začít zas běhat a dát klouby do klídku.

4. 8. 2021                NEJDELŠÍ  ROVINKA             25 km

Od Kralup na jih předlouhá rovinka.
Chci ji dnes zdolat a přitom se neflinkat,
nehledě na bláto, nehledě na haluze.
Můj pohled strnulý směřuje k hodinkám...

...uplyne první, 
pak druhá hodinka...

...znaven já po ní, až tak, že tuze.
Tak moc, že ku mozku hrůze,
se solnou mapou v trenclích a v blůze,
tělíčkem vlastním zatuhlým puzen
zpomalím všechno...až k tempu chůze.

Nezvládá mozeček tělíčka teror,
display mu hlásí poruchu - ERROR!

Tak končí dvou entit sportovní fúze -
už z Troji courám se pro infúze,
dávaje přednost mozkové vzpruze...
...konzumu, pěně...a básnické múze.

6. 8. 2016                 ZKUS  TO  S  NÁMI           8 km

"Hele vole, běží ňáká banda, 
čumím na ně jako puk. 
Dvě kola si každej nandal - 
na čelo si ťukám...ťuk!" 
funí tučný hromotluk.

Mám chuť cos mu v běhu říci, 
němý zvuk však na mých rtech - 
ze sopouchu žhavých plící 
zasyčí jen tiché: "Ech...

...kdybys začal běhat s námi, 
získáš značnou výhodu - 
do dlaně ti vtisknou dámy 
dvoumílovou úrodu....
 
...seznámíš svůj gigabachor s nadýchanou dobrotou, 
poznáš poklus zevnitř - nejen okem zvenčí 
a v novém světě za zrcadlem se s totální jistotou 
nabubřelý odraz tvůj evidentně ztenčí."

11. 8. 2021                               BĚH  PRO  ČÍSLO                           13 km

Běžím za účelem převzetí čísla.
Typický syndrom klusala-sysla.
Běží pro čtverec, připne jej k podhrudníku,
odběhne, odepne, nasyslí do šuplíku.

Vyrazím pro číslo v poklusu, 
abych se později nestyděl, že
v závodě líné tělo mé selže,
vsunuto rozhodčím do busu.

A tak tu funím - naštěstí z kopce,
úplně propocen na žebírku,
do centra centrální obce -
bych si, až přiběhnu dolů
pod schody u stolku v Running mallu,
rozšířil od slečen sbírku 
závodních čtvercových papírků.

14. 8. 2021                           OLOMOUCKÝ PŮLMARATON              23 km

14. 8. 2021                  LÍNÍ  NA  MARS?!                 23 km

	Je tu konec let? 
Poběžíme přes Olomouc, 
obkroužit ji koronou 
s vlajkou naposled? 
"Nic není nikdy věčný," 
řekneme z postelí, 
než nás viry vystřelí 
všechny na Mars? 

Asi za pět let 
přijde kdosi zjevně zdejší 
a pronese pár vět 
evidentně z nejchytřejších: 
"Běžci, jste nadbyteční 
a všechno je v prdeli!" 
Vir strachu nás vystřelí 
všechny na Mars?! 

Zbývá jen pár let 
na to, aby se sport vzbudil - 
aby příští svět 
města o běh neochudil... 
...běžci, jsme výjimeční, 
vstaňme hned z postelí - 
než nás lenost vystřelí 
všechny na Mars.

14. 8. 2016                  PŘEBĚH  ORLICKÝCH  HOR                31 km
        (AKCE KOPCE  - volume 15)

V nohách patnáct kopečků, 
v hlavě ještě jednou tolik - 
další blaho mozečku 
bez prášků a anabolik.

Od kotníků až po játra 
celé tělo sice chátrá - 
běžecký však notorik 
chce dát kopců celkem...kolik?
Že by třicet?

Další kousek do edice -
v poločase s Velkou Dešťnou. 
Doběhnu až na konečnou?

                      

19. 8. 2021                  OKOLO ORLÍKU                        14 km

Cestička v trávě se vlní, noříc se do šera lesa.
   Běžím jím stezičkou srní - pohoda roste, tep klesá.
   Dobře vím, co znamená pád do temna polomů žití -
   i les po bouři je rád, když slunce na svislé svítí.

Nebe sic šedý a chladný, laně však ladný, mech hebký,
   v klusu jen myšlenky kladný sypou se z poklidné lebky.
   Zmoudřel jsem stranou od lidí - před srdcem potu flek v triku -
   kdo chce, ať mi závidí...vždyť běžím kolem Orlíku...

