Valašská jarní trilogie aneb Hostýn, Vysoká a Malý Javorník…díl 2. – VYSOKÁ

Den 2. – AKCE KOPCE č. 26

22. 4. 2022 VYSOKÁ 1024 m.n.m (VSETÍNSKÉ VRCHY) 23,7 km, převýšení 980 m

Blíží se květen. A červen. Pro mne dva nejkrásnější měsíce v roce. Počasí se na oba dva měsíce asi také těší – provádí totiž generálku. V podhorské vsi Karolinka, kde jsme se včera – ihned po výběhu na Hostýn – ubytovali, je luxusně. Teplota i tlak opět pro běh ideální, ani mokro, ani příliš sucho, skoro nefouká. Jen naše nohy po včerejšku ideálně nevypadají. S tím jsme ale počítali, není si nač stěžovat. Dnes máme v plánu i s borovicemi místo nohou dosáhnout vrcholu VYSOKÉ. A půjdeme (poběžíme) k ní pěkně zeširoka, na pravou ruku (jako obvykle) a téměř do kruhu (šišatého), který kopíruje hřebenové partie Vsetínských vrchů. Popojeli jsme z Karolinky – která je mimochodem ideálním výchozím bodem pro toulání po moravsko-slovenském pomezí – autem na parkoviště Hanzlůvka.

Vsetínské vrchy jsou geomorfologickým podcelkem Hostýnsko-vsetínské hornatiny, která je geomorfologickým celkem Západních Beskyd. Ty jsou geomorfologickou oblastí Vnějších Západních Karpat, které jsou geomorfologickou subprovincií geomorfologické provincie Západní Karpaty. Ty jsou částí geomorfologického subsystému Karpat. Vsetínské vrchy se dělí na čtyři geomorfologické okrskyValašskobystřickou vrchovinuSoláňský hřbetHornobečevskou vrchovinu a Vsetínskobečevskou nivu.

Kilometr 0. Parkoviště kilometr nad skiareálem RAZULA. 620 metrů nad mořem. Start. Copak o to, k vysílači Nad Lanternou, ležícímu u horního konce vleku zvaného Galik, nám to ještě běží. Vždyť se jen šouravým krokem rozehříváme do mírného kopce. Zato za vysílačem. Zatočíme přímo proti vrstevnici. 200 metrů převýšení na 1300 metrech. Horal by řekl: „No a?“ My ale nejsme horalové. My jsme jen dva běžci, načatí stoupáními při včerejším výběhu na Hostýn a téměř doraženi tekutým vitaminem B z chmelové polévky štamgastské hospody s názvem Sklář. To skláři z Karolinky, celý včerejší večer hrající před naším stolem virtuosně šipky, jsou po práci rozhodně větší tvrďáci…

…s jazykem na vestě se vydrápeme k rozhledně MILOŇOVÁ (846 m.n.m) na vrcholu stejnojmenné hory…hurá – rozhledna! Oblíbený objekt pro panoramatiky! Můžeme si na ní sice chvilku oddechnout – oddech je ovšem malinko znehodnocen…nutností vydrápat se i na rozhlednu.

Z Miloňové klesáme lesem, zcela odlišným od včerejška. Tady se kůrovec prozatím nestačil zabydlet. Pohybujeme se přece jen ve vyšší nadmořské výšce než včera. Kolem 800 m nad mořem. Krajina není ani zdaleka tak vysušená, jako v Hostýnských vrších. Přibíháme na krásnou paseku, typickou pro tento kraj. Ani nedutáme, takový klid z místa vyzařuje. Několik usedlostí, citlivě postavených na okraji louky, osídlili zcela jistě velmi vyrovnaní lidé. Nevím, proč zrovna tuhle písničku a proč zrovna tady, ale mám chuť si jí právě tu potichu zazpívat…

