Běžecký deník – březen 2022 a březen 2017

3. 3. 2022             VE  SNADNÉ  HÁDANCE            8 km

Co myslíš - kde jsem? 
Zpocený, v sepraném drese, 
který zde lehce se nese, 
jen zlehoulinka roztřesen 
zanikajícím stresem 
z prchu před vzteklým pesem? 

Jsem přec tam, kde vše lépe se snese - 
o kus dál za vším tím čurbesem.
Nad problémy světa povznesen...
...v mém nejoblíbenějším lese. 

Právě tu teď jsem!






5. 3. 2022            KBELSKÝ VODIČ NA 50 min.          12 km

Občas mne trefí do hlavy
pár litrů helia nad šňůrkou.
Tělo mi nadnáší balonek.

Před davem muž lehce pajdavý 
típne všem pohodu s půlkou - 
už žádná pohoda, VIP salonek...

...za ní se většina svěřenců utaví
a jako mávnutím kouzelnou hůlkou
schovají hlavy za onen balonek.

V cíli se svěřenci shodli:
"Jestli chceš dát Kbely pod padesát,
je nutné do půlky trošku to hnát,
vzdáti se před ní pohodlí...
...a potom se začít modlit,
drže se balonku modly."








4. 3. 2017               PROSTĚ JEN TAK BLAHOBÝT             21 km

Nejlepší je jen tak žít - 
s kamarády nožky protočit, 
v kecoběhu fórky zúročit 
a spatřit tváře děvčat rdít...

...nejlepší je jen tak snít - 
dva závody natočit, 
v poledne formu zúročit 
a odpolední to těžce pohnojit...

...tomu říkám blahobyt! 
Seru na pozlátka třpyt - 
nejlepší je jen tak být.





8. 3. 2022                NA  POMALÉM  DOBÍJENÍ                 11 km 

Cítím ho zezadu na šunce. 
Zahřívá střídavě obě. 
Myslím tím předjarní slunce - 
doufám, že nehřeje krátkodobě. 

Působíc jak plnič baterie 
šimrá má plus-minus na pleši, 
zkratuje splín, viry i bakterie, 
dobíjí tělo...a duši potěší. 

Když navíc zliju se kofolou 
a kofein propluje komorou? 
To rychlejší jsem než pěší! 

Nechci však přebít se, nespěchám, 
prozatím bez sprintů z Itemu. 
Takže jen šourám se odněkud do někam - 
s výjimkou okolí IKEMu!




11. 3.  2017                  PEČKY  NA  KREV              15 km

Když stehna drtí železné stisky 
a lýtka hoří pod návleky, 
je cíl již zárožně blízký - 
přitom však příšerně daleký...

...když z levé kapsy úmrťák čouhá 
a z pravé zas výpis z důchoďáku - 
stejně ti v očích plápolá touha 
jak roztouženému puberťáku...

...když prošlé zakalí skleróza 
a budoucnost máš jaksi nejasnou, 
říkáš si: "Verš je fakt lepší než próza... 
...a lepší je shořet než vyhasnout!"




11. 3. 2022                  K  MAGNETICKÉ  SKÁLE                21,1 km

Odjakživa jsem přitahován výhledy. 
Spíše než sklepem lákán jsem půdou - 
kopečky stavěné běžeckou rudou 
lákají pot a mé zvědavé pohledy. 

Nene, ta skála fakt není z magnetitu. 
I kdyby byla z blbého bakelitu, 
stejně mne vcucne už od dveří bytu 
a já se porochním v blahobytu... 

...neb dlouhá cesta k ní? 
Krása. Tady a teď. 
Nabízí mi všechno. 
A ač v čase posledním
 je spěchající věk 
chudý, temný a krutý, 
plíce mé kyslík vdechnou…
...a mám stříbro řek, 
ohňů skalních měď…
   ...plus jara zlaté pruty.	








