Valašská jarní trilogie aneb Hostýn, Vysoká a Malý Javorník…díl 1. – HOSTÝN

Podařilo se. Podařilo se sladit civilní kalendář s běžeckým. Podařilo se nám oběma, Sandhallovi a individuu zvanému Šleha Morová, vyšetřit tři dny pro běh. A podařilo se shodnout i na tom, co však bylo zejména u Šlehy Morové v jeho myšlenkových pochodech evidentní předem…když vyjedeme na Moravu, potažmo na hanácko-valašsko, nemůžeme se přece spokojit jen s jedním „kopečkem“?! Když jedeme na tři dny, musíme přece ty kopečky zdolat (nejméně) tři!

Před našima očima se rychle míhá moravská scenérie. D1 je nově zrekonstruovaná, cesta ubíhá takovým fofrem, že se ani nestačíme rozkókat…

…a už jsme tu. Není čas přemýšlet…my, dva běžečtí šílenci, parkujeme na malém plácku v místě zvaném Čerňava. Jen kousek od a pod památným vrchem HOSTÝN. Začíná jedno…druhé…třetí – prostě jedny z posledních dobrodružství AKCE KOPCE…dobrodružství dvacáté páté, šesté a sedmé…z celkových třiceti.

DEN 1. – AKCE KOPCE č. 25

21. 4. 2022 NA HOSTÝN 17,5 km převýšení 706 m

Podle archeologických nálezů se zde nacházelo rozlehlé pravěké hradiště. Hostýn je jedním z hlavních vrcholů Rusavské hornatiny, severozápadní části pohoří Hostýnské vrchy. Výrazně vyčnívá z jejího severního okraje asi 3 km jihovýchodně od města Bystřice pod Hostýnem, nad jejímž relativně rovinatým okolím má převýšení přibližně 350 m. Plochý pískovcový vrch je převážně pokryt smrkovým lesem (hahaha!), část západního svahu je chráněna jako přírodní památka Stráň. Má dva vrcholy, oba se nacházejí na katastru obce Chvalčov. (wiki)

Běžecké hacafráčky jsou připravené v kufru skokana. Kufry, sbalené k výletu, ponecháváme odpočívat v jeho útrobách a vybíháme nalehko. Jen abychom nezakufrovali…to by ovšem dnes neměl být až takový problém. Náš dnešní cíl je totiž v této krajině z placata na kulatošpičato velmi dominantní. Upřímně řečeno, ani nevíme, kde přesně se vlastně nacházíme…ještě na Hané, nebo už na Valašsku? Není tu nikdo, koho bychom se mohli zeptat. Vždyť je čtvrtek po poledni, dovolené ještě skoro nikomu nezačaly. Kromě páru běžeckých nadšenců. Každopádně – na Hané či na Valašsku, je tu pěkně. Počasí tak akorát pro běh, nefouká, není vedro ani zima, příliš mokro ani příliš sucho, rosný bod v pořádku. Dnes máme v plánu oběhnout po hřebenech podstatnou část této malé, ale podstatné části hanácko-valašska.

První problém…a nemalý. Jak bezpečně rozhýbat tělo, ztuhlé tříhodinovou prkennou pozicí na sedadle auta? Jak, když se zelená turistická, zvaná Cyrilometodějská naučná stezka, součást to NS Hostýnské vrchy, zakousne do svahu už na prvním metru trasy? Z nadmořské výšky cca 400 m.n.m rozhýbáváme pomalým poklusem mrtvolné končetiny. Během kolem bývalého lomu „Na hrobech“. Příznačné.