Čechomor: „Brodil Janko koně„…

…“psssst“…po fotografické zastávce a chvilce rozjímání u zvoničky se, tiše našlapujíc, vnoříme zpátky do lesa. Krásné paseky se pravidelně střídají s kouzelnými cípy lesa a hnusnými stojáky. Od zvoničky vede žlutá turistická pod vrcholem POLANY (881 m.n.m) až k traverzu, na němž se napojíme na hlavní turistickou této oblasti. Ostrá zatáčka doprava na červenou…vysušená hlína se střídá s měkoučkou travičkou i loužičkami…a abychom nezapomněli, že je teprve duben, i s pruhy firnu, do kterého se boříme občas vachrlatě boříme až po kotníky. Hustým lesem, za mírnějšího již stoupání, se přibližujeme k 26. vrcholu AKCE KOPCE. Kamenné nohy, sametové srdce…pak se terén zlomí do prudka, po chvíli opět zmírní…a náhle jsme na kótě. Nejvyšší vrchol VSETÍNSKÝCH BESKYD zvaný VYSOKÁ je nenápadný. Zdaleka nejnápadnějším místečkem na vrcholku…jsou dvě betonové skruže…

VYSOKÁ – 1024 m.n.m je nejvyšší vrchol a zároveň jediná tisícovka Vsetínských vrchů i celé Hostýnsko-vsetínské hornatiny s nadmořskou výškou. Na vrcholu Vysoké se nachází (tak to tedy ne! Kousíček pod ním…) turistický přístřešek, na severním svahu ve výšce 940 m n. m. pramení Rožnovská Bečva.

…stoupáním však dnes ani zdaleka neodzvonilo. Vždyť jsme uběhli teprve 7 kilometrů. Jen pár set metrů pod vrcholem pramení ROŽNOVSKÁ BEČVA, k jejímuž pramenu je přece naší povinností seběhnouti…i za pomoci zábradlíčka s řetězy. V tak prudkém svahu pramen vyvěrá. Další kouzelné místečko. Navíc – dnes běžíme nalehko, takže se každý doušek lahodné tekutiny hodí…

Bečva (německy Betschwa, Betsch; polsky Beczwa) je největším levostranným přítokem řeky Moravy. Délka toku řeky Bečvy činí 61,5 km. Plocha povodí měří 1620,19 km².[1] Řeka Bečva protéká několika městy: nejvýznamnější z nich jsou Přerov, Valašské Meziříčí, Hranice. Řeka vzniká soutokem Vsetínské Bečvy, která má 59 kilometrů a kratší Rožnovské Bečvy o délce 38 kilometrů, ve Valašském Meziříčí. Obě řeky pramení na svazích Vysoké; Vsetínská Bečva (též označována Horní Bečva) na jižních a Rožnovská Bečva (též označována Dolní Bečva) na severních svazích. Oba prameny Bečvy zakreslil na své mapě Moravy z roku 1627 již Jan Amos Komenský(wiki)

…a teď trochu odpočinku. Klesáme osadě TŘEŠTÍK, na kterou navazuje stejnojmenný skiareál. Takže si asi každý trailový běžec dokáže představit, v jakém terénu se pohybujeme. V dolní části areálu je ještě dost mokro – sníh je již zcela rozpuštěn, přeměnil se v čvachtanici, my se však noříme po straně do lesa, ve kterém je cesta sušší a schůdnější. Nechtělo by se nám teď do stojky po sjezdovce. Nad sjezdovkou jsme odměněni dalším nádherným panoramatem…horský hotel Sůkenická je postaven na top místě – výhled k obzoru, na kterém se vyjímají Moravskoslezské Beskydy s dominantní Lysou horou, mají hoteloví hosté výhled prostě dokonalý.

Sbíháme k hranici se Slovenskem. Dříve však, než na chvíli opustíme rodné Česko, další rozhledna. Máme však smůlu, rozhledna je otevřená jen v letní sezóně. Bohužel, neboť…

SŮKENICKÁ ROZHLEDNA rozhledna byla postavena v roce 1997. Z jejího krytého ochozu ve výšce 26 metrů nad zemí uvidíte slovenská pohoří Malou a Velkou Fatru, beskydské vrcholy Lysou horu, Smrk, Radhošť a celý hřeben Javorníků. Za pěkného počasí dohlédnete na v dálce se rýsující vrcholky Tater. Často se jí také říká rozhledna ČARTÁK, neboť je postavena na vrcholu kopce ČARTÁK (953 m.n.m.) (wiki)