13. 3. 2022               1. DĚDEČKŮV  VÝBĚH                14 km

Běhal jsem malý - nohy za míčem, 
později ke škole, potom i za ni, 
lupič i policajt, na krku klíče - 
od jitra přes oběd do stmívání. 

Vběhnul i tam, z kam všichni pryč - 
do šprajcu s bekem v kopacích kláních 
i k pěsti na držce, když zmoh mne chtíč 
ke slečně, dívce či jakés paní. 

Utíkal z hospod - vojáček bez floka, 
s kradeným pugétem ke snoubence, 
běhal mýt z plínek bobky do potoka, 
na zádech s opicí i co vzor abstinence. 

Šmirgloval s číslem cesty a ulice, 
jehličí, louky, zbloudilé kořeny, 
ze středu, z chvostu, sem tam i ze špice, 
ve stínech sluncí vláčný i kožený. 

S věkem se měním z geparda na šneka, 
ve snech o sprintu pouze se plazím - 
chci ovšem lítat dál, to je má Mekka, 
dál klusem mazat klouby a vazy…

...dnes ale běžel jsem poprvé jiný - 
s jinými náhledy, panensky nevinný. 
Dnes totiž dostal jsem nejhezčí dárek. 
Krásnější nikdy nikdo mi nedal…
...díky mé dceři stoupám si za kočárek…
...a nadobro už jen běhací děda!








16. 3. 2017               V  MARIÁNKOVÉM  SOUMRAKU              10 km

Skrzevá a napříč narůžovělých šmouh březnového soumraku 
se před mým zrakem vznáší nadýchaná šmouha bělostného kouře. 
Vnikám do ní klouzavě kolébavým tučňákovitým pohybem... 

...skrzevá a napříč chřípí v nozdrách zobanu 
saji zakulacenou vůni bělostné šmouhy 
z rozdrcené části ruličkovitě sušeného listu kultovní rostliny, 
přinášející potěšení skupině výrostků v lese se povalujících...

...skrzevá a napříč chřípí nozder zobanu 
saji rozradostněn provlhlou vůni prsti předjarního lesa, 
kterážto mi mísíce se s nadýchanou šmouhou bělostného kouře 
z rozdrcené části ruličkovitě sušeného listu kultovní rostliny 
a narůžovělé šmouhy růžového březnového soumraku
přináší potěšení takříkajíc trojnásobné.




19. 3. 2022                KONEČNĚ  DO  TRENCLÍ !           14 km   

Zimní čas je vždycky příšerně dlouhý. 
Furt ruka v rukávu a noha v nohávu,
bundička, kulich tunel a harapes. 
Stačí však do plusu pár stupňů pouhých - 
a mám hned důvod na řádnou oslavu. 

Ne, nehodím do chřtánu panáka, 
nešňupnu ani koksovou lajnu - 
prostě jen vyběhnu bez kapes - 
triček a trenclí látka mne láká, 
sejrové špejle nabídnu šajnu. 

Jo, je to opravdu super, 
pocítit vítr na holých proužcích...
ale ale, copak? Kurňa pes! 
Jenže bez deště prach v zubech křupe - 
k trenclím je třeba ven přibalit roušky!




20. 3. 2017                 S  TECHNIKOU             11 km

Technika udala výběhu ráz - 
po letech spoléhám na hrudní pás. 
Hrdě a vědecky 
vrznu jej přes cecky. 

Čumím však pořád jen na zápěstí, 
dumám nad blblými numery - 
mozek mám zasraný neštěstím 
výpočtu nepřímé úměry. 

Když selže moderní technika, 
myšlenky zachvátí panika - 
asi se blížím komatu, 
prosím o záchrannou kůru, 
tep klesl na samou nulu! 

Těsně před příchodem traumatu 
klidní mne nápad - jíti po hmatu...

...přikládám prsty k hrtanu - 
hurá, ještě se mrtvolou nestanu! 