Druhý problém…mysleli jsme, že poběžíme stále hlubokým lesem…opak je pravdou…kůrovec!!! Na svazích kolem nás spousta holin. Už po necelém kilometru vidíme dnešní cílový bod. Ač by měl být ukryt za jehličím. Vůbec jsme si nepředstavovali, že svahy tu budou tak prudké…„Hostýnské vrchy, Hostýnské vrchy, už ten název přece zní tak mírně, oble, vlnitě“…a ono ne…funíme jak sentinely, hovor ne a ne se řádně rozvinouti. Holina na PP Na Jančích – prďák vlevo, Ostrý Grúň 612 m.n.m – Kozí hřbety vlevo, mezi 3. – 4. km oběh kopce Smrdutá…jo, to sedí, už je větší teplo…vyfuníme až na rozcestí Pod Čerňavou na 5. km.

Čerňava 844 m.n.m. – jak je možné, že náš dnešní hlavní cíl je nižší než nějaká Čerňava? Čerňava je v těchto vrších druhá nejvyšší. My, zpocení a smrdutí, se ale vůbec nezlobíme – vždyť jsou z ní tak krásné výhledy!

Hostýnské vrchy jsou plochá hornatina o rozloze 291 km² a střední výšce 506 m n. m. Jsou tvořený flyšovými souvrstvími s vrcholky z godulských pískovců Hostýnsko-vsetínské hornatiny. Patří do vnějších Západních Karpat, do podcelku Západních Beskyd. Od Vsetínských vrchů jsou odděleny protékající Vsetínskou Bečvou. Značná část Hostýnských vrchů je zalesněna. (hahaha!) Nejvyšším vrcholem je Kelčský Javorník (864 m n. m.). Dalším významným vrcholem je Hostýn (736 m n. m.), který je nejvýznamnějším poutním místem mariánského kultu v České republice a pohoří dal jméno. (wiki)

Bodejť by nebyly. Postarala se o ně příroda…a nedávno také kůrovec a lesáci. Krása – už zase panoramata. Už se zase kocháme.

Na vrcholu je instalován památník padlým z 2.sv.války. Pod vrcholem (trochu stranou – nejsme čuňata) je na pár dní instalováno i něco jiného…Sandhall vyřeší, k veliké jeho spokojenosti, jeden v autě vzniklý problémek…

…z Čerňavy klesáme zcela hnusným seběhem. Za prvé je extrémně prudký, za druhé extrémně rozbitý těžkou lesní technikou. V půl metru hlubokých brázdách a ve sklonu určitě větším než 25 stupňů se sbíhá opravdu velmi nepříjemně. Naštěstí se brzy dostáváme do schůdnějšího terénu. Ne pohodlnějšího, jen s mírnějším sklonem. Dolů, k 6,5 km, k turistické chatě Na Tesáku…která tu ovem není! Místo chaty nalézáme jen základovou desku a její vodorovně vyskládané ohořelé zbytky. Chatka totiž letos koncem ledna vzala za své v rozsáhlém požáru, který ji zachvátil v noci na sobotu 29.1. 2022 . Na místě prý zasahovalo více než 80 hasičů z šestnácti jednotek. Chata Tesák – teplá jídla po celý den – po celou noc velmi teplá!

Větším zmarem jsme během předešlých 24 výběhů na kopce ještě neběželi. Suché, padlé lesy, smutné mýtiny, rozbité cesty, vyhořelé objekty…

…u Tesáku (690 m.n.m.) křížíme silnici vedoucí z Bystřice pod Hostýnem směrem na…Slušovice. O těch již bylo napsáno mnoho – jak v textech, tak v písních, kteroužto jednu (známou od dvojice Paleček – Janík) jsme si dnes náhodou, na cestě po D1, broukali. Házíme tedy Slušovice za hlavu i za nohu a věnujeme se střídavě stoupání a klesání. Po již lépe (chvílemi 🙂 ) schůdných cestách, směr hlavní cíl výpravy č. 25. Po zelené se dostáváme pod vrchol Kyčery (757 m.n.m). Dále běžíme zvlněným lesním terénem k rozcestí U tří kamenů, pod stejnojmennou horou (748 m.n.m.). Běžíme stále po Cyrilometodějské stezce, k níž se zhruba na km 10,5 připojí na rozcestí Klapinov naučná stezka Hostýnské vrchy. Z rozcestí – od sochy Juráše – je mimochodem velmi pěkný výhled do kraje. Za rozcestím a loukami, následujícími za ním, se trasa začínáme otáčet více na sever. K hlavnímu dnešnímu cíli.

