Běžecký deník – Září 2021 a září 2016

4. 9. 2021               LOV KOPCŮ (24. kopec - Sněžka)                   34 km

Přec nejsme pouzí sběrači!?
Ještě je tma, a my vybíháme 
s lehounce scvaklými svěrači
k setkání s loveckým chrámem,
jen s Mléčnou dráhou na rohovce.

Na krpál nelze viděti.
A to je pro lovce klika.
Ve tmě o svahu nemáme ponětí,
varovná v hlavách nebliká
kontrolka sběračské ovce.

Stoupáme na kótu - k nirváně
 nad čáru východu slunce,
kde v chrámu lovců (už na bráně)
rozdá kněz každičké buňce
žalm bible napsané pro sportovce.

Běžec je jiný, sběračem není...
...tisíci kroků píše svou knihu
o krásách kopců, o ohromení - 
zíraje k severu, východu, západu, jihu
pokorným pohledem lovce.




8. 9. 2021                 BĚH   OLYMPIJSKÉHO DNE - HVĚZDA                    12 km




9. 9. 2016              NA  PLOTNĚ  A  POD  ŽEHLIČKOU                   20 km

30 st. Celsia. 
Kuropění...kokrhání...běh...
štěkot...jekot...sprint...
mekot, bekot...funění...
bzukot...
35 st. Celsia...tetelení...
žár...sípot...
šustot...sykot...jekot...sprint!
40 st. Celsia...
vodopád...
tavení...podrážek...halucinace...
ááááááááá...sprcha!




12. 9. 2021                  PLZEŇSKÝ  PŮLMARATON                  23 km

Není tu vůbec žádná placka. 
Takže je to jasný jako facka - 
už zase neproženu Péťu Macka. 

Tolik zad se mezi námi hemží 
mezi Úhlavou, Úslavou, Radbuzou a Mží...
nevidím mu ani nohy, ani záda - 
jak rád bych spatřil aspoň kousek kamaráda! 

Já z těch čtyř řek nespatřil jsem zatím nic - 
a on už málem autem zajíždí do Budějic. 
Jenže - on svou lačnou hubu u volantu suší...
a já už v ní mám blaho a taky slunce v duši. 
On z lednice tahá první láhev budvaru...
a mne už v Plzni třetí plzeň chladí od varu!




15. 9. 2021                    IKARŮV  PŮLMARATON                 21,6 km

Nelétám vysoko ani moc nízko, 
občas však Ikarem chvíli chci být. 
Roztáhnout křídla, odemknout skrýš, 
která mi dovolí vystoupat výš, 
přeletěl moře, zřít Říši římskou - 
opojen z běhu budoucnost mít. 

Nejsem však Ikarem, křídla mám Daidala, 
jen kvůli váze rozpouštím vosky - 
pár kapek tuku dálka mi sebrala, 
když jsem dnes nad ránem rozžhavil plosky. 

Ve stopách plachet a ještěrčích ocásků 
obíhám kozích cest nad Capo Greco. 
Pera mých křídel drží jen na vlásku, 
když čůrky vosku přes letky tekou. 

Slaný je mořský luft, voda i pot, 
unikám pádu a zrakvení o vlásek...
vždyť vosk dlouhé svíce drží můj knot - 
a já odsolen, rozpuštěn neztrácím ocásek. 

Sladký vždy den, kdys vlez do bot!




17. 9. 2021                POD  PALBOU               13,7 km

Běžím se podívat, co je tam - v kopcích. 
Nebudu cmrndat furt u břehu - v obcích. 

Vybíhám skrz výheň k porostu kopců, 
já, pytlák v honitbě konzumních lovců...
však co to? Jen co se dobelhám výš, 
zjišťuji, že tu kdos ničí mou skrýš: 
“Ty se snad těch střelců nezbavíš!” 

“Plof, plof, hvíízd”, plachtící brk, 
vrnění broků, bažantí “Frrrnk!” 
Dnes běžel jsem střelbě nastavit krk. 
Nejprve tělem projel mi hrk, 
pak nohy v rameno proved jsem strk, 
abych si přitom do trenek cvrnk... 

...v pichlavých křoviscích náhorní plošiny 
jest běh na Kypru pro kaskadéry - 
zvláště když se v nich skrývají dyliny, 
kterým se do rukou dostaly kvéry... 

...nedbává zákazu sebranka cvoků, 
šumafuk je jí z pevniny dav - 
nechci již do hýždí pojímat broků, 
tak radši na břehu říkám si: ”Plav!”