...jóóó, žízeň je veliká, dobře se utíká,
     nechte mě kiláčky pít,
       ve stínu pod listím hlavu si vyčistím,
       funím a cítím chuť žít...
...
...jóóó, la lala lálálá, la lala lálálá, 
la lala lálálá la, ole!

21. 8. 2021       PŘES SCHWARZENBERKOVO       14 km

Sedím a čekám, až mi zas dolejí.
Dnes to mám za sebou, tak chutnám odměnu,
mžouraje pohledem bez brýlí do menu.

Ne, žádná tortura, ani stín galejí -
byl jen les, louky, dřeva řád alejí,
mechové kameny, vystouplé pařezy,
zrosená tráva krácená od frézy,
nad níž se mlhy vltavské válejí,
srny, psi, žáby, chrochtání kanců,
sosáky havěti zapíchlé do štípanců...

...zpod vrstvy listí za kmeny buků,
za letu skřivana pod spící sovou
zatížil hřiby jsem zpocenou ruku -
tam, kde je Schwarzenberkovo.







.

22. 8. 2016             7 ZRYCHLOVANÝCH  KOLEČEK             18 km

	Asi si dám ještě sedmý vdoleček...
co by tomu řekl doktor Rajko Doleček? 
Klídeček - nic. 
Mám totiž za sebou 7 zrychlovaných koleček. 

Teď ještě mrknu na mastný límeček, 
sezobnu z něj zatoulaný drobeček - 
načež zazní zvoneček 
a já, znavený stařeček, 
vnořím zvolna do deček 
kolečky vyklepaný zadeček.

25.8.2021                  CHLUPATEJ SLALOM                    11 km

Běžím svou trasou. 
Bývá vždy vpravdě individualistická.
Leč dnes vůbec nemohu -
vždyť mi furt pod nohu 
měnící obvyklou polohu
 vkládá se chlupaté maso - 
z různých ras míchaná psiska!

Hrají si, nehledíc v okolí 
a mé hnáty zmateně bloudí
ve změti hbitých těl kamkoli, 
kde místo právě je (soudím)...

...jenomže už zase není...
už na něm hrabaný důlek, 
teče v něm z jantaru čůrek 
či žlutý zub z pysku se cení  
do trenek - naprosto k nesetřesení...

...a tak hned, chlupatým slalomem
zdeptán a psychicky nalomen,
namísto tréninku spurtu
mířím včas k jinému kurtu -
bych na něm postupně vystřídal
gaučing, lenis a nehejbal.

 

25. 8. 2016              V  MARNÉM  ČEKÁNÍ           18 km

Zdravím všechny v plném běhu: 
"Ahoj, nazdar, čau, tě pic."  
Ač mám uši furt ve střehu, 
v odpověď zní tiché - nic. 

Hledám důvod čekání - 
proč mé družné tykání 
nenachází uznání? 

Jaké hnutí mladých mysli
 odpovědi zabrání?
Co si asi právě myslí? 

Zřejmě budí velký respekt mé prořídlé šediny, 
neb zdraví mne jeden jen, 
samotinký, jediný - 
a to větou: "Dobrý den!"

28. 8. 2016          FURT  V  UDÍRNĚ                  10 km

Celý den si udím šunky v rozžhaveném sedle, 
večer přidám nášup běhu lesem hnedle vedle - 
když v nedělním bledém nebi ztrácím obrys jedle, 
vše co předtím žhavilo - horké jen a zšedlé.

Z hloubi stromů vystupují dvě chapadla kouře -
zírám na joint poblíž žhnoucí, oči k ohni mhouře.
Jedna banda konzumuje křupavoučké buřty, 
druhá dává nabídku mi: "Zastav se...a kuř, ty!" 
Takže končím dnešním sportem dokonale zkouřen. 

29. 8. 2021                  OKOLO  SPOLANY              26 km

Běhám rád tam, kdes zvláštní kulisy
a kde cítit to, co s nimi souvisí.

Tudíž jsem dneska cítil a viděl,
zač by slepec s covidem se styděl...

...zpěněnou strouhu od jedu na krysy,
mrtvolu kance se dvěma penisy,
na břehu Labe zobákem klapat 
do žluté ropuchy modrého čápa,
ze spár zdi trčet rezavou břízu
a z prsti ropáka, jak leptá hlízu...

...cítil jsem pukavce z bahnité tůně,
kyselo z haly v továrním lůně,
ba i smrad z jakési chemické vůně
i z toho, co z ní leklo na laguně...

...nemaje oblek ochranný,
hrdinně klusal kol Spolany...
...a teď mám každičký orgán 
až k buňkám chemií ožrán -
zejména pajšl fakt chátrá...

...až výtah docílí patra,
poléčím zjitřená játra... 
...nahořklým dárkem od bratra.