Výhledy sice pěkné, ale…není třeba slov, stačí se podívat na fotky. Tady se s pěšími moc nepočítá. Když se kácí les, lítají přes cestu nejen třísky, ale i celé masivní kmeny. Věřím, že od ráznějších turistů létají občas i peprné výrazy. Pod vrchy Skalný a Bukovina klesáme zhruba do 600 m.n.m., abychom se mohli nadechnout před závěrečným stoupáním na vrchol Hostýna. Nejhezčí pohled se nám ale naskytne z místa těsně pod Hostýnem, za rozcestím Pod Valy. Na hraně kopce stojí dřevěná bouda, vedle níž bychom se mohli kochat až do aleluja…

Odleva doprava se totiž pod a před námi rozprostírá ona slavná Moravská brána.

Moravská brána je geomorfologický celek na Moravě, součást pásma Západních Vněkarpatských sníženin. Tvoří protáhlou, asi 70 km dlouhou sníženinu mezi Podbeskydskou pahorkatinou a Nízkým Jeseníkem, od Přerova po Ostravu, a propojuje Hornomoravský úval a Ostravskou pánev. Jde o jednu z hlavních přirozených komunikačních spojnic v rámci střední Evropy, mezi pobaltským a podunajským prostorem, využívanou od pravěku. Moravská brána je od pradávna klíčovou komunikační spojnicí Moravy a Slezska, v celoevropském pohledu pak Pobaltí se Středomořím. Od pravěku jí procházela Jantarová stezka, později jí byla vedena jedna z prvních a nejdůležitějších železničních tratí Habsburské monarchie – Severní dráha císaře Ferdinanda – spojující metropoli Vídeň s Haličí (wiki)

Nejvyšším místem Moravské brány je Bečovská brána. Je to téměř neznatelné sedlo, které od sebe odděluje nivu řek Bečvy a Odry. Nachází se mezi dvěma vrcholy – na jihovýchodě to jsou Stráže, které jsou s nadmořskou výškou 331 metrů součástí Podbeskydské pahorkatiny, a na severozápadě je to pak kóta Vrchy s nadmořskou výškou 465 metrů, na které stojí vysílač. Tento kopec však patří již k Oderským vrchům. Sedlo je nejnižším místem evropského rozvodí u nás. Výška této zde dosahuje jen 316 metrů nad hladinou moře. Na západě teče říčka Ludina, která je přítokem Bečvy, a s ní její vody končí v Černém Moři. Naopak jen o pár set metrů východněji protékající potok Doubrava se vlévá do Odry a s jejími vodami plyne do dalekého Baltského moře. 

Představuji si táhnoucí stáda zubrů, mamutů a jiné fauny, která mohl z tohoto místa prapračlověk neandrtálec a prapračlověk člověk velmi výhodně pozorovat. Odleva od Přerova přes Lipník nad Bečvou a Hranice vidíme doprava směrem k Novému Jičínu do kraje v pravěku zaslíbeného tahu zvěře, dnes ovšem hustě osídleného, posázeného úrodnými hanáckými poli a rozstřihnutého shonem a dálnicí D1.

Ještě pár set metrů do opravdu prudkého kopce…a stojíme na kótě hlavního dnešního cíle…

…KOPEC č. 25 HOSTÝN 735(6) m.n.m

Bohužel…co nás na vrcholu zaujme jako první? Stánky! Co nás na vrcholu (bočním) zaujme jako druhé? Větrná elektrárna! Pravda, místo má své vysoké kouzlo…to je ovšem poníženo již zmíněnými stánky, kterých je zde nadměrný počet…a hlavně – jsou umístěny přímo pod schody baziliky.

