4. 11. 2016                             NA  PRASKLÉM  HRADĚ                                                                   11 km

Běhám nožně všude možně - 
kam si jenom vzpomenu...

...v posečeném ječmenu, 
velehorském hřebenu, 
po trávě i po senu, 
ve vyschlém říčním ramenu, 
po oslizlém kamenu - 
na Hradě mě ovšem rožněj 
mezi rámy rentgenu...

...i když je už po soumraku, 
na nádvořích světla dost - 
Japonci si bez rozpaků 
fotí, jak mi svítí kost!

10. 11. 2021                            PŘED  TÍM  MARATONEM                                                                7 km

Strachy ani nedýchám...
vydrží, nevydrží? 
Vůbec nikam nepospíchám, 
ani z kopce - natož ze strží. 
Zatím v tom vůbec nepíchá, 
ani do třísla, ani výš do břicha. 

Tři týdny seděl jsem - bylo to na nic? 
To snad ne, bez Athén ani za nic!
Dám je i co běhopanic...

10. 11. 2016                             V  DEPRESIVNÍM  POČASÍ                                                              10 km

Padlé listy v loužích kvasí 
v depresivním počasí. 
Když mráz silné zbraně tasí, 
v čepicích to všichni hasí - 
nejsou vidět prostovlasí. 

I já schován pod kšiltovkou,
před deštěm se skrčen choule,
kopíruji během toulek 
rozmočenou hodinovkou
v čvachtech povrch zeměkoule.

14. 11.  2021                                                 ATHÉNSKÝ - POSLEDNÍ  MARATHON?                                 42,2 km

Každé nové ráno,  
s nímž se probudím - 
je nepopsaný list 
formátu A čtyři. 

Co v něm večer psáno? 
To jenom já vím... 
..chtěl bych vám vše číst, 
až se počnou oči klížit... 

...pílili jsme cestou 
krok za krokem výš - 
až tam, kde voják mrtev pad. 
A pak jak on, s poslintanou vestou, 
sňali ze zad maratonský kříž 
a šli k nebi vystoupat. 

Vzejde další ráno 
a já se probudím
za zavřenou bránou...
...se smutkem na hrudi. 
Nad popsaným listem 
formátu A čtyři.

Zbyde už jen číst ten
příběh vzešlý z pověstí
o běžcích coby o rytířích, 
jimž během srdce planou
a který nikdy nenudí.
Příběh o vůli, o puchýřích, 
o běhu, o štěstí...
...a o tom, jak lze k němu mířit.

15. 11. 2016                                                         V PÁŘE                                                                 11 km

Tmou, v níž lesík hustý 
skrývá ledu krusty, 
běží jeden tl.. hubený. 
Pod parou, tvořenou jeho ústy, 
číhají slizké kořeny...

...čelo na hrotu kužele 
vypotí fotony svatozáře - 
jestli si přesto přes kořen ustele, 
zařve v les sprostě (díky páře)...

...neslušnou orální zdravici, 
kterou však chtěl by si odříci: 
"Děkuji ti pěkně, milá z držky páro, 
žes mi opět zajistila e0xkurzi na ARO!"

Měkkou kupku zmrzlých listů 
navštívil jsem víc než jednou. 
S diagnózou optimistů
těla však se vždycky zvednou!

17. 11. 2016                                                     NA  KONTROLE  VPKS                                              24 km

Každý rok dle své zásady 
obíhám Čechy na vizitě.
Obhlížím nové fasády, 
skáču přes inženýrské sítě... 
...ale za zdmi parády 
neslyším výskat jediné dítě...

...nejdříve mne zacáká dvoutunové SUV - 
řidič asi pospíchá do své Strany na ÚV. 
Třítunové SUV vytrubuje debily - 
běžec zřejmě překáží dámě v cestě do Billy...
...paneláky naležato v satelitním městečku: 
trvá, co již započato, 
každý na svém písečku.

Uprostřed plného rohu hojnosti 
má duše poněkud strádá - 
vetřela se do ní vláda 
Všehobytně Pospolné Konzumní Společnosti.

18. 11. 2021                                                    PO  ATHÉNÁCH                                                         8 km

Už jsem zase doma. 
Já a mý toulavý boty. 
Už opět vnáším kříž do Golgoty... 

...za zády poslední marathon, 
přede mnou Vánoc zvon - 
utíkám z lesní kóty 
s ostatními užitečnými idioty...
...do týdnů sloty a nejistoty. 

Jako ty...