19. 9. 2021                NA  PLÁŽE               10,4 km

Dnes po břehu, k západu. 
Dopředu...a pak zas dozadu. 
Dle zcela mylného předpokladu 
bude to v ranním chladu.

Kdeže! 
Není na pořadu. 
Drnčením mandlí v bělostných hotelích 
třesou se jako sulc věže - 
v blankytu klenby turisté vymřeli. 

Vyhřáté pláže a čtverce výkladů 
až za hoďku - dle mých odhadů - 
předají nadvládu evropským vnadům. 

Ranní běh má mnoho kladů - 
nerozšířím davů řadu 
ve vůni jasmínu a smradu 
rybiny, promenád a skladů, 
vsypaných bez ladu a skladu 
mořskému pobřeží na hromadu - 
ku snídani nohy kladu!




21. 9. 2021                   K  SOCHÁM             11 km

Pobíhám od sochy k soše. 
Stojí tu s jitrem v symbióze. 
Tvrdé a pyšné, každá v své póze, 
děkujíc gestem kultury vloze, 
šikovným rukám, sochací droze.
Shlíží na běhavce - světlonoše. 

Ale zpět k běhu, od verše k próze...
...přebíhám přes most zámků pro krásku, 
skulpturu pojící věčných dnů lásku,
již drolí písek, čas, zvyky...a koroze. 

Nakonec sbíhám až k řeckým bájím. 
Až dolů, na břeh, ku mostu lásky, 
na němž hněv bouří svým ostřím krájí 
do tváří sochařů vrypy a vrásky... 
...smývajíc párům zjev Holiday masky.




22. 9. 2021                 V  POOKŘÁVÁNÍ                   10 km

Mám už svá léta, asi jako ty - 
a právě včas pookřávám po parném létě, 
odmítajíc pařit své klenoty 
v potě při rozpálené lopotě.

Pookřávám, marně kličkujíc mezi kulemi 
bodlinatých min bombardujících ulice. 
Pookřávám - jsa zasažen přímo do čepice.
Pookřávám - marně uhýbajíc té hnědé četě.

Pookřávám - s úsměvem na retě, 
odstřelen v cílové léta metě...
posledním kaštanem z tisíce.




24. 9. 2021                        NA  ÚTESU                       17,5 km

Kdybych stál na severu, asi vidím Dánsko. 
Ale stojím na jihu - v oku mám Jordánsko. 
Kdybych chtěl zřít Francii, zastavím na západě - 
ale cítím Sýrii, takže jsem na východě. 
Mrknu okem doprava, chtěl bych v něm mít Izrael - 
nemám ale oči orla, tudíž jsem ho neuzřel. 

Kouknu ještě doleva, abych to měl všecko - 
ejhle, kousek pevniny...a šlohlo ho Turecko! 

Stojím nejvýš, kde můžu 
a dole cítím léto...
jako vždy se přemůžu - 
vždyť dal jsem nudě veto!




24. 9. 2016               SLEPCŮV  NIGHT  RUN                12 km

Na hlavě tma a pod nohou taky.
Čelovka našla své věčné loviště. 
Jsem zpola slepý a napůl bystrozraký, 
když bloudím závodním bludištěm.

V zatáčkách číhá záludné zvíře.
Má temný chřtán a ostré zuby, 
hryže mi kotník na každé díře 
a vhání tělo do záhuby...

...nemožné se mění v možné - 
tučňák sic ztrácí na síle, 
ale "zvíře" obounožné
dotápe až do cíle.








28. 9. 2021                   V  AKLIMATIZACI                   14 km

Jeden den po příletu. Totální krize. 
Únava, nespavost, blouznění o fýze. 
Mozek dlí ve sračkách, nohy tkví v medu - 
i kdybych chtěl, dnes zrychlit nedovedu. 

Ale to chladivé podzimní jitro! 
Ale ta rosa, nezvyklá zeleň!
 Již zítřek probudí ideu...chytrou? 
Zavelí zhurta: "Budííčéék, neleň!?"








29. 9. 2016                  V  DRSNÝM  NEBI                  9 km

Mám rád když slunce svítí, 
mám rád na louce kvítí, 
mám rád i křupot sněhu.

Mám rád tón varhan lesních 
když kroky listím běsní, 
mám rád ten podzim v běhu. 

Na nohách puchýře, 
z těla šrot i sůl v tváři...
 ...přesto  
výhled pro malíře 
s tváří na polštáři.

Díky své manýře 
znám výron na díře 
i pekla hřeby.
A přitom...
jsem hlavou v v nebi.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s