Vracím se do staré školy - 
od zítřka ajťáckou techniku 
ponechám zahnívat v šuplíku -
budu zas pobíhat holý.




21. 3. 2022               V  PRACHU  JARA                15 km

Jaro se rodí z prachu a troudu. 
Slunečné poledne plodí i tropy - 
na prášek drtíc sušenou hroudu, 
do které během sázím své stopy. 

Březnový vítr rozvířil stráně, 
ze kterých vlétá cosi v mé oči. 
Vír částic hvízdá: “Fííí a hrrrr na ně” - 
v řezavé chvíli, v níž v bulvy skočí. 

Poběžím ještě kdy ve virblech bubnů, 
bicích prach hlíny kapkami? V dubnu?? 
Zřím někdy vír vláhy pro kedlubnu? 
Určitě…a když ne? Tak aspoň zhubnu...




21. 3. 2017                 V  ŠÍLENÍ              11 km

Zas je tu jaro, běžec šílí - 
jak propuštěnej vězeň.
Tohle známe, 
zas tu máme,
ten podivnej měsíc - 
ať žije březen.

Krása je krása, 
když běhaj kluci s holkama, 
krása je krása,
když běhaj kluci s klukama 
nebo holky s holkama...

...venku je ještě chládek 
a všichni běží nahý, 
v lese se dnes mihli 
šílenci z celý Prahy.




23. 3. 2017                UPROSTŘED  CVRLIKU              14 km

Zima je setnuta z trůnu své nadvlády. 
Kat skřivan cvrliká pohřební řeč.
Na konci týhle protivný dekády 
z hrdélka tasil stínací meč. 

Na hrob jí vkládá zlatého deště, 
do urny kulich a rukavic pár, 
konvičkou deště zkropí rov ještě, 
smyje i blátoled z promrzlých már. 

Zpocená fitka rozvíraj póry, 
vypouští semínka gumoběhu - 
indooři cvrlikaj laciný fóry:
"Zase nás míjí blb s botkou od sněhu!"




23. 3. 2022 OCHRNUTÝ 14 km

Utíkám klikatě, mám spadlý koutek  
a slintám jak tupý Pavlovův pes.  
Necítím nic - ni vítr na dotek,  
jen v levé tváři urputný pres.  

Klidně mě majzněte bejsbolkou do lící,  
nezměním z pokeru výraz své tváře…
...neběží kolem vás děda po mrtvici - 
byl jenom dnes ráno u zubaře!




27. 3. 2022              ZE  SEVERU  NA  JIH  (cyklistika)               50 km

Vltava...
...spíná jak obří zip Staré Město do Nového.
Nikdo to nezvládá líp,
jen ona vždy dosáhne svého.

Dvě kola, žena a muž.
Řežou tok jak obří nůž. 
Z východních břehů k západním -
ostře, padni, komu padni.

Rozráží turistů davy,
loví z řek Déčko a pihu,
Vezouce splín zim do dálavy,
od severu přes střed k jihu.

Posléze v soutoku u doků 
Berounka poměrně váhavě
oddá se slavnější Vltavě...
...a dvojka po svižné plavbě - 
o kus dál v Řevnické trávě -
oddá se též...zlatému moku.
       




29. 3. 2017                    V  HARAŠENÍ                   13 km

Když na mne zatroubí již třetí děvče 
a s poťouchlým výrazem pokyne paží, 
zmaten si pomyslím - přemýšlej běžče, 
proč pohled na tebe dívky tak blaží? 

Kontrola trenýrek míjí se účinkem - 
švy drží pevně, nikde ni flek - 
k chlupatým lýtkům pod kuřím kolínkem 
klakson fakt nepatří - to spíše brek...

...dědu před hrobem vždy vyplaší, 
když jarní dívky naň haraší. 
Proč by ho nemohla vytroubit kost? 
Vždyť máme přece rovnoprávnost!

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s