2. 10. 2021                  LIBEREC  NATURE  RUN              24 km

Vůz č.603 - veterán z roku šedesát. 
"Vrchol běžecké motorizace." 
Stoupání, lom, les...a pak spád. 
Vcelku vražedná kombinace. 
Co musí následovat? Pád!...
...a blesková vozu amortizace. 

Do cíle vjíždějí zmuchlané vozy, 
crčí z nich brzdovka míchaná s olejem, 
kropící asfalt, chodník a koleje...
...přijíždí s jednou zdravou stranou - 
a s druhou totálně nabouranou...

...co myslíte, 
stojí jim to vůbec za to? 
Skončit při závodě naležato?
 Co vy víte...
...vždyť za cílovou branou
(všichni ne, jen mnozí) 
křičí: "Jo, jo, jóóó, ano!"

3. 10. 2016             PO  JEDNÝ  NOZE               8 km

Jedna noha neběží, 
je pro druhou přítěží - 
ta první si válí šunku, 
druhá sebou škube v punku.

Podle toho běh vypadá. 
Kde jsou ty krásný časy, 
(naposledy zamlada,
kdy mi z fofru vlály vlasy!)...
...už nesvištím jako šíp. 

Diagnóza? Jasný tip - 
něco jsem v ní asi skříp 
a nerv živý náhle chcíp.
Od té doby každý trip 
vypadá jak blbý vtip.

6. 10. 2021              PÁR  TÝDNŮ  PŘED  ATHÉNAMI            21 km

Poučen z předchozích nezdarů, 
posbírav modřin a strupů, 
jinak teď po lese dupu. 

Ne, že bych zapínal hodinky, 
jen sem tam zařadím rovinky, 
vrátiv se k tréninku postaru. 

Překvapení pro dědka není, 
že s roky výkonnost klesá. 
Jenomže - dnes v lůně lesa, 
uprostřed lučního mlází 
zrychlené rovinky sází - 
a to je i pro něj překvapení! 

Vydrž pár posraných rovinek...
...přidáš sic strupy a modřiny
 (v tom asi nebudeš jediný), 
budeš však asi samoten, 
kdo z dědků - schopen a ochoten 
donese strupy až do Athén...
...a pak už si můžeš srát do plínek.

6. 10. 2021            PO (před) BUDAPEŠTI (í)                8 km

Mám jí plný žaludek, vstřebávám ji hlavou.
Dokončuji přípravu s maratonskou stravou...
...tvaroh, pepř, sůl, cibulka a najemno kapie - 
dochuceno výklusem v tempu lenochoda. 

Vzniká čistá sloučenina maratonské chemie - 
co žaludek nakoupí, to pak noha prodá.
Guláš, perkelt, čabajka...musí za cíl počkati - 
tohle Magyar meníčko vytrousil bych po trati...

...namaž na chléb budapešť - maraton hned ušlapeš!

9. 10. 2016                 BUDAPEŠŤSKÝ  MARATON                 44 km

Nerozumím ani slovo: "Gyorsul!" v klusu hekají, 
"Nem tudom" jim odpovídám, když ještě cos říkají, 
sledováni zvědavými posedavci z tramvají. 
"Hajrá, hajrá, hajrá!" zní zpoceným uším - 
že to bude bez rekordu, od začátku tuším. 

Při posunu s exoty však maratón nebolí...
...běžím totiž s Rubick cube, běžím spolu s Kremrolí! 
Zážitek mám z Pešti hezký - celý závod mlel jsem pantem... 
...nemluví tu sice česky, zato všichni runsperantem.

11. 10. 2016              VYKLEPÁNÍ  PO  MARATONU                         10 km

Jedna malá připomínka - 
asi jsem to v Pešti flinkal. 
Ani náznak, že bych blinkal. 
Večer před si krýglem cinkal, 
dobře jedl, krásně spinkal - 
výsledek pak nezacinkal. 

Jistěže vypadáš svěže, 
když dáš závod bez zátěže - 
ani nevíš, žes ho běžel.

13. 10. 2021                   PO  PROUDU  ROKYTKY                  20 km

Jdu na věc. Pro změnu chytře. 
Tudíž se vydám po proudu, 
cestičkou lenivých loudů, 
hladkou a rovnou - pro nesportovce, 
která má správný sklon...z kopce. 
Ta dřině jistě zrak vytře! 

Kroutím se nad břehem Rokytky, 
za běhu poslouchám čvachtání vod, 
dráždících zurčením močovod...
...a sem tam si odskočím s pískem. 

Není však dvacítka přílišným riskem? 
Když mi kloub v kyčli hlasitě vrže? 
Ne! Postačí šnečí stopy se držet - 
a ani v přístavu nepadnu pod kytky.

13. 10. 2016                    V  SYCHRAVU                 9 km

Vrzy, vrzy, vrzy - 
podzim leze do kloubu, 
doufám že si brzy 
bolest z kloubu vydloubu.
Nebude to vůbec snadný 
v týdnech slizké vlhkosti - 
dnes mi totiž podzim chladný 
vklouz skrz kloub až do kosti.

16. 10. 2016        CITY  CROSS RUN  PRAGUE                   18 km

Což takhle dát si zvesela 
v neděli řádně do těla? 
V rámci lehké špionáže 
svištím kolem hradní stráže 
a v Jelením příkopu. 
Tkanička se nerozváže -
 jen si botky okopu. 