Pod vrcholem TROJAČKY (938 m.n.m.) vyvěrá VSETÍNSKÁ BEČVA...a její pramen si přece nemůžeme nechat proplout takový malý kousek od krychlí. Název Trojačka je nejspíš odvozen od historického trojmezného kamenu UHERSKO-KARLOVICE-MORAVA, stojícího přímo na kótě. Každou zastávkou na focení maskuje Šleha vlastní ubývající síly, trojmezný kámen i druhý pramen Bečvy mu tedy přichází velmi vhod. A Sandhall neprotestuje…že by měl podobné pocity?

Teď se pohybujeme na Slovenské straně. Zapomněli jsme občanku – snad bude kontrola benevolentní. Vzhledem k tomu, že jsme zatím nikoho nepotkali, ale nepředpokládáme, že právě tu by na nás někdo číhal. Po dvou kilometrech běhu jinou částí Evropské unie přiběhneme na hraniční přechod Makov, ležící přímo na vrcholu MAKOVSKÉHO PRŮSMYKU (800 m.n.m.), silniční to spojnice mezi Zlínem, Vizovice, Vsetínem na jedné straně a Čadcou, Bytčou či Žilinou na druhé straně hor.

Stoupání, stoupání, st…do prkýnka, máme dost! Kopce Dupačka 928 m.n.m., dolů, nahoru Oselná 924 m.n.m., dolů a na Lemešné 950 m.n.m. už od hranic zpět do Česka, znovu dolů a nahoru na 907 m.n.m. – kopec beze jména…a konečně souvisle dolů – na Bařinku 868 m.n.m. …meleme z posledního…a do cesty se výjimečně staví i polomy a odřezané větve, které ještě po zimě nestačili lesáci odklidit.

Závěrečná lahůdka? Seběh do hlubokého údolí – zpět do areálu sjezdovek RAZULA...po sjezdovce, po sněhu…a po infarktu…

 Dubnovým valašským odpolednem 
stoupají k nebi dva šílenci. 
Kopce se stále víc zvedají…
..dají svah, dají či nedají? 
I Valach ovšem ví: "Když se to zvedne, 
po chvíli vrcholím v ráji!" 

Běžíme těžce, v potivé lázni. 
Kalnoucí oko sklání se na cestu, 
mozek se kalí též v o tělo bázni - 
když ale nohy tempo ukázní, 
i staré srdce odolá šelestu. 
Vždyť každé schody mají svou podestu…

...na vrcholu hory VYSOKÁ 
leží dvě betonové skruže - 
než se k nim dvojice vysouká, 
ze svalů máslo státi se může.
My však na pohodlí prdíme zvysoka - 
neb z másla jen cement hor vysochá muže.

Dubnovým valašským večerem
klesají k autu dvě trosky...
...kdy už se na kopce vyserem?
Nikdy! Do nich i bosky!

…stačily pouhé dvě hodinky odpočinku…a z másel se opět stávají kandidáti sádla…jedeme se nažrat do Vsetína! Zcela zdecimovaní, s hlavou plnou zážitků a s prázdným žaludkem usedáme k restauračnímu stolu…

...servírka: "Dobrý den, co byste potřebovali?"
Šleha: "???????" ....najíst se!!"
Serv. : "Aha"
Šl. : "Jaké máte pivo?"
Serv. : "........no.......pivo! Půl litra?"

Je to super - vždyť my v tomhle rázovitém kraji můžeme zůstat až do pozítřího rána!
A zítra?
Zítra do Javorníků - po dnešním kopci č. 26 nás v nich čeká nejprve zcela nepodstatný kopec VELKÝ JAVORNÍK (nepatří do našich 30 kopců, neboť se nachází za hranicemi ČR - ač pouhý kilometr od nich, na Slovensku) a po něm kopec zcela podstatný...kopec č. 27. - velký MALÝ JAVORNÍK........ufff!

Šleha Morová

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s