Hostýn (736 m/n/m), někdy též Svatý Hostýn, je kopec, na kterém se nachází významné mariánské poutní místo, které bylo v roce 2018 prohlášeno národní kulturní památkou České republiky. Komplex zahrnuje baziliku Nanebevzetí Panny Marie, ubytovny pro poutníky, křížovou cestu Dušana Jurkoviče s mozaikami Jano Köhlera, větrnou elektrárnu a vyhlídkovou věž... (wiki)

…a stánky, stánky, stánky! To, že je na fotkách nenajdeš, znamená jediné. Nejsou – na rozdíl od jiných míst na vrcholu – fotogenické. Ani lidi u nich nenajdeš – jestli nás v obvodu areálu bylo dohromady deset, tak je to moc…

…po pouhých 14 kilometrech běhu a 700 metrech převýšení jsme fakt dost rozbití. Že by to způsobilo sezení v autě, okamžitě a bez rozcvičení proměněné ve výběh po kopcích? Naštěstí nás čeká už jen závěrečný, zhruba 2 km dlouhý seběh k autu. Zprvu nás nenapadá, že stehna, bolící zezadu, mohou dostat ještě větší ránu…ale po chvíli…2 km…ze 755 m do 400 m…to máme 355 m ponížení…to budeme určitě mít…stehna nadranc i zepředu! A taky že jo…seběh opravdu bolel víc než všechna předchozí stoupání. Z bolesti jsme ale zase byli vykoupeni…dnešními krásnými výhledy a panoramaty.

Na 17,5 kilometru, dole u auta, se cítíme dosti podivně…nejen kvůli polomům, rozbitým cestám a „Matějské pouti“ pod vrcholem Hostýna. Cítíme se podivně…protože není forma. Jsme se na pochybách. Co budeme, my ubozí Sandhallové a Šlehové, dělat zítra a pozítří, kdy nás čekají dva neporovnatelně (jak vzdáleností, tak i převýšením) těžší výběhy?

Vbíháme do kopců po tisící. 
Jsou stále silnější protivníci. 
Moravské běžíme po stý - 
prvně však hostí nás Hostýn. 

Jaké zde nemilé překvapení…
...po celých Hostýnských vrších 
kmeny a klestí se vrší. 
Na cestách podobných tankodromu 
tlí mrtvá těla smrkových stromů. 
Zničené nohy došlapy mění, 
v hlubokých úvozech zuby své cením 
až na vrch samý - na Hostýn svatý. 

I na něm mám chuť být sprostý…
...mezi architektonickými skvosty 
pouťové stánky pro lid prostý…

...a na kótě? Nejlepší hlod - 
zřím tu dva nezvané hosty - 
elektrárnu a kolem ní plot 
s ostnatými dráty. 

Není nám nic svatý.

Dnes jsme celý den obíhali okruhem kolem zříceniny hradu OBŘANY. A my si k ní nezaběhli!? Proč, když se pod zříceninou nachází krásná studánka s pramenem? Proč, když je studánka opatřena pamětní deskou na počest malíře Františka Ondrúška?

Hrad založil před rokem 1365 Boček z Kunštátu a Poděbrad. Nazval jej podle zaniklého rodového sídla Obřany u Brna. Došlo však k tomu bez souhlasu moravského markraběte Jana Jindřicha i jeho bratra českého krále Karla IV. Ten nařídil v roce 1366 demolici hradu, ale výsledkem bylo patrně jen pozastavení jeho další výstavby. Hrad byl v první polovině 15. století patrně provizorně využíván a zničen až za husitských válek. Poté již nebyl hrad využíván a nahradila ho nově zbudovaná tvrz v Bystřici pod Hostýnem.

Nedá se nic dělat, budu se sem muset ještě někdy vrátit, poklonit se předkovi a pořádně se napít…

…patlal Ondrůšek alias Šleha Morová

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s