Dupu celý říčný 
až pod Prasklý hrad - 
trasa hodně netradiční - 
přesto bez výhrad. 

Letná, Troja, Stromovka, 
Botanická zahrada - 
kde je spásná lanovka - 
Šleha kopce nezvládá. 

Před bohnickou léčebnou zdvihám bulvu v slou - 
proč já jen si v Újezdě na start ráno stoup! 
Tak jsem v cíli zabalen v hliníkovou kazajku - 
v pavilonu číslo 8 daj prý Šlehu do cajku. 

Závisláci na běhu, tohle bylo krásný, 
že přijdu zas napřesrok... je víceméně jasný.

18.  10.  2016              PO  STOPÁCH  STOP                18 km

Jsou všude doma - 
v lesích, polích, obtisklé v asfaltu, 
zažrané do chodníků...
...postříkané slinou šneků, 
solí levhartů, žížal, svalovců i tlouštíků...
...drcené válcem civilizace, 
rozmazané slzami pokroku. 

Byl jsem na kontrole. 
Přibylo. 
Ty moje byly až úplně vespod...
...předupané. 

Ale furt je to dobrý. 
Občas ještě nějaká vykoukne.

21. 10. 2021               NA  KONEČNÝ                    3 km

Furt samej líc...a dneska rub. 
Furt samej kalup...a dneska? "Rup!" 
Fakticky Šleha...nebo spíš hňup? 

Určitě není to dílem náhody. 
Předlouhé měsíce běžecké pohody 
měním teď za šnečí pochody. 
Přepínám nechtěně do módu
fňukavých běžeckých marodů. 

Jdu domů celej doleva nakřivo. 
Tak dlouho šoural jsem hnáty svý pro pivo, 
až jednu v třísle jsem nadlouho natrhl. 
Šlehův džbán přetekl - snad se i nezvrhl.

21. 10.  2016               V  USCHLÝCH  ROSTLINÁCH                  9 km

Start...
...sééénooo, slááámaaa, 
séénoo, sláámaa,
seno, sláma,
 senoslama senoslama 
seslasesla
s s s s s s 
ssssssssssssss
šššššššššššššššššššš
ssssssssssssssssss
s s s s s s s s
seslasesla 
senslam, 
seno, slama, 
seno, sláma, 
seenoo, sláámaa, 
séééénoooo, 
slááááááááááááa....stop!

26. 10. 2016                 V  ORANŽOVÝCH  ORGIÍCH                    18 km

Javory nastlaly barevnou peřinu. 
Má odstín trusu i dlabané dýně - 
přestal jsem rochnit se v splínu
a brodit kotníky v mazlavé hlíně. 

Stmíváním svítí lampičky listů - 
zespodu zářící energie - 
morouse mění v optimistu, 
zve běžce šustotem na orgie...

...lampičky zhasly, utichla sprcha, 
z dýně krém na plotně trůní - 
podzimním splínům pobíhač prchá, 
opojen během - a oranž vůní.

27. 10. 2021                   V  NÁHRADNÍM  ŘEŠENÍ         50 km

Tři dny jen ve splínu sedím a vzdychám. 
Nemohu běhat. V důsledku zrakvení. 
Vyschlo mi tříslo - co nikdy nevysychá. 

K čemu však jsou mi vzdychy a klení? 
Jinou teď ideu v mozečku míchám: 
"Co dělat raněný? Sednu já na kolo!" 

Nedbaje na módu, serouc na estetiku, 
navlékám veškeré běžecké hadry 
a se slovy: "Čo bolo, to bolo, 
Ivánek nejsem, ale neumrznu" 
na měsíc rozmnožím šlapací kádry - 
nad kruhy z gumy párkrát si vrznu. 

Přidávám k leháru cyklistiku. 
Mám totiž docela kliku - 
kolo pro chromé...na elektriku!

29. 10. 2016                   KDYŽ JSEM  V  POHODĚ             22 km

Na konci dnešního výběhu zaslechl jsem protiběžce láteřit, 
že už chtěl by mít klid - že nechce na nohách dřít...

...tak mu říkám:
"Musíš znát asfalt, hlínu, beton a trávu, 
obíhat strom, dům, pejska i krávu, 
skákat přes kámen, louži, střepy i kořen, 
v zimě se balit jak pumpa a v létě se oblíct spoře, 
potit se jak dveře od chlíva, 
omrznout v lednový vánici, 
odpustit si blaho kuřiva - 
i ten chlast občas si odříci, 
funět jak lokálka do kopce, 
nadávat v seběhu na šutry, 
hlídat si, co leze z poklopce 
a dát finiš v pozici z Kamasutry...

..ale...
...i když budeš sebevíc zbit - 
nikdy, NIKDY nefňukej, že už chceš mít klid! 
To zas já říkám tobě.
Klid hledej radši až v hrobě. 

Jooooo běžec, ten tvrdej chleba má.

31. 10. 2016                KRÁSNĚ  ZAVRAŽDĚNEJ                     17 km

Propíchnutej vidlemi paprsků, 
otrávenej vitaminem Dé, 
roztrhanej na cimprcampr čelistmi kilometrů, 
oběšenej za voči na šňůře z babího léta 
a podříznutej blyštivým ostřím cédéčka Kill Bill...

...se krásně zavražděnej 
pod náhrobkem října 
roztékám v šamponový kyselině - 
zakrytej peřinou z dušičkovýho listí.