BLANÍK (Vlašimská pahorkatina) (638 m.n.m.)

              PROBUDIT BLANICKÉ RYTÍŘE         21,5 km / nastoupáno 934m

Tři sta říčných mastodontů 
dupe alarm do hory.
Od úpatí běží frontu 
nad dutými prostory. 
Maximální rámusení 
vydávají směrem dolů, 
skoky duní na kamení
přes pověstnou štolu. 
                                                                                                                               
Proč nevzbudí rytíře
                                          ta super hlučná staccata?                                        
Proč? Je to vskutku k nevíře - 
dál chrápe zemní komnata?

Přes Blaník se dupe léta, 
nic nezvedne posádku...
...naše země asi vzkvétá, 
nejspíš je vše v pořádku!

KLEŤ (Blanský les) (1084 m.n.m.)

          LETÍ  VLOČKY  NAD  KLETÍ          26,4 km/ nastoupáno 935m

Běžíme na Kleť. 
Teď.
Smrdíme jak sleď… 
...nechť.
Jen vzhůru hleď,
tam ti kyne Kleť.
Strmá cesto, k vrchu veď -
ač všude kolem šeď
a padlých stromů spleť -
však ty jak pták naň vleť.

Slunce – 
na vrcholu právě teď
paprsky přes mraky sceď,
krásně nám je v ksichtík vmeť...
...ať zčervená nám pleť!

Po sněhu pak dolů sjeď, 
bláto z krychlí vločkou smeť.
Potom v autě znaven seď,
únavu ve svalech řeď,
spokojený slastně přeď...
...a dolů domů šťasten vjeď.

                                                                         

   KLÍNOVEC (Krušné hory) (1244m.n.m.)  
                                                                                
34 km/ nastoupáno 1306m

NAHORU RYCHLE, POMALU DOLŮ
(reklama na běh)
 
Ležím si na koupáku
a vyhlížím přes okraje.
Přemýšlím o cesty fláku -
nerozvážně dumaje 
o vyhlídkách do kraje - 
a obraz nakypřených mraků
mi na bulvě dozraje…

Že slyším dusot koní, 
asfaltem dunící kopyta?
To jen hlava do ramen se kloní,
srdce v hrudi marně klopýtá,
běžec sám sobě nevoní
a číslo na pupku si vyčítá…

…vy zíráte, my zíráme 
na modrou krásu, nebeskou báni,
v rychlosti se pokocháme 
zeleností krušnohorských plání...
...a naprosto prodýcháme, 
když závod v plíce kyslík vhání…

...hlava ti třeští – zuby vyceněné,
do stehen krpál kyselost žene.
Vyhlížíš metu vysněnou...
...bude ti sladkou odměnou?
Říkáš si: "Ne ne ne, díky za ty fíky!"
Stejně však řadíš se v bojovníky...
...že běh i hořký je? Bohudíky!

  TROSKY (488 m.n.m.) (Jičínská pahorkatina) a KOZÁKOV (Ještědsko-kozákovský hřbet) (744 m.n.m.)

PROČ BYCHOM  SE  BÁLI       29 km/ nastoupáno 640m

Tr r, rn,  tr r rn,  tr r r rn,
tr r, rn,  tr r rn,  tr r r rn,
...
..zavaž sobě krychle, Kačko,
zahni vlevo za tou značkou -
a teď trochu doprava,
jde před námi výprava...
...uf, tentokrát to dobře dopadlo,
 běžíme však tůristům
směšné divadlo...

 ...co bychom se báli,
do Českého ráje -
dudláj,dudláj,dá,
rm pm pm pm,
na chvostu jsme vláli,
oběhli tři háje
dudláj,dudláj,dá,
rm pm pm pm...

...lepí běžci, lepé běžky, 
žádná běžčata,
funěli jsme (fakt dost těžký) 
z písku do bláta, 

máme další kopce -
dneska ty z pískovce,
dudláj,dudláj,dá...

...poběž ještě!
Nepoběžím.
No tak poběž.
Fakt už ne!
(Neoblomně)
No taaak.
Vždyť už ležím
dávno v domě...
...a je skoro po mně!

JEŘÁB (Hanušovická vrchovina) (1003m.n.m)

PÁNI  MUCH                       19 km/ nastoupáno 650 m

Nad hlavou tetelil se vzduch, 
když tu Šleha dobrodruh 
plus běžecký jeho druh 
vběhli v Jeřáb na okruh. 

Náhle támhle od lopuch 
přilít teček pruh...
...jaký že to vzruch 
nahnal hejno much 
k boltcům jejich uch? 

Tu Šleha, ač slaboduch 
a v hlavě pln poruch 
splácí šedé kůře dluh...
...závity zní temné: "Buch" - 
mozek právě nápad kuch...
...a on už ví to:
 "Juch! 
Mouchy zvábil běžce puch!"

HOSTÝN (Hostýnské vrchy - (Hostýnsko-vsetínská hornatina)) (735 m.n.m.)

NIC NÁM  NENÍ  SVATÝ             17,5 km/ nastoupáno 706 m

Vbíháme do kopců po tisící. 
Jsou stále silnější protivníci. 
Moravské běžíme po stý - 
prvně však hostí nás Hostýn. 

Jaké zde nemilé překvapení…
...po celých Hostýnských vrších 
kmeny a klestí se vrší. 
Na cestách podobných tankodromu 
tlí mrtvá těla smrkových stromů. 
Zničené nohy došlapy mění -
v hlubokých úvozech zuby své cením 
až na vrch samý, na Hostýn svatý. 

I na něm mám chuť být sprostý…
...mezi architektonickými skvosty 
pouťové stánky pro lid prostý…

...a na kótě? Nejlepší hlod.
Zřím tu dva nezvané hosty - 
elektrárnu a kolem ní plot 
s ostnatými dráty. 

Není nám nic svatý.

VYSOKÁ (Hostýnsko-vsetínská hornatina) (1024 m.n.m.)

NA  VALAŠSKÚ HORU                23,7 km/ nastoupáno 705 m

Dubnovým valašským odpolednem 
stoupají k nebi dva šílenci. 

Kopce se stále víc zvedají...
...dají svah, či nedají? 
I Valach ovšem ví: "Když se to zvedne, 
po chvíli vrcholí v ráji!" 

Běžíme těžce, v potivé lázni. 
Kalnoucí oko sklání se na cestu, 
mozek se kalí v o tělo bázni - 
když ale nohy tempo ukázní, 
i staré srdce odolá šelestu. 
Vždyť každé schody mají vždy podestu!


Na vrcholu hory Vysoká
leží dvě betonové skruže. 
Než se k nim dvojice vysouká, 
ze svalů máslo státi se může...
...my však na pohodlí kálíme zvysoka - 
z másla jen cement hor vysochá muže. 

Dubnovým valašským večerem 
klesají k autu dvě trosky... 
...kdy už se na kopce vyserem? 
Nikdy! Do nich klidně bosky!

SMRK (Jizerské hory) (1124 m.n.m.)

ZE  SAHARY  DO  SKOTSKA                35 km/ nastoupáno769m

Ó, vy proudy neodbytné, 
nekonečné potní čůrky -
jak vtékáte prioritně 
zpod lopatek mezi půlky...

...ó, vy stehna dřevěnící 
od Jizerky svahem k Smrku, 
neúnavně pracující 
před oblaky na úprku...

...ó, ty kůže zimomřivá 
u rozhledny modrající, 
jak se v mraku rychle stmívá, 
skotský střik tu fičí lící...

...ó, ty čárko v teploměru,
 jak hluboko jsi klesla - 
jen hodinku od Sahary 
rosný bod se chopil vesla!

ČERCHOV (Český les) (1042 m.n.m.)

BĚHOVÉ  V  ZEMI  CHODŮ                 24,5 km/ nastoupáno 858 m

Klekl mi mobil, klekly i hodinky,
jen písty komor dál chrlí lávu -
z okraje do hor mířící pěšinky
potem svým zkrápím žloutnoucí trávu.

Za zády Chodů památné údolí,
před zraky prudké čerchovské svahy,
na triku mapy krajiny od soli -
bělostný důkaz úporné snahy.

Pěšinou dusanou dřevorubci, 
Kozinou a Jindřichem Šimonem Baarem,
každým metrem svahu dostávám se do ráže.
Se srdcem těsně před erupcí,
v přetěžké robotě sám sobě feudálem
sbírám k běhu chabé zbytky kuráže...

...bych na vršku hrdě zvolal
hlasem vyklepaným co každý úd:
"Lomikare, Lomikare, hola hola,
do hodiny a do dne zvu tě na nožní súd!
Hyn sa hukáže!"

Covide, Covide, do roka ha do dne 
budeme spolu stát před súdnú stolicí boží - 
ať se tvá poslední varianta bodne!
Až se tvé mutace přestanou množit,
až soudu tvého nadejde čas -
hyn sa hukáže, hdo z nás!“