19. 11.  2016                                                     VE  VŮNI  KOBLIH - PARDUBICE                                    14 km

Běžíme bez uzdy, bez sedla. 
Krajinou trávy a bláta. 
Běžíme, kolem stájí, napajedla... 
...a každý furt blátem chvátá.

Sper to čert - 
jaká touha vede tě přes Taxis, 
jaká touha vede tvůj cval - 
nadchází minuta čtyřicátá
a tu vždy tak sis 
 moc a moc přál - 
 cváláš za stájemi dál. 

Pod davy sklání hlavy 
pošlapaná stébla trávy
a do únavy ve vteřince slávy 
zdraví tě davy zběsilé...
...z oblých koblih v tlapách
sládne v nozdrách zápach
a ty stáčíš cval na jih - do cíle.

23. 11. 2016                                                    NA  SAMÉM  KONCI  LISTOPADU                                     10 km

Už zase. Už zase září do dáli. 
Krájí mi mlhu ostrými vějíři, 
pak její cáry před běžcem rozvíří.
Než pustí k zemi žluťoučké jehličí, 
běžec si v blátě svršky bot poničí. 

Zvídavou otázku v běhu si kladu:  
"Kdypak už spadnou na hromadu? 
Kdy na ně botky čisté nakladu?"

Miluji jehliček z modřínů vládu.
Za pravděpodobného předpokladu 
dočkám se...
...na samém konci listopadu.

25. 11. 2021                                                     V  BĚŽECKÉM  SOUMRAKU                                           10 km             

27. 11. 2021                                                   MEZI  SVÝMI  (TRILOBITY)                                        15 km          

Běžím od spodního siluru k hornímu devonu.
Nad pruhem asfaltu, za stěnou z betonu. 
Kynu ramenonožcům a inkrustovaným ruduchám...
...pomalu, na pohodu, bez shonu.
Přesto se potím tak, že radši nečuchám -
typická silurská fosílie.

Potím se v Chuchli i přes most k Braníku.
Kynu z něj ostatním potivým trilobitům,
oháklým do prvohorních hadříků - 
kopytům i permským favoritům - 
kynu jim, křičíce:”Hyjé!”


Běžím se podívat na závod.
Zvrásněný hercynskou orogenezí.
Ten závod mi přichází vhod -
vykopávce cíl nehrozí -
klušu a fotím, ruka již nekyne. 
A vím - kdo neběhá, nakyne.

27. 11. 2016                                                  KDYŽ  VŠICHNI SPÍ                                                    11 km

Když všichni v neděli dotloukaj špačky, 
svištím už lesem - dávno mám den. 
Skrz bláto sbírám sračky do pračky, 
luštíce v mozku půlnoční sen. 

Když všichni vypouští pod duchnu krakeny, 
já už to pražím nedělním tichem.
Frňákem obřím na špičce červeným 
vsávám les vůní adventním čichem. 

Když všichni staví na kafe s bordelem, 
vymetám smetí joggingem z hlavy -
zatímco z lógru občas se poserem, 
ranní běh průjem psychický staví!

28. 11. 2021                                                    POD I NAD PRVNÍMI VLOČKAMI                                      18 km

Z šedava bezčasí cos kolmo padá.
Vodorovno poprvé křupe.
Bílá je černá běžecká maškaráda,
za krkem studí...a já volám: "Ku...pe..!"

V bezčasí šedava nelze číst čas. 
 Po startu sprintem a k cíli se ploužím...
...neznámou trasou v nejisté době,
pod dekou z vloček vydaný napospas
bruslařským vložkám, blátíčku, loužím, 
smrkání, mrkům...a málem i mdlobě. 

Ráno je večerem...a já snídám oběd.

30. 11. 2021                                                     V  PICHLAVÉM  VĚTRU                                             10 km

Doma je moc teplo, sucho.
Proč bych furt tu v křesle trůnil, 
před telkou svůj ksichtík slunil?
Nebudu jen hníti u ní -
přetáhnu kulich přes ucho, 
vběhnu v marast hadry zčunit.
Jenže - dneska strašně funí!

Nemíním na vichru klusat,
tam by mi zamrzla pusa.
Schovám já se do lesa,
V něm svist vichřic poklesá.

Počkat, počkat...
...čehož jsem se dočkal?
Vždyť můj les je listnatý,
v listopadu hanbatý!
Funí tu jak na pláních,
v nichž se kyslík prohání
od hlavy až pod paty...
...a nic mu v tom nebrání.
Ne jak v smrčí za jehličím,
které rozlet větrům ničí.

V listopadu běžci bděte 
a v listnáčích neblbněte - 
můžete se totiž dočkat...
...že vám v očko píchne vločka
a hlavu sejme padlá větev!