ZÁVOD DO VRCHU (A TAKY Z VRCHU) NATURE RUN LIBEREC DÉLKA 22,65 km PŘEVÝŠENÍ 782 m KATEGORIE VOZŮ VETERÁNI 60+ (bez aut. převodovky a elektroniky) startovní číslo 603 (se 4 sichrhajckami) ZNAČKA ŠLEHA 603 – rok výroby 1960 POVRCH DLAŽBA, TRAMVAJOVÉ TĚLESO, BETON, ASFALT, ŠOTOLINA, PÍSEK, LESNÍ CESTA, KOŘENY, KAMENNÁ PLATA, LOMOVÝ PRACH, LOMOVÝ KÁMEN, ÚVOZOVÁ CESTA, PŘÍČNÉ KANÁLY.
Vozidlo ŠLEHA 603 z teamu PACEMAKERS stojí před startovní bránou. Protože už má pár závodů za sebou, je v klidu (navenek). Otáčky při zařazeném neutrálu jsou tak nízké, že pohonná jednotka ani dmychadlo i přes jejich žalostný stav nejsou téměř slyšet. Vozidlo má sice nablýskané pnojmatiky, naleštěnou karoserii, řádně promazaný motor i převodovku a plnou nádrž vysokooktanového paliva, ale jak se říká: "Navrch huj, vespod fuj".....
…stav… …motor – V8 OHV chlazený větry i vodou, objem – zmenšující se, písty – propálené, výkon – slábnoucí, ojnice – vlasové praskliny, těsnění pod hlavou – zpuchřelé, ventily – tlučou převodovka – čtyřstupňová (nefukční stupeň č. 4, stupeň 2 funkční jen s vynaložením značné síly na šaltpáku a stupeň 3 funkční výjimečně – před cílovou páskou rychlostní zkoušky s nebezpečím rozpadu pohonné jednotky), ozubení – z hranata do kulata pohon – zadní běhová náprava – vykloktaný brzdy – bubnové, částečně přirezlé, teče kapalina řízení – bez posilovače, šlachovitými táhly (rozpletenými), geometrie sbíhavá, čepy, ramena, manžety, ložiska, náboje, vinuté pružiny, manžety, silentbloky – havarijní stav 3 reflektory – osleplé karoserie proudnicová – značná koroze, podvozek – sypavá koroze, papundeklový karburátor – zoxidovaný zpilovaný palec, filtry oleje a vzduchu – zanešené, celoroční pneumatiky barum R 60 – slicky vzorek s připínáčky, tlumiče – vymlácené a tečou, gufero– fuč, ruční brzda – prasklé lanko, palubní počítač – neexistuje, stěrače – levý stírá, pravý škrábe, klakson – chrrrčí. Spotřeba – palivo pilsner urguell 12 oktanů, cca 2 l na rychlostní zkoušku, olej – rybí tuk tobolka/den, ionťák/voda dle teploty – spíše maximální, pivovarské kvasnice.
Vozidlo ŠLEHA 603 stojí před startovní bránou jen na základě výjimky č. 6 z PNPK/Z cov19 sb. – stojí před ní bez spolujezdce a bez itineráře.
V depu je povoleno jezdit pouze rychlostí nepřevyšující rychlost chůze, je zakázáno v prostoru depa zahřívat pneumatiky „gumováním“, dělat tzv. „kolečka“ a chovat se jinak nebezpečně vůči ostatním jezdcům, mechanikům a divákům. Všechna soutěžní vozidla musí být povinně vybavena katalyzátory. Za chybějící, neúplný nebo neúčinný katalyzátor při přejímce bude posádce odmítnut start. Vozidlo s chybějícím nebo neúplným katalyzátorem v průběhu rally bude oznámeno sportovním komisařům.
Vozidlo ŠLEHA 603 zahřálo pnojmatiky a motor mimo depo. Po administrativní prohlídce (kontrola homologace, katalyzátoru cov.19 a nalepení st. čísla na karoserii) vyjelo do města. Liberec. Vrzání a klepání si nevšímalo, neboť se zahřívalo vedle vozidla ZAHÁLKA 307 (team Světlo pro svět), které mu (svištivým zvukem svých pnojmatik vzorek absolutní 0) nedovolilo se na vlastní podezřelé zvuky soustředit. Vozidlo Zahálka 307 je totiž charakteristické tím, že většinu rallye projíždí (na základě mimořádné výjimky pořadatelů bos/bě/001 sb.) zcela bez pnojmatik! Tedy pouze po ráfcích, takže jeho zvuk byl tentokrát pro vozidlo Šleha 603 naprosto překvapující…
…rovněž itinerář dnešní rallye je pro Šleha 603 zdrcující. Více než polovina závodu bude vlastně závodem do vrchu!? Na prohlídku času bylo také málo času…téměř neznámá trať, projetá jen zčásti, před několika lety v rámci konkurenční Rallye Run tour…a součástky vozidla (ač pečlivě promazávané, odrezovačem protažené a kvůli nemožnosti odstávky neustále v běhu) na 97,5% opotřebované…
V průběhu celé rally lze použít pouze pneumatiky s lisovaným dezénem, které jsou schváleny pro veřejný provoz a opatřeny homologací E nebo odpovídají předpisům FIA pro rally uvedeným v příloze. Nedodržení tohoto předpisu bude oznámeno sportovním komisařům. Každá chemická a / nebo mechanická úprava pneumatik je zakázána. Každé zařízení pro ohřev pneumatik jednou namontovaných na ráfku je zakázáno. Nenamontované i namontované pneumatiky na ráfku je povoleno udržovat v prostoru s teplotou do 35° C.
…mé slajky značky Adimlask nevyhovují snad žádnému předpisu pro rallye. Z dezénu zeje tu a tam kostra, vzorek upraven připínáčky, zrezlý ráfek drží obutí na čestné slovo. Ani na asfaltu nejvyšší kvality nezaručují Adimlasky (které by byly za zenitem i pro popojíždění na tréninkové nákupy do konzumu) dobrou trakci, zvláště v případě obutí na tak obstarožní podvozek s absencí kvalitních ložisek, ráfků a zavěšení…i s absencí ABS, ASR, TCS TRC, ba dokonce i ESC!!! Komisaři se naštěstí soustředili na svrchní části vozidla, ke startu jsem tedy proklouzl vysloveně se štěstím.
Soutěžícím je dovoleno umístit na své vozy jakoukoliv reklamu pod podmínkou, že: je povolena národními zákony a předpisy FIA, není urážející nebo pohoršující, nemá politický nebo náboženský charakter, respektuje pravidla o startovních číslech a nebrání posádce ve výhledu z oken.
Podařilo se mi na karoserii pokoutně připnout reklamu – žlutou kytku s vínovou stužkou, ke které mám osobní vztah a má pro mne stejnou hodnotu jako „tfuj tfuj“, „zlom vaz“, becherovka, červený svetr či králičí pacička.
Vozidlo Šleha 603 řadí za 1 a projíždí startovní branou…mezi Méďi, Naseratti, Fejaji a jinými vozy mladších roků výroby. Otáčky okamžitě atakují červenou pravou dolní část budíku. Snažím se tam kopnout za 2. Bez šance. Musím se spokojit s jedničkou a čekat na zahřátí pohonné jednotky. Betonový povrch tramvajového tělesa kope do tlumičů. Stoupáme k ZOO, okolo níž vede trať směrem do terénu a do krpálů. „Děla přede mnou, vedle mne a za mnou tam kopou trojku. Děla, která tam kopla za 4 či dokonce za 5, nevidím. Blíží se totiž terénem už k lomu. Šleha 603 se na počátku šotoliny, kořenů a hlíny blíží ke kómatu… …konečně za 2! Jenže vzápětí boční stěna lomu…všichni přeřadí zpět na jedničku…kchrrrgfrrrrrchrch…603ka taky. Ještěže tak. Lomový prach, zvířený vozy přede mnou, mi ucpal vzduchový filtr a já sípu.
Nechybí mnoho k tomu, abych na hraně lomu nezačal couvat. Otáčkoměr i koňské síly na doraz. Jako obvykle. Není čas ani energie sledovat panoramata. Pro veterány tuplem.
TANKOVÁNÍ V SERVISNÍM PARKOVIŠTI
Pokud je jako součást servisu v servisním parkovišti nutné vypustit nebo znovu naplnit nádrž, je to povoleno pod podmínkou, že tato práce proběhne s vědomím pořadatele. Práce na voze nebude prováděna, pokud je palivový okruh otevřen nebo při vypouštění zbytné kapaliny. Žádná jiná operace kolem vozu nebude prováděna, pokud si závodník nezajistí vhodný bezpečnostní prostor. Doplní se jen tolik paliva, aby bylo možné dojet do příští tankovací zóny.
Tankuji vysokooktanový ionťák. Vypouštění kapalin se omezuje na silné slané rosení rzí proděravělého laku karoserie. Jako obvykle. Není čas přemýšlet o zdržení…pro veterány tuplem.
Pro tankovací zóny při všech rally v ČR dále platí: tankovací zóna musí být dostatečně velká, koncipovaná jako průjezdný prostor, aby umožnila snadné tankování a zároveň i hladký průjezd ostatních vozidel rally musí být vymezen volný pruh pro průjezd netankujících vozidel, která v žádném případě nesmí vjíždět do tankovacího prostoru celá tankovací zóna musí být zabezpečena proti vstupu nepovolaných osob a veřejnosti dvojitým zapáskováním, sítěmi nebo jinými zábranami a musí být pod kontrolou traťových komisařů pořadatel je odpovědný chránit půdu alespoň nepropustnou plachtou.
Nad lomem? Nekonečná nakloněná rovina, občas zpestřená stojkou, ve které často ani „jednička“ nestíhá. Však co to? V táhlých, rovnoměrných kopcích Šleha 603 předjíždí! Na jedničku! Moderní auta jsou sice nabušená, ale všemožné ochranné „vychytávky“ jim znemožňují zrakvit se bez ohledu na vlastní integritu součástek…integrita součástek vozu Šleha 603 je již dávno ta tam, takže se na ní nemusí ohlížet. Trasa rallye je ovšem vybrána krásně. Písek lomu střídá hlína, jehličí, lesní řezanka s kořeny, vzápětí šotolinu střídá hrubý asfalt, opět les, kamenná plata – prostě pestrá trať…
…vozy stoupají stoupají, stoupají a 603ka se mezi nimi nemá zač stydět. Jednotlivé součástky mají sice namále, vůz zatím ale drží pohromadě. Masivní podvozek je sice tuhý a váha vozu způsobuje silné vibrace karoserii, lehčí a mladší vozy však mají ještě větší problémy – křehké čipy a choulostivá elektronika v prachu, v pachu silic a pod ultrafialovými paprsky, snášejícími se z nebe k nim, způsobují jim velmi časté závady, nutíc je k častým zastávkám, opravám a výměnám jednotlivých bloků. Závodní pole se rozpadá, morálka jezdců klesá, vozy vydávají nestandardní zvuky…
…zato po kilometru 12,5, kdy se trať překlopí a u hráze přehrady nabere zpáteční směr – k náměstí dr. Edvarda Beneše v Liberci! Celé závodní pole, tedy nejen vozy veteránské nebo ty nabité elektronikou, ale i ty středního stáří – celé pole náhle pookřává, polité živou vodou obráceného sklonu cesty. Jaká to proměna! Je jen škoda, že se po seběhu asfaltem pod přehradou nemohou příliš rozhlížet. Terén je příliš složitý na to, aby jsi mohl bez nebezpečí pádu věnovat pohledy krásám krajiny nad Libercem. Ani vůz Šleha 603 nemá ambice spojit závodní tempo s kocháním. Integrita podvozku s motorem a karoserií je důležitější! K čemu by byl pilotovi krásný obraz v čelním skle, kdyby ho naposledy shlédl z pozice na střeše nebo s proraženou vanou?
K čemu je ale veteránskému vozu opatrnost, když ji není schopen přetavit v bezpečný, ač pomalý návrat do depa? 603ka proto brzdí motorem. Intenzivně. Bubnové brzdy, rozžhavené na neúnosnou teplotu se taví a měknou, neschopné zajistit veteránovi rychlost, která udrží jeho integritu. Jedinou možností jest zařazená jednička a její brzdný efekt, jenž snad v prudkém sjezdu po kamenitých lavinách, pískových platech a uzlech bludných kořenů udrží veteránovi bezpečnou rychlost.
K čemu je ale veteránu opatrnost a odolné, bytelné součástky, když vše nepodpoří dobrým řidičem? Řidičem, který poleví v pozornosti a rozšafně odřadí, aby zvýšil rychlost volnoběhem? Na kilometru 16 a půl, v úzkém, prudce se svažujícím úvozu, na písečno-šutrovitém povrchu, vůz č. 603 naráží v plné rychlosti, navýšené absencí brzdného efektu motoru bez zařazeného kvaltu, hnací nápravou na lehce vystupující kamínek, který jej nekompromisně vymršťuje do luftu. Vůz předvádí přihlížejícím divákům dokonalého „supermana s vrutem“…hvíííííííííííízd!žbuch!hhhek!chrrrrrrrrrrrškrhchrčšfrgrrrrcgrgrchrrr…“au“………..vůz po jednoduchém horizontálním Ritbergerovi dopadá na pravý blatník a deformační zóna jej překládá přes pravé přední i pravé zadní dveře až k zadnímu blinkru……“uf“…
…vůz č. 603 se – naštěstí – na poslední chvíli překlápí i zpět na všechny 4 kola…žbuch…
…při nehodě, která nevyžaduje okamžitou lékařskou pomoc, nebo zastavení vozidla z jakéhokoli jiného důvodu a to ať už dočasně nebo trvale, musí posádky postupovat následovně: paže a palec nahoru k označení „OK“...
…vůz č. 603 jede dál! Sedřený lak sice odhalil další prorezlé části karoserie a za vozem se začíná táhnout jakási červená stopa kapaliny, unikající z celé pravé strany vozu, ale řidič – po bleskové kontrole technického stavu a poučen z předchozího nezdaru -ihned…kchrrrchkrkcrch…zařadí jedničku a velmi opatrně sjíždí zpět k ZOO Liberec – k milosrdnějšímu terénu a povrchu. Předjížděn desítkami elekronikou, ABS, ASR, TCS, TRC, ESC a nedostatkovými čipy nabitých vozů značek s podporou SSR (ne Sjíždím S Rozvahou – nýbrž Svištím Svahem Rychle!)
Kodex popisuje historické vozidlo jako „vozidlo, které je uchováváno a udržováno v historicky věrném stavu a není užíváno ke každodenní přepravě“. Stejně tak uvádějí české předpisy, že „historické vozidlo nelze provozovat na pozemních komunikacích za účelem podnikání a běžného denního užívání pro vlastní potřeby“.
Veterán č. 603 často nezávodí. Není mu třeba honit se za prize money, není mu třeba každodenně trápit součástky na maximální výkon…ale když už se do závodění sem tam pustí, probudí se v něm stejně závodní srd…motor! Za zoologickou zahradou se totiž terén znovu zvedá…mírně…což jest pro dobře již zahřátý veteránský vůz č. 603 pověstná voda na mlýn. Únik kapaliny (už tak zpomalený pískem a kamínky, ucpávajícími otvory vzniklými při havárii) totiž přestal být problémem, neb tady již není třeba brzdit – ani motorem. Navíc se pilotovi…rkchchrrhckgrc…cvak…krchrgrchrrrr…cvak – zcela mimořádně…podařilo zařadit trojku!
603ka předjíždí…a nelze to vzít zpět! Třetí rychlostní stupeň a pilotova těžká noha k tomu – vražedná kombinace pro závodní pole. Vozy slabších kubatur až do cíle nestíhají. Mezi kolejemi tramvajové dráhy létají jiskry – jednak ze tření rozpleteného dezénu pneumatik 603ky s kolejnicemi, za druhé z přetíženého motoru. Čehož však pilot, omámený rychlostí nedbá a dál tvrdě tlačí plynovým pedálem do prorezavělé podlahy. Teprve těsně před cílovou čarou plyn malinko uvolní, to však jen pro to, aby si mohl pravým deformovaným zrcátkem, se zrcadlem roztříštěným na tisíce jehliček, plácnout s traťovým komisařem Danem, který zrovna ekvilibristicky mával pro 603ku toužebně očekávanou šachovnicovou vlajkou.
Řízení veteránského vozu v závodě…to je vzrušení a zážitek. Nikdy nevíš, zda vůbec – a v jakém stavu dorazíš do cíle. Pokud se ti to ale přes všechny možné překážky povede, o to větší radost z jízdy máš pak v následujících týdnech i z pouhého popojíždění…byť jen na jedničku. Každopádně – řízení veteránského vozu, který je pojízdný i přes všechny překážky, které mu neúprosný čas do pojízdnosti klade, je radost!
Šleha
Šleha